23 Cdo 3505/2022 — Nejvyšší soud

23 Cdo 3505/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 12. 2022 Spisová značka:23 Cdo 3505/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.3505.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Výklad projevu vůle Dotčené předpisy:§ 35 odst. 2 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 3. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 3505/2022-475 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobce F. K., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Milanem Zápotočným, advokátem se sídlem v Jihlavě, Telečská 1720/7, PSČ 586 01, proti žalovanému M. P., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Jitkou Hronovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Bezručova 1594/4, PSČ 586 01, o zaplacení částky 2 000 000 Kč, určení spoluvlastnictví a jeho zrušení a vypořádání, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 4 C 130/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 21. 6. 2022, č. j. 54 Co 51/2022-444, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 1. 8. 2022, č. j. 54 Co 51/2022-454, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 21. 6. 2022, č. j. 54 Co 51/2022-444, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 1. 8. 2022, č. j. 54 Co 51/2022-454, se ve výrocích I, III a IV, a rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 22. 12. 2021, č. j. 4 C 130/2020-355, s výjimkou části výroku II, kterou byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal proti žalovanému zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p. č. st. XY, jehož součástí je stavba č. ev. XY, pozemku p. č. XY, pozemku p. č. XY a pozemku p. č. XY, vše zapsané na listu vlastnictví číslo XY pro katastrálním území XY, se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Jihlavě k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Jihlavě jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 22. 12. 2021, č. j. 4 C 130/2020-355, zamítl návrh, kterým se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 2 000 000 Kč (výrok I), dále zamítl eventuální návrh, kterým se žalobce domáhal jednak určení, že je spoluvlastníkem pozemku p. č. st. XY, jehož součástí je stavba č. ev. XY, pozemku p. č. XY, pozemku p. č. XY, pozemku p. č. XY, vše v katastrálním území XY, obec XY zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. XY vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště XY, s podílem o velikosti ideální jedné třetiny, a dále zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobce k uvedeným nemovitostem (výrok II), a rozhodl o nákladech řízení (výroky III a IV). Jednalo se v pořadí o již druhý rozsudek soudu prvního stupně v této věci, neboť jeho první rozsudek ze dne 18. 11. 2020, č. j. 4 C 130/2020-212, byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 17. 3. 2021, č. j. 54 Co 40/2021-236. Soud prvního stupně vycházel z následujícího skutkového stavu. Žalobce, žalovaný a J. N. během oslavy silvestra v roce 2012 uzavřeli ústní dohodu o tom, že se pokusí od J. P. koupit nemovitosti v XY, konkrétně ruinu roubenky a přilehlé pozemky. Záměrem dotyčných bylo postavit společně na uvedeném místě novou stavbu, a to primárně pro rekreaci svých rodin. Za tím účelem se tedy dále dohodli, že každý z nich na nákup a stavbu finančně přispěje ve stejném rozsahu třetinou a dále se stavbou fakticky pomůže. Během března 2013 došlo k uzavření kupní smlouvy, přičemž podle dohody účastníků řízení a J. N. v kupní smlouvě vystupoval jako kupující pouze žalovaný. Každý z členů sdružení přispěl na kupní cenu částkou 100 000 Kč. Následně během jara 2013 došlo ke zbourání torza obvodových stěn a komína chalupy v XY a do listopadu 2013 vznikla na původním místně kompletně nová stavba roubenky. Žalobce, žalovaný a J. N. společně hradili rovným dílem náklady související se stavbou a společně zařizovali vše pro její průběh, včetně následného vybavení zařizovacími předměty. Po dokončení roubenky v létě 2014 stavbu společníci využívali a nabízeli ji k pronájmu svým známým. Dne 4. 5. 