22 Cdo 4088/2014 — Nejvyšší soud

22 Cdo 4088/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 10. 2014 Spisová značka:22 Cdo 4088/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:22.CDO.4088.2014.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Žaloba Dotčené předpisy:§ 43 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:20. 11. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 4088/2014U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce V. E., H. V., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Zemanem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 13 – Lužiny, Brdičkova 1913/17, proti žalované Gotberg, a. s., se sídlem v Popicích, U Sadu 394, IČO: 26914913, zastoupené Mgr. Petrem Knapem, advokátem se sídlem v Hustopečích, Mrštíkova 15, o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 6 C 143/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. března 2012, č. j. 14 Co 42/2011-77, takto: I. Dovolání se odmítá, pokud směřuje do výroku rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. března 2012, č. j. 14 Co 42/2011-77, pod bodem I. b), kterým byla zamítnuta žaloba na vydání přístroje na sycení nápojů uváděného pod názvem „Čert“ s pevným kovovým rámem, otáčecím zásobníkem a podvozkem opatřeným kolečky, původně hnědé barvy, s tlakovou N bombou o výšce 1300 mm a šířce 200 mm. II. V části výroku pod bodem I. a), kterým byla odmítnuta žaloba o vydání věcí, jakož i ve výroku pod bodem II. se rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. března 2012, č. j. 14 Co 42/2011-77, ruší a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Břeclavi („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. července 2010, č. j. 6 C 143/2008-49, výrokem pod bodem I. uložil žalované povinnost vydat žalobci V. E. do tří dnů od právní moci rozsudku věci ve výroku uvedené. Výrokem pod bodem II. zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna vydat žalobci a) věci ve výroku uvedené. Výroky pod body III., V. a VI. rozhodl o náhradě nákladů řízení a o soudním poplatku. Soud prvního stupně rozhodl mimo jiné o vydání 2 kusů větracích ventilátorů do zdi o rozměrech 50 x 50 cm, 5 kusů nerez klapek o průměru 50 mm, 5 kusů nerez klapek o průměru 25 mm, 5 kusů nerez ventilů o průměru 20 mm a přístroje na sycení nápojů s tlakovou (N) bombou. Měl za prokázané, že věci patří žalobci, žalovaná je neoprávněně zadržuje a že se tyto věci ke dni rozhodování u žalované nacházely. Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 29. března 2012, č. j. 14 Co 42/2011-77, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku I. změnil pod písmenem a) tak, že v části o povinnosti žalované vydat žalobci V. E. 2 větrací ventilátory do zdi o rozměrech 50 x 50 cm, 5 ks nerez klapek a průměru 50 mm, 5 ks nerez klapek o průměru 25 mm a 5 ks nerez ventilů o průměru 20 mm, se žaloba odmítá, dále pod písmenem b) v části, ve které byla žalované uložena povinnost vydat žalobci přístroj na sycení nápojů s tlakovou (N) bombou změnil tak, že zamítl žalobu na vydání přístroje na sycení nápojů uváděného pod názvem „Čert“ s pevným kovovým rámem, otáčecím zásobníkem a podvozkem opatřeným kolečky, původně hnědé barvy, s tlakovou N bombou o výšce 1300 mm a šířce 200 mm, dále pod písmenem c) potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části o povinnosti žalované vydat žalobci rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce o absolvování státních degustátorských zkoušek na jméno V. E. vydané v roce 2006 a kuchyňský varný kotel a povrchem bílý smalt a zevnitř s nerezovým dvoupláštěm o objemu 150 l. Ve zbývající části rozhodl výrokem pod písmenem d) tak, že se mění rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. jen tak, že se ukládá žalované povinnost vydat žalobci movité věci uvedené pod písmenem d) do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí pouze v rozsahu, ve kterém žalovaná rozsudek soudu prvního stupně napadla, tedy výrok I. Vzhledem k tomu, že považoval označení věcí, které měly být žalobci vydány za neurčité, vyzval žalobce k upřesnění. I po tomto upřesnění odvolací soud považoval označení větracích