22 Cdo 4450/2007 — Nejvyšší soud

22 Cdo 4450/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 10. 2009 Spisová značka:22 Cdo 4450/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.4450.2007.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 4450/2007 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce M. P., zastoupeného advokátem, proti žalované CH., a. s., za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce I. V., zastoupeného advokátem, o zřízení věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 11 C 283/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. června 2007, č. j. 20 Co 227/2007-231, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. června 2007, č. j. 20 Co 227/2007-231, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Hradci Králové (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. června 2006, č. j. 11 C 283/2005-187, pod bodem I. výroku zřídil ve prospěch každého vlastníka stavby – budovy č. p. 1053 stojící na pozemku st. parc. č. 1726, nacházejícího se v obci H. K. a kat. území S. P., věcné břemeno spočívající v právu chůze a jízdy přes přilehlé pozemky parcelních čísel 467/3, 488/2 a 1726, nacházející se v obci H. K. a kat. území S. P., a to v rozsahu vyznačeném černým šrafováním v geometrickém plánu ze 16. 4. 1996, č. 881-078/1996, vyhotoveném Ing. V. Z., který je nedílnou součástí tohoto rozsudku. Pod bodem II. uložil žalobci, aby za zřízení věcného břemene zaplatil žalované náhradu ve výši 105.000,- Kč. Pod bodem III. zamítl žalobu, aby soud zřídil ve prospěch každého vlastníka stavby – budovy č. p. 1053 věcné břemeno užívání pozemku st. parc. č. 1726 v rozsahu vyznačeném nevyšrafovanou částí tohoto pozemku v označeném geometrickém plánu. Pod bodem IV. rozhodl o nákladech řízení a pod bodem V. o vrácení jistoty v souvislosti s návrhem na nařízení předběžného opatření. Soud prvního stupně zjistil, že žalobce je v obci Hradec Králové a kat. území S. P. vlastníkem budovy č. p. 1053 stojící na pozemku st. parc. č. 1726, kterou nabyl od žalované kupní smlouvou z 20. 11. 1992. Žalovaná je tamtéž vlastnicí pozemků parcelních čísel 467/3, 488/2 a 1726. Do 31. 12. 2005 žalovaný užíval pozemky žalované parc. č. 1726 a parc. č. 467/3 na základě nájemních smluv. Od 1. 1. 2006 žalobce užívá pozemek parc. č. 1726 bez právního důvodu a ke své budově nemůže dosáhnout přístupu jinak, než přes přilehlé pozemky žalované parcelních čísel 467/3, 488/2 a 1726. Budova č. p. 1053 byla nejprve povolena k užívání jako stavba dočasná, následně 12. 7. 2000 byla povolena jako stavba trvalá. U Krajského soudu v Hradci Králové probíhá řízení o zrušení rozhodnutí Krajského úřadu K. k. z 22. 11. 2005, jímž nebyla povolena obnova stavebního řízení z podnětu žalované za účelem nového rozhodnutí o tom, zda budova č. p. 1053 je stavbou dočasnou nebo trvalou. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud prvního stupně podle § 151o odst. 3 občanského zákoníku (dále „obč. zák.“) zřídil ve prospěch každého vlastníka předmětné budovy č. p. 1053 věcné břemeno spočívající v právu chůze a jízdy přes přilehlé pozemky žalované v rozsahu vyznačeném geometrickém plánem Ing. V. Z. ze 16. 4. 1996 za náhradu v částce 105.000,- Kč, která představuje pětinásobek ročního nájemného ve výši 21.000,- Kč, které v době od 1. 1. 2000 do 31. 12. 2005 žalobce platil žalované za užívání pozemků parcelních čísel 467/3 a 1726. Protože podle § 151o odst. 3 obč. zák. lze zřídit jen věcné břemeno spočívající v právu cesty, žalobu zamítl, pokud se jí žalobce domáhal zřízení věcného břemene užívání pozemku st. parc. č. 1726, v geometrickém plánu ze 16. 4. 1996 nevyšrafovaného, zřejmě zastavěného budovou č. p. 1053. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 19. června 2007, č. j. 20 Co 227/2007-231, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že zamítl žalobu, aby ve prospěch vlastníka stavby – budovy č. p. 1053 na pozemku st. parc. č. 1726 v obci H. K. a kat. území S. P. bylo zřízeno věcné břemeno spočívající v právu chůze a jízdy přes přilehlé pozemky v tomtéž kat. území parcelních čísel 467/3, 488/2 a 1726 v rozsahu stanoveném geometrickým plánem Ing. V. Z. ze 16. 4. 1996. Dále rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud se postavil na stanovisko, že „žalobce již není od 1. 1. 2006 oprávněn užívat nejenom přilehlé pozemky parc. č. 467/3 a 488/2, ale ani pozemek parc. č. 1726, na kterém stavba žalobce stojí, což znamená, že není oprávněn užívat ani stavbu samotnou, protože užíváním stavby by zároveň užíval i pozemek žalované parc. č. 1726“, ke kterému právo nájmu žalobce skončilo 31. 12. 2005. Protože § 151o odst. 3 obč. zák. neumožňuje zřídit věcné břemeno spočívající v právu užívat pozemek, na němž stavba stojí, ale jen pozemek přilehlý, z čehož podle názoru odvolacího soudu vyplývá, „že jestliže vlastník stavby není zároveň vlastníkem pozemku, na kterém je stavba postavena anebo nemá právní důvod opravňující jej užívat pozemek, na kterém stavba stojí (nájemní smlouva), pak nemůže být ani oprávněn domáhat se aplikace § 151o odst. 3 obč. zák., když by mu takové rozhodnutí oprávnění užívat stavbu nepřineslo“. V daném případě nejde o případ neoprávněné stavby podle § 135c obč. zák. Žaloba není důvodná také proto, že předmětná stavba žalobce byla povolena jako stavba dočasná s dobou trvání do konce roku 1980 s tím, že do 14ti dnů od této doby bude odstraněna, od 1. 1. 1981 stavba nemá žádný právní podklad pro další trvání, dosud nebylo rozhodnuto o jejím dodatečném povolení či odstranění, takže jde o stavbu nepovolenou, kterou nelze kolaudovat a tak ani užívat. Zde se odvolací soud ztotožnil s názorem Krajského soudu v Hradci Králové ve věci sp. zn. 30 Ca 2/2004. Odvolací soud připustil, že svými úvahami zasahuje do práva veřejného, má však za to, že by bylo nelogické zřizovat věcné břemeno tam, kde jde o stavbu nepovolenou a nekolaudovanou. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Žalobce poukázal na to, že v době uzavření kupní smlouvy z 20. 11. 1992 nebylo podle tehdy platných právních předpisů možné, aby žalovaná současně s budovou prodala žalobci i pozemek, na němž budova stojí, proto mezi účastníky došlo 17. 12. 1992 k uzavření nájemní smlouvy ohledně užívání pozemku parc. č. 1726 a části přilehlých pozemků žalované v rozsahu, jak se užívají dodnes, tj. v rozsahu podle geometrického plánu ze 16. 4. 1996. V čl. 10 nájemní smlouvy uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí, podle níž žalobce měl nejpozději do 31. 12. 1994 kupní smlouvou nabýt vlastnictví st. parc. č. 1726. K uzavření kupní smlouvy ohledně pozemku st. parc. č. 1726 nedošlo, neboť ve statutárních orgánech žalované došlo k personálním změnám a stávající statutární zástupce nájemní vztah od 1. 1. 2006 nehodlal obnovit a žalovaná se naopak domáhá odstranění budovy z pozemku st. parc. č. 1726 a jeho vyklizení. Žalobci proto nezbylo, než se domáhat zřízení předmětného věcného břemene. Do pravomocného skončení řízení o odstranění stavby nelze žalobci zamezit v realizaci jeho vlastnického práva ke stavbě tím, že se mu k ní neumožní přístup. Budova č. p. 1053 je samostatnou věcí nacházejí se ve vlastnictví žalobce, zapsanou v katastru nemovitostí, a stavbou trvalou. Odvolacímu soudu vytkl, že vůbec nerozhodl o věcném břemenu užívání pozemku st. parc. č. 1726 a zabýval se otázkami, které jsou svěřeny soudům v rámci správního soudnictví, když o stavbě žalobce v rozhodnutí hovoří jako o stavbě od roku 1981 nepovolené, kterou nelze kolaudovat a která údajně ani kolaudována nebyla. Odvolací soud rozhodl na základě odlišného právního názoru než soud prvního stupně, aniž žalobci poskytl poučení podle § 118a občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“) a umožnil mu vznést případnou právní argumentaci či návrhy dalších důkazů, čímž porušil zásadu dvouinstančnosti. Nevypořádal se rovněž s námitkou žalobce, že prokuristovi žalované nenáleží procesní způsobilost k podání odvolání a k zastupování žalované v tomto řízení. S právním posouzení věci odvolacím soudem žalobce nesouhlasí, naopak se zcela ztotožňuje s právním posouzení věci soudem prvníh