23 Cdo 316/2025 — Nejvyšší soud

23 Cdo 316/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 1. 2026 Spisová značka:23 Cdo 316/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:23.CDO.316.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Poplatky soudní Zastavení řízení Poučovací povinnost soudu Dotčené předpisy:§ 5 předpisu č. 549/1991 Sb. § 6 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb. § 6 odst. 7 předpisu č. 549/1991 Sb. § 6 odst. 8 předpisu č. 549/19918 Sb. § 4 odst. 1 písm. b) předpisu č. 549/1991 Sb. § 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:23. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 316/2025-280 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyň a) S.B.S.Universal spol. s r.o., se sídlem v Praze 4, Ledařská 433/9, identifikační číslo osoby 63668441, a b) Standard Properties, a.s., se sídlem v Žatci, Velichov 44, identifikační číslo osoby 27309479, obou zastoupených Mgr. Robertem Hynkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova 699/30, proti žalované České republice – Vězeňské službě České republiky, se sídlem v Praze 4, Soudní 1672/1a, identifikační číslo osoby 00212423, o zaplacení 1 428 321 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15 C 52/2018, o dovolání žalobkyní a) a b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2024, č. j. 13 Co 353/2023-218, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 21. 11. 2024, č. j. 13 Co 353/2023-273, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2024, č. j. 13 Co 353/2023-218, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 21. 11. 2024, č. j. 13 Co 353/2023-273, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18. 7. 2023, č. j. 15 C 52/2018-201, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. V řízení se původní žalobkyně JK Insolv, v.o.s., se sídlem v Brně, Dobrovského 1310/64, identifikační číslo osoby 04485645 (jako insolvenční správce nyní již zaniklého dlužníka KV-BULIDING s.r.o, identifikační číslo osoby 27243591), domáhala na žalované zaplacení částky 1 428 321 Kč s příslušenstvím. Původní žalobkyně navrhla, aby na její místo vstoupily do řízení žalobkyně a) a b) s tvrzením, že smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 26. 11. 2018 postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni a), která následně polovinu této pohledávky postoupila smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2021 žalobkyni b). Usnesením ze dne 10. 11. 2021, č. j. 15 C 52/2018-104, Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl (mimo jiné), že v řízení se namísto původní žalobkyně pokračuje s žalobkyněmi a) a b) s ohledem na výše zmíněná postoupení pohledávky (její části). Obvodní soud pro Prahu 4 poté rozsudkem ze dne 19. 12. 2022, č. j. 15 C 52/2018-177, zamítl žalobu, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyním a) a b) částku 1 428 321 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím, rozhodl o povinnosti žalobkyní a) a b) k zaplacení náhrady nákladů řízení žalované a uložil žalobkyním a) a b) povinnost společně a nerozdílně zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 71 417 Kč. Proti tomuto rozsudku (do všech jeho výroků) podaly obě žalobkyně odvolání (společným podáním), v němž navrhly rozsudek změnit tak, že žalobě bude zcela vyhověno a žalované bude uložena povinnost zaplatit žalobkyním a) a b) částku 1 428 321 Kč s příslušenstvím. Obvodní soud pro Prahu 4 vyzval usneseními ze dne 5. 5. 2023, č. j. 15 C 52/2018-196, a č. j. 15 C 52/2018-197, každou z žalobkyň k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 71 417 Kč do 15 dnů od doručení výzvy s poučením, že v případě nezaplacení soudního poplatku bude odvolací řízení zastaveno. Na soudním poplatku za odvolání zaplatily v soudem určené lhůtě žalobkyně a) částku 35 709 Kč a žalobkyně b) částku 35 708,50 Kč. 2. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 18. 7. 2023, č. j. 15 C 52/2018-201, řízení o odvolání žalobkyně a) a řízení o odvolání žalobkyně b) zastavil pro nezaplacení soudního poplatku ve stanovené výši podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení o odvolání žalobkyně a) a b). Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně a) a b) přes výzvu soudu nezaplatily soudní poplatek ve výši soudem stanovené, nýbrž každá z žalobkyň „svévolně zaplatila poplatek v nižší výši“. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 29 Cdo 1625/2020 (jež je veřejnosti dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na https://www.nsoud.cz), zdůraznil, že žalobkyně a) a b) nemají v řízení postavení nerozlučných společníků, v důsledku čehož každou stíhá povinnost zaplatit poplatek v celé stanovené výši, a nikoliv pouze jeho polovinu. 3. Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). 4. Odvolací soud vyšel z dosavadního průběhu řízení (výše popsaného), k němuž dodal, že v usnesení ze dne 10. 11. 2021, jímž soud prvního stupně rozhodl, že v řízení namísto původní žalobkyně pokračuje s žalobkyní a) a b), nebyl uveden poměr, v němž mají žalobkyně na žalované částce participovat. Tento poměr v dalším řízení neuvedly ani žalobkyně a) a b), které na závěr soudního jednání dne 12. 12. 2022 navrhly, aby soud prvního stupně žalobě vyhověl a „žalobcům přiznal částku 1 428 321 Kč s příslušenstvím“. Zdůraznil, že soud prvního stupně rozsudkem ze dne 19. 12. 2022, č. j. 15 C 52/2018-177, zamítl žalobu „aby bylo žalované uložené uloženo zaplatit žalobkyním a) a b) částku 1 428 321 Kč“ s tam uvedeným příslušenstvím a že obě žalobkyně napadly rozhodnutí odvoláním (každá) jako celek s návrhem, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalované uloží zaplatit „žalobkyním a) a b) částku 1 428 321 Kč“ s příslušenstvím. 5. S odkazem na judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu (reprezentovanou např. usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2019, sp. zn. 29 Cdo 3823/2019, nebo usnesením Ústavního soudu ze dne 6. 6. 2012, sp. zn. III. ÚS 1711/12, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Ústavního soudu – na https://nalus.usoud.cz) dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně a) a b) mají v projednávané věci postavení samostatných společníků a že každá tak platí soudní poplatek za odvolání, byť učiněné společným podáním, sama za sebe. Podle odvolacího soudu byl bez významu způsob, jakým se mají žalobkyně a) a b) na žalované částce podle hmotného práva podílet (že se domáhají zaplacení žalované částky 1 428 321 Kč s příslušenstvím každá jen ve výši jedné poloviny, tj. každá jen ve výši 714 160,50 Kč s příslušenstvím), který byl žalobkyněmi akcentován až v odvolání proti usnesení o zastavení odvolacího řízení, „nedoznal-li žádného procesního odrazu v podáních, které činily vůči soudu prvního stupně“, ani v rozsudku soudu prvního stupně. Odvolací soud měl za to, že soud prvního stupně rozsudkem zamítl žalobu ve vztahu k oběma žalobkyním ohledně celé žalované částky „jako by se jejího zaplacení žalobkyně domáhaly společně a nerozdílně“. K tomu odvolací soud doplnil, že nic takového sice žalobkyně a) a b) v řízení neuvedly, stejně tak ale nevymezily jakoukoliv jinou částkou výši svých (údajně nižších) individuálních žalobních požadavků. Za této situace považoval za správné, že soud prvního stupně vyšel při stanovení výše poplatkové povinnosti žalobkyň za odvolání z ceny předmětu řízení (ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích) tvořené peněžní částkou uvedenou ve výroku o věci samé rozsudku soudu prvního stupně a tudíž, že každé z žalobkyň oprávněně vyměřil soudní poplatek za odvolání ve výši 71 417 Kč. Nezaplatily-li žalobkyně soudní poplatek ve vyměřené výši, neboť mylně spoléhaly na to, že správná výše soudního poplatku má být jen poloviční, postupoval podle odvolacího soudu soud prvního stupně v souladu se zákonem, nepřihlédl-li k této jejich pouze částečné úhradě vyměřeného soudního poplatku. 6. Pro úplnost odvolací soud doplnil, že výše soudního poplatku za odvolání, jehož předmětem by byly samostatné nároky žalobkyň na zaplacení částek 714 160,50 Kč (jak žalobkyně tvrdily), činí 35 709 Kč a nikoliv částku 35 708,50 Kč uhrazenou žalobkyní b). Žalobkyně b) tedy soudní poplatek za odvolání ve správné výši neuhradila ani v případě opodstatněnosti své argumentace. Dodal též, že žalobkyně měly své pochybnosti o výši soudního poplatku řešit prostřednictvím žádosti o vrácení části soudního poplatku, který měly předtím u