23 Cdo 1171/2025 — Nejvyšší soud

23 Cdo 1171/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 2. 2026 Spisová značka:23 Cdo 1171/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:23.CDO.1171.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smluvní pokuta Moderační právo soudu Dotčené předpisy:§ 2048 odst. 1 o. z. § 2051 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:1. 4. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 1171/2025-598 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., v právní věci žalobkyně METALL QUATRO spol. s r.o., se sídlem ve Vysoké Peci č. p. 600, identifikační číslo osoby 61538213, zastoupené Mgr. Ing. Milanem Fricem, LL.M., advokátem se sídlem v Mostu, Mostecká 169, proti žalovanému městu Osek, se sídlem v Oseku, Zahradní 246, identifikační číslo osoby 00266558, zastoupenému JUDr. Lucií Kýčkovou, advokátkou se sídlem v Teplicích, Dubská 356/2, o zaplacení 722 863 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 24 C 277/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 9. 2024, č. j. 8 Co 172/2024-577, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 9. 2024, č. j. 8 Co 172/2024 -577, se ruší a věc se vrací Krajskému soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se v řízení na žalovaném domáhá zaplacení částky 722 863 Kč s příslušenstvím jako doplatku ceny díla (zádržného) podle smlouvy o dílo ze dne 2. 7. 2020, ve znění jejích dodatků č. 1 až 7, jíž se žalobkyně (zhotovitelka) zavázala pro žalovaného (objednatele) provést stavební úpravy kulturního domu „Stropník“, a to v termínu do 30. 11. 2021. Pro případ prodlení žalobkyně „se splněním díla“ byla stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z ceny díla bez DPH (částky 36 143 167,73 Kč) za každý započatý kalendářní den prodlení. K předání díla došlo až dne 20. 12. 2021, přičemž dne 12. 5. 2022 žalovaný žalobkyni vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 722 863 Kč za celkem 20 dní prodlení se splněním díla (od 1. 12. 2021 do 20. 12. 2021). Dne 17. 6. 2022 žalovaný uvedenou pohledávku ve výši 722 863 Kč jednostranně započetl oproti pohledávce žalobkyně na úhradu zádržného ve výši 2 186 661,68 Kč. Podle žalobkyně bylo však její prodlení zapříčiněno prodlením žalovaného se splněním povinnosti spočívající v zajištění vytápění daného objektu. Podle žalobkyně tak došlo k prodloužení termínu pro splnění díla o dobu, po níž byl žalovaný v prodlení se splněním uvedené povinnosti (tedy do 1. 1. 2022). Předala-li žalobkyně žalovanému dílo dne 20. 12. 2021, nebyla v prodlení, a žalovanému tudíž ani nemohla vzniknout pohledávka na zaplacení smluvní pokuty. Kompenzačním úkonem žalovaného ze dne 12. 5. 2022 proto dle žalobkyně její (v řízení uplatněná) pohledávka nezanikla. 2. Okresní soud v Teplicích jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 11. 10. 2023, č. j. 24 C 277/2022-544, žalobu o zaplacení 722 863 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). 3. Soud prvního stupně po skutkové stránce vycházel z toho, že strany řízení dne 2. 7. 2020 uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly stavební úpravy kulturního domu „Stropník“ v Oseku. Dodatkem č. 6 ke smlouvě o dílo byl dohodnut konečný termín realizace zakázky na 30. 11. 2021. Ve smlouvě bylo ujednáno, že se dílo považuje za řádně splněné až jeho předáním objednateli bez vad a nedodělků; objednatel však měl právo v zápise o předání díla uvést, že je dílo řádně splněno i v případě existence drobných vad či nedodělků. Strany si ve smlouvě o dílo rovněž ujednaly, že v případě prodlení zhotovitele „se splněním díla“ má objednatel nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze smluvené ceny díla bez DPH. Soud prvního stupně dále vycházel ze zjištění, že ke dni 30. 11. 2021 objednatel (žalovaný) dílo nepřevzal, neboť dílo vykazovalo vady bránící jeho užívání. K předání a převzetí díla došlo až dne 20. 12. 2021 s výhradou, neboť dílo vykazovaly vady a nedodělky nebránící jeho užívání; bez vad a nedodělků bylo dílo předáno až dne 3. 6. 2022. Fakturou ze dne 12. 5. 2022 žalovaný vyúčtoval žalobkyni smluvní pokutu ve výši 722 863 Kč za prodlení se splněním díla v délce 20 dní (od 1. 12. 2021 do 20. 12. 2021). Dne 17. 6. 