ventilátorů do zdi o rozměrech 50 x 50 cm, nerez klapek o průměru 50 mm, nerez klapek o průměru 25 mm a nerez ventilů za nedostatečné s tím, že neumožňuje spolehlivou konkretizaci věcí, aby nemohly být zaměněny s jinými podobnými věcmi, což by způsobilo nevykonatelnost rozhodnutí. Proto rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu ohledně těchto položek jako neprojednatelnou odmítl. Ohledně ostatních věcí uvedených ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně (mimo přístroje na sycení nápojů) odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že žalobce prokázal, že je jejich vlastníkem. Odvolací soud po zhodnocení výpovědí svědků dovodil, že žalobce neprokázal, že je vlastníkem přístroje na sycení nápojů (této věci), a proto nebyl v tomto rozsahu aktivně legitimován k jejímu vydání. Ohledně této položky odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobu zamítl. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu („o. s. ř.“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 3 o. s. ř. Žalobce napadá rozsudek odvolacího soudu pouze ve výroku pod bodem I. písm. a) a ve výroku pod bodem I. písm. b), ve kterých byl změněn rozsudek soudu prvního stupně. Dovolání proti těmto výrokům považuje za přípustné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu. Odvolací soud rozhodnutí ve výše uvedených částech, kterým změnil vyhovující rozsudek soudu prvního stupně, odůvodnil nedostatečným označením věcí z hlediska jejich určitosti. Žalobce poukazuje na to, že v době, kdy začal pracovat pro žalovanou, vnesl do její provozovny veškeré zařízení ze své dosavadní činnosti v oblasti vinařství, které mu žalovaná po jeho odchodu odmítala vydat. Mezi vnesenými věcmi byly i 2 kusy větracích ventilátorů v hodnotě 12.000,- Kč, které slouží k provětrávání prostor, bez kterých nelze bezpečně zpracovávat vinné hrozny. Jednalo se o standardní ventilátory. Vzhledem k tomu, že zůstaly u žalované a on nepočítal s možností budoucího sporu, nemohl je konkrétněji specifikovat. Žalovaná však ve vyjádření k žalobě (č. l. 11) jejich existenci jako majetku žalobce uznala a deklarovala připravenost je vydat žalobci. Stejně tak uznala vnesení 10 nerezových klapek o průměru 50 a 25 mm v celkové ceně 8.000,- Kč a 5 kusů nerezových ventilů v ceně 25.000,- Kč, u kterých rovněž deklarovala ochotu k vydání žalobci. Pokud se týká požadovaného vydání přístroje na sycení nápojů s tlakovou (N) bombou v ceně 12.000,- Kč, žalobce se domnívá, že závěry soudu, že se mu nepodařilo prokázat vlastnictví k této věci, nejsou správné. Slyšení svědci nevyloučili vnesení tohoto přístroje do provozu žalované, pouze se vyjádřili neurčitě. Žalobce navrhuje, aby dovolací soud napadenou část rozsudku odvolacího soudu zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila. Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 - srov. čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.); po zjištění, že dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., že je uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 3 o. s. ř. a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména § 240 odst. 1, § 241 o. s. ř.), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání je částečně důvodné. I. K výroku rozsudku odvolacího soudu pod bodem I. a): Dovolatel opakuje argumentaci, podle které je vlastníkem sporných věcí a žalovaná mu je odmítá vydat; ta je však nevýznamná, neboť se míjí s důvodem, pro který odvolací soud žalobu zčásti odmítl. Nepolemizuje s názorem odvolacího soudu, který žalobu odmítl jen proto, že část sporných věcí žalobce podle něj nedostatečně individualizoval. Protože však je dovolání v této části přípustné, zkoumal dovolací soud „z úřední povinnosti“, zda řízení není postiženo vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyla v dovolání uplatněna [§ 242 odst. 3) o. s. ř.] a dospěl k závěru, že tomu tak je. Předmětem dovolacího přezkumu v této části je řešení otázky, jak podrobně je třeba v žalobě na ochranu vlastnického práva individualizovat věc, která je předmětem požadované ochrany. Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje