23 Cdo 3183/2008 — Nejvyšší soud

23 Cdo 3183/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 4. 2009 Spisová značka:23 Cdo 3183/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:23.CDO.3183.2008.1 Typ rozhodnutí:Usnesení Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 3183/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobce M., spol. s r. o., zast. JUDr. A. S., Ph.D., advokátem, proti žalovanému S. m. P., zast. JUDr. M. A., advokátem, o zaplacení 4.024.000,- Kč s přísl., vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 35 C 76/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 1. 2008, č. j. 25 Co 264/2007-168, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení 2.550,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho právního zástupce JUDr. A. S. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud Plzeň – město mezitímním rozsudkem ze dne 12. 3. 2007, č. j. 35 C 76/2005-143, rozhodl tak, že žaloba o zaplacení 4.024.000,- Kč s přísl. je „po právu“. Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30. 1. 2008, č. j. 25 Co 264/2007-168, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s tím, že správné znění výroku je „uplatňovaný nárok je co do základu opodstatněný“. V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, že zopakoval listinné důkazy vztahující se k přiznání dotace a provedl účastnický výslech ing. P. R. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo podle § 536 a násl. obč. zák., neboť uvedená smlouva byla uzavřena orgánem, který tak byl oprávněn učinit (čl. 8 odst. 2 Statutu města P.), popř. nebyla neplatná pro rozpor s čl. 30 odst. 18 Statutu města P., podle něhož nemohly být městskými obvody zahajovány stavební práce bez zajištěného financování. I v případě neplatnosti předmětné smlouvy o dílo pro rozpor s čl. 30 odst. 18 Statutu města P. by podle odvolacího soudu nešlo o účinnou obranu žalovaného ve vztahu k požadované náhradě škody, neboť ten, kdo způsobil neplatnost právního úkonu, je podle ust. § 268 obch. zák. povinen nahradit škodu osobě, které byl právní úkon určen. Odvolací soud dále v odůvodnění rozsudku uvedl, že právní následky předmětné smlouvy (§ 36 odst. 2 obč. zák.) o dílo byly závislé na odkládací podmínce, neboť v čl. XII., bodě 12.7, si strany sjednaly, že „smlouva nabude účinnosti dnem přiznání státní dotace na nájemní bytovou výstavbu a v případě nepřiznání státní dotace si zadavatel vyhrazuje právo na odstoupení od uzavřené smlouvy o dílo“. Na podkladě listinných důkazů a výslechu ing. R. týkajících se dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení (dále jen „SFRB“) odvolací soud uzavřel, že žádost o poskytnutí dotace ze dne 29. 11. 2001 se týkala výstavby 24 b. j. v katastrálním území P. – L. Ze sdělení SFRB ze dne 1. 3. 2002 vyplývá, že žádost byla SFRB schválena, avšak měla formální vady, které nebyly podle odvolacího soudu důvodem pro podání nové žádosti, a proto v nepodání nové žádosti nebylo soudem spatřováno zmaření odkládací podmínky. Z uvedeného sdělení SFRB, že pro přiznání požadované dotace bylo třeba předložit další doklady v něm specifikované, aby poté byl SFRB vypracován návrh smlouvy o poskytnutí dotace a limity k jejímu čerpání; další doklady žalovaným nebylo SFRB předány. Odvolací soud dále v odůvodnění rozsudku uvedl, že z účastnické výpovědi ing. R. zjistil, že po dopracování podkladů Městským obvodem Plzeň 4 bylo na zamýšlenou výstavbu zapotřebí 31 miliónů Kč, přičemž původní náklady měly činit 20 miliónů Kč, a protože dofinancování by bylo příliš drahé, žalovaný usnesením č. 660/2003 rozhodl, že neschvaluje zahájení realizace nástaveb 24 b. j. na panelovém objektu D. 4, 6, 8, včetně zateplení, výtahů a parkoviště s použitím finančních prostředků města Plzeň pro rok 2004. Žalovaný, ačkoli mu žádost o dotaci byla schválena, nepokračoval se SFRB v dalším jednání (předložení požadovaných dokladů, uzavření smlouvy o dotaci) a tím zmařil splnění odkládací podmínky. Nesplnění odkládací podmínky bylo dále podle odvolacího soudu žalovanému v jeho prospěch, a tímto způsobem bylo možno „odklidit“ platnou, avšak finančně nekrytou mezi účastníky uzavřenou smlouvu o dílo. Vzhledem k tomu, že nesplnění odkládací podmínky záměrně zmařil žalovaný, stala se předmětná smlouva nepodmíněnou (§ 36 odst. 3 obč. zák.). Odvolací soud se dále ztotožnil s dalšími skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně, zejména o neplatnosti odstoupení žalovaného od smlouvy o dílo, o hodnocení čl. III., bod 3.1 smlouvy o dílo, o termínu předání staveniště a jeho nepředání, o důvodnosti odstoupení žalobce od smlouvy o dílo. Správné byly podle odvolacího soudu i závěry soudu prvního stupně o odpovědnosti žalovaného za škodu porušením závazku (§ 373 a násl. obch. zák.) s výjimkou výše škody. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil s tím, že upřesnil znění výroku tak, aby bylo vystiženo, že v dané věci jde o mezitímní rozsudek. Dovoláním ze dne 21. 4. 2008 napadl žalovaný shora uvedený rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu přípustnost s tím, že dovolání se opírá o ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. V odůvodnění dovolání žalovaný zejména uvedl, že „vymezuje právní otázky zásadního významu skutkově“ tak, že soudy dospěly k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo obsahující odkládací podmínku, spočívající v přiznání státní dotace. Žalovaný podal žádost o poskytnutí dotace na výstavbu nájemního bytu dne 29. 11. 2001, z odpovědi SFRB z 11. 3. 2002 (správně 1. 3. 2002) vyplývá, že žádost žalovaného o dotaci byla výborem SFRB schválena. Obsahem skutkových zjištění soudů tedy je, že státní dotace byla přidělena 1. 3. 2002, smlouva o dílo byla uzavřena dne 12. 9. 2002. Žalovaný je proto názoru, že odkládací podmínka sjednaná v čl. XII., bodě 12.7, je podmínkou nemožnou, neboť nastala již před uzavřením smlouvy o dílo, a proto je smlouva o dílo absolutně neplatná od samého počátku. Dovolatel dále v odůvodnění dovolání uvedl, že další právní otázkou je zmaření odkládací podmínky ze strany žalovaného, jemuž bylo její nesplnění na prospěch. Podle názoru dovolatele on sjednanou odkládací podmínku nezmařil, neboť o přidělení dotace požádal a ta mu byla přidělena; zaměňuje pojem přidělení (přiznání) dotace a její čerpání, k čemuž se ve smlouvě nezavázal. Zásadní otázkou pak je, zda žalovanému jako příjemci dotace může být pojmově zmaření čerpání dotace na prospěch, neboť přijetí dotace je majetkovým prospěchem bez poskytnutí vzájemného plnění. Podle dovolatele je klíčovou otázkou interpretace čl. III., bod 3.1. Soudy obou stupňů vyložily toto ustanovení tak, že k zastavení, ukončení stavebních prací a ke změně termínu zahájení a dokončení stavby bylo zapotřebí sjednání dodatku ke smlouvě o dílo, s čímž dovolatel nesouhlasí. Výkladem tohoto ustanovení a slov „objednatel si vyhrazuje právo“ je podle dovolatele nutné dovodit, že se jednalo o jednostranný úkon objednatele. Dále je otázkou, zda zastavením nebo ukončením stavebních prací dochází ke změně smlouvy. Podle dovolatele předmětné ujednání smlouvy o dílo lze podřadit ust. § 642 odst. 1 obč. zák. (právo objednatele jednostranně odstoupit od smlouvy), popř. ust. § 355 odst. 1 obch. zák. o odstupném. Dovolatel dále pokládá za nesprávné právní posouzení to, že odvolací soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o dílo není v rozporu s čl. 30 odst. 18 Statutu města Plzeň, přestože městský obvod neměl zajištěno financování stavby z vlastního rozpočtu, neboť uzavření smlouvy nelze podle odvolacího soudu podřadit pod pojem „zahájení investiční akce“. Porušení zákazu stanoveného v uvedeném článku obecně závazné vyhlášky obce by podle dovolatele mělo vést k závěru o neplatnosti smlouvy o dílo. Dovolatel s ohledem na shora uvedené proto navrhuje, aby dovolací soud zrušil dovoláním napadený rozsudek a vrátil mu věc k dalšímu řízení. V podání ze dne 22. 7. 2008 se k dovolání vyjádřil žalobce. Ve vyjádření zejména uvedl, že smyslem odkládací podmínky bylo, aby žalovaný získal bezvýhradně státní dotaci, tj. aby finanční prostředky byly připsány na jeho účet, popř. u SFRB připraveny k poukázání na účet zhotovitele (žalobce). Odkládací podmínka nebyla ke dni uzavření smlouvy splněna, neboť k čerpání dotace bylo nutné, aby žalovaný uzavřel se SFRB příslušnou smlouvu, což neučinil a tím sjednanou podmínku zmařil a proto se smlouva o dílo sta