2022 žalovaný uvedenou pohledávku ve výši 722 863 Kč jednostranně započetl oproti pohledávce žalobkyně ve výši 2 186 661,68 Kč. Dále soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že některé vady bránící užívání díla, jež byly žalovaným vytčeny dne 30. 11. 2021, souvisely s tím, že objekt nemohl být vytápěn; vytápění objektu bylo zahájeno dne 23. 11. 2021, kdy byly instalovány první dva plynoměry (zbylé dva plynoměry byly osazeny ve dnech 25. 11. 2021 a 9. 12. 2021, elektroměry byly instalovány dne 7. 12. 2021). V řízení před soudem prvního stupně bylo dále zjištěno, že povinnost zajistit vytápění objektu, potažmo povinnost zajistit osazení objektu elektroměry a plynoměry a uzavřít smlouvy na dodávky energií, měl žalovaný coby vlastník objektu. Konečně ze skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že některé nedodělky, které dílo vykazovalo ke dni 30. 11. 2021, s vytápěním daného objektu nesouvisely. 4. Po právní stránce se soud prvního stupně nejprve zabýval otázkou platnosti ujednání o smluvní pokutě obsaženého ve smlouvě o dílo ze dne 2. 7. 2020, a to vzhledem k námitce žalobkyně, že ujednání o smluvní pokutě je neurčité, neboť ve smlouvě nebyl sjednán „termín splnění díla“, na nějž byl navázán i vznik předmětného nároku na smluvní pokutu, nýbrž pouze „termín ukončení realizace veřejné zakázky“. Výkladem právního jednání stran soud dospěl k závěru, že ze samotné smlouvy o dílo, jakož i z následného jednání stran, je patrné, že shora uvedenými pojmy se rozumí termín dokončení díla; ujednání o smluvní pokutě tak soud považoval za platné. Soud prvního stupně následně uvedl, že stranami dohodnutý termín dokončení díla dne 30. 11. 2021 nebyl ze strany žalobkyně dodržen, neboť předmětné dílo žalobkyně žalovanému předala s vadami a nedodělky nebránícími jeho užívání až dne 20. 12. 2021, přičemž bez vad a nedodělků bylo dílo předáno dne 3. 6. 2022. Jelikož se tedy žalobkyně dostala do prodlení s dokončením díla, žalovanému vznikl nárok na smluvní pokutu za 20 dní prodlení ve výši 722 863 Kč. Konečně soud prvního stupně konstatoval, že v projednávané věci nedošlo k prodloužení doby pro dokončení díla v důsledku neposkytnutí součinnosti žalovaným (jenž měl zajistit vytápění objektu; viz bod 3 odůvodnění shora), neboť v řízení bylo zjištěno, že pouze část vad a nedodělků, které dílo vykazovalo ke dni 30. 11. 2021, souvisela s vytápěním objektu. K prodlení žalobkyně tak podle soudu prvního stupně nedošlo pouze pro neposkytnutí součinnosti žalovaným, nýbrž i z jiných, na součinnosti žalovaného nezávislých, důvodů, a k prodloužení lhůty k dokončení díla proto nedošlo. Vzhledem ke shora uvedenému soud prvního stupně žalobu v celém rozsahu zamítl jako nedůvodnou. 5. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací k odvolání žalobkyně napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I napadeného rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II napadeného rozsudku). 6. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, jakož i s jím učiněným právním posouzením věci. Odvolací soud tak souhlasil se závěry, jež soud prvního stupně učinil na základě výkladu právního jednání stran, přičemž uvedl, že „termínem ukončení realizace veřejné zakázky byl míněn termín splnění díla“, neboť tyto pojmy je třeba vykládat jednak s ohledem na obsah smlouvy o dílo a jejích dodatků, jednak v kontextu s tím souvisejícího jednání smluvních stran. Ujednání o smluvní pokutě proto odvolací soud považoval za platné. Dále odvolací soud shledal, že část žalovaným vytčených vad a nedodělků – nedokončení pokládky parket v sále, akustických obkladů, PVC krytin a sanitárních příček – nebyla dokončena včas z důvodu prodlení žalovaného, jenž měl zajistit vytápění daného objektu, avšak další nedodělky – instalace protipožární dělící konstrukce, montáž divadelní techniky, montáž zábradlí schodiště a dokončení zpevnění ploch – byly na vytápění budovy nezávislé. Odvolací soud proto uzavřel, že jestliže ke dni 30. 11. 2021 dílo trpělo vadami a nedodělky, jež byly důvodem pro odmítnutí převzetí díla, „a tyto nedodělky byly zcela nezávislé na případné součinnosti žalovaného“, porušila žalobkyně svoji smluvní povinnost, a žalovanému tak vznikl nárok na smluvní pokutu. K tomu soud dodal, že k porušení smluvní povinnosti žalo