2015 vystavili manželé P. jako dlužníci dlužní úpisy na částku 1 000 000 Kč ve prospěch žalobce a dále manželů N. z důvodu půjčky na přestavbu roubenky v XY. Téhož dne podepsal žalovaný zástavní smlouvu s manželi N. a žalobcem o zřízení zástavy váznoucí na roubence v XY a zajišťující uvedené dluhy ve výši dvakrát 1 000 000 Kč z půjček. Žalobce se e-mailem ze dne 26. 1. 2018 obrátil na žalovaného s tím, že mu nabízí „svůj hypotetický třetinový podíl na chalupě“. Žalovaný uhradil žalobci částku 1 000 000 Kč dne 31. 5. 2019, poté vyměnil na roubence zámek a žalobci nepředal nové klíče, naopak manželé N. i v průběhu tohoto řízení klíči disponovali, byť i oni dostali od žalovaného 1 000 000 Kč. S odstupem jednoho roku došlo k výmazu zástavního práva váznoucího na roubence v jejich prospěch v katastru nemovitostí. Po právní stránce soud prvního stupně posuzoval dohodu uzavřenou během oslav silvestra v roce 2012 mezi žalobcem, žalovaným a J. N. jako smlouvu o sdružení podle § 829 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen „obč. zák.“). Obsahem dohody členů sdružení bylo za prvé finančně a fakticky přispět k nákupu nemovitostí v P. s tím, že kupní smlouvu o prodeji nemovitostí uzavře s prodávajícím P. v zájmu sdružení žalovaný. Za druhé se členové sdružení zavázali finančně a fakticky přispět k odstranění původní ruiny a vybudování nové stavby roubenky. Peníze poskytnuté na nákup nemovitostí a stavbu roubenky byly ve spoluvlastnictví členů sdružení podle § 833 obč. zák., stejně tak se na základě koupě staly spoluvlastnictvím členů nemovitosti v XY, neboť žalovaný při koupi plnil svůj závazek ze smlouvy o sdružení. Na základě zpracování věci nabyli členové sdružení do spoluvlastnictví novostavbu roubenky podle § 834 obč. zák. Podíly členů sdružení na uvedeném majetku byly stejné v rozsahu jedné třetiny podle § 835 obč. zák., neboť nebylo prokázáno, že se členové sdružení dohodli jinak. Dlužní úpisy a také zástavní smlouvu uzavřenou dne 4. 5. 2015 soud prvního stupně posuzoval podle § 555 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.z.“), jako disimulované právní jednání, neboť pravým obsahem těchto jednání nebylo utvrzení a zajištění půjček, nýbrž písemné zachycení a ochrana investice dvou členů sdružení do společného projektu z toho důvodu, že v katastru nemovitostí figuruje jako výlučný vlastník pouze jeden třetí člen sdružení. Žalobcův nárok na zaplacení 2 000 000 Kč, který žalobce požadoval jako plnění na základě dohody o vypořádání majetku při vystoupení účastníka ze sdružení či po rozpuštění sdružení, soud prvního stupně zamítl jako nedůvodný, neboť v řízení nebylo prokázáno uzavření takové dohody. Ohledně dalšího nároku žalobce odkázal soud prvního stupně na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se nutnosti rozlišovat mezi nárokem člena sdružení na vypořádací podíl při jeho vystoupení či vyloučení podle § 839 obč. zák. a nárokem na vypořádání získaného majetku podle § 841 obč. zák. při rozpuštění sdružení. Uzavřel, že pokud by žalobce tvrdil, že vystoupil ze sdružení, ovšem sdružení i nadále trvá za účasti žalovaného a J. N., měl by žalobce nárok na výplatu svého podílu v penězích. Žalobce však označil jako žalovaného pouze M. P., nikoli oba členy stále existujícího sdružení; v tom případě jde o nedostatek pasivní legitimace, neboť oba pokračující členové sdružení mají nadále ve spoluvlastnictví majetek získaný činností sdružení a nárok na finanční vypořádání je nutné podle § 839 obč. zák. uplatnit vůči oběma zbývajícím členům sdružení. Soud prvního stupně dále uvedl, že naopak v případě rozpuštění sdružení nezaniká spoluvlastnictví bývalých členů k věcem vloženým do sdružení a k majetku získanému při výkonu společné činnosti. Pokud nedojde k vypořádání spoluvlastnictví dohodou, může se účastník sdružení domáhat zrušení spoluvlastnictví žalobou. Žalobce se po připuštění žaloby eventuálně domáhal určení, že je spoluvlastníkem nemovitostí v XY, dále požadoval zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání. Bylo prokázáno, že k nabytí nemovitostí došlo za trvání sdružení a tento majetek je tedy podle § 834 obč. zák. ve spoluvlastnictví všech členů sdružení s rovnocennými třetinovými podíly. Soud prvního stupně uvedl, že vzhledem k tomu, že výlučným vlastníkem zapsaným v katastru nemovitostí je pouze žalovaný, bylo by lze řešit nesoulad právního a faktického stavu ž