23 Cdo 4560/2010 — Nejvyšší soud

23 Cdo 4560/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 7. 2012 Spisová značka:23 Cdo 4560/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:23.CDO.4560.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Dotčené předpisy:§ 554 obch. zák. § 437 odst. 1,5 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:20. 8. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 4560/2010 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. v právní věci žalobců: a) P. F. a b) M. F., zastoupeni JUDr. Jitkou Třešťíkovou, advokátkou se sídlem Strakonice, Velké náměstí 45, proti žalované: ALU.PLAST s. r. o., se sídlem Kaplice, Samota 850, IČ 25175939 zastoupené JUDr. Janem Károu, advokátem se sídlem v Kaplici, Dlouhá 154, o vrácení částky 129.000,- Kč oproti vrácení vadného plnění, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 9 C 350/2004, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. března 2010, č. j. 22 Co 3135/2009-207, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení společně a nerozdílně částku 35.436,- Kč do tří dnů od doručení tohoto rozhodnutí k rukám advokáta žalované JUDr. Jana Káry. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem (v pořadí druhým) ze dne 19. června 2009, č. j. 9 C 350/2004-162, ve znění usnesení ze dne 16. října 2009, č. j. 9 C 350/2004-186, rozhodl, že řízení se co do částky 828,- Kč zastavuje (výrok I.), žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně 129.000,- Kč oproti předání žalované pozice č. 27 – stěny na terasu a pozice č. 28 – stěny na terasu se shrnovacími dveřmi (výrok II.) a dále ve výrocích III. a IV. rozhodl o povinnosti žalované nahradit náklady řízení žalobcům a České republice. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, že mezi účastníky byla dne 14. 9. 1999 uzavřena smlouva o dílo č. 260 podle § 536 an. obchodního zákoníku (dále též „obch. zák.“), na jejímž základě žalovaná provedla pro žalobce dílo – výrobu a montáž plastového systému ALUPLAST z profilu IDEAL 2000 podle specifikace v dodatcích č. 1 a 2 ke smlouvě. Poněvadž se na díle vyskytly vady – praskliny a spáry v pozicích 27 a 28, žalobci tyto vady písemně reklamovali a požadovali jejich odstranění opravou. Vytýkali podstatné porušení smlouvy podle § 345 odst. 1 a 2 obch. zák., od níž žalobci posléze podle § 436 odst. 2 obch. zák. odstoupili, protože žalovaná vady neodstranila ani v přiměřené dodatečné lhůtě. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že předmětem smlouvy byly jednotlivé díly – „pozice“, z nichž každá byla zhotovena jako samostatná věc a proto mohli žalobci odstoupit od smlouvy i od jednotlivých pozic, jak to učinili žalobci podle § 347 odst. 2 obch. zák. Jde o vady jen dvou z celkem 31 pozic a nebyl proto důvod odstupovat od celé smlouvy, když vadné pozice bylo možno nahradit jinými. Žalobci neodmítli nabízené náhradní plnění, nýbrž jen původní termín k odstranění vad, který byl poté žalobci nově stanoven. Žalovaná však vady neodstranila. Odstoupením žalobců od smlouvy smlouva podle § 349 obch. zák. zanikla a strany jsou proto povinny si navzájem vrátit plnění podle § 351 obch. zák. Žalobci požadovaná částka 129.000,- Kč představuje 28 % ceny díla, kteroužto částku tvoří cena pozic 27 a 28. Soud proto uložil žalované vymáhanou částku žalobcům zaplatit oproti vrácení vadných pozic, jak shora uvedeno. K odvolání žalované proti výroku II. ve věci a výrokům o nákladech řízení rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem v záhlaví označeným, že rozsudek soudu prvního stupně se vyjma výroku v odstavci I. o částečném zastavení řízení, v němž zůstává odvoláním nedotčen, mění tak, že žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům 129.000,- Kč oproti předání žalované pozice č. 27 – stěny na terasu a pozice 28 – stěny na terasu se shrnovacími dveřmi, se zamítá (odstavec 1.) a dále žalobci jsou povinni zaplatit žalované na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 110.789,20 Kč (odstavec 2. výroku). Odvolací soud po přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně postupem podle § 212 občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“) dovodil, že odvolání žalované je důvodné. Vzhledem k tomu, že odvolací soud zaujal jiný právní názor než soud prvního stupně, byli žalobci při odvolacím jednání dne 26. 1. 2010 odvolacím soudem poučeni v souladu s § 213b odst. 1 o. s. ř. Žalobci se poté vyjádřili, že nepostupovali podle § 343 a § 345 obch. zák., avšak od smlouvy odstoupili ve vztahu k § 560 a § 564 obch. zák. v souvislosti s ustanovením § 436 a § 441 obch. zák. s tím, že je nerozhodné, zda nečinnost žalované spočívá v prodlení s odstraněním vad nebo v neodstranění vad v dostatečně přiměřené lhůtě. Odvolací soud však dovodil, že došlo-li k odstoupení od smlouvy podáním právní zástupkyně žalobců ze dne 6. 9. 2004, bylo tak učiněno neplatně, neboť nelze odstoupit od části smlouvy, resp. ve vztahu k části předmětu plnění. Jak odvolací soud účastníkům při jednání dne 26. 1. 2010 zdůraznil, lze platně odstoupit od smlouvy ohledně plnění, které se týká části závazku ve smyslu § 345 an. obch. zák. jen tehdy, kdy se jeden z účastníků dostane do prodlení se splněním smluvní povinnosti; nelze však takto postupovat, dostane-li se účastník do prodlení se splněním následné povinnosti, vzniklé v důsledku porušení závazku ze smlouvy dodat řádné plnění. Odvolací soud uzavřel, že v daném případě žalobcům podle § 560 ve spojení s § 437 odst. 5 obch. zák. vznikl nárok buď na slevu z ceny díla anebo právo odstoupit od smlouvy, a to od smlouvy jako celku, nikoli právo odstoupit od části smlouvy. Na tento závěr nemá vliv okolnost, zda jednotlivé komponenty předmětu díla jsou fyzicky oddělitelné či nikoliv. Je zřejmé, že specifikace jednotlivých pozic v příloze č. 1 ke smlouvě byla provedena jen pro potřeby výroby a nelze mít za to, že na každý jednotlivých prvek bylo možno pohlížet jako na samostatný předmět smlouvy o dílo, když předmět díla byl v čl. 3 bod 1 smlouvy označen jako výroba a montáž plastových výrobků. Odvolací soud proto učinil závěr, že odstoupení od smlouvy o dílo v důsledku dodání zboží (díla) s vadami, jež znamenají porušení smlouvy nepodstatným způsobem podle § 437 odst. 1 obch. zák., je možné ve smyslu § 437 odst. 5 obch. zák. jedině tak, že účastník odstoupí od smlouvy jako takové, protože nelze odstoupit ohledně části plnění. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním dotčeném rozsahu změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. na zamítavý, když věc odlišně právně posoudil. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání s odkazem na přípustnost podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a na dovolací důvody nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. a podle § 241a odst. 3 o. s. ř., tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Dovolatelé nesouhlasí s prvním názorem odvolacího soudu o nemožnosti odstoupit od části smlouvy a argumentují tím, že soukromá právní úprava spočívá na principu „co není zakázáno, je dovoleno“. Je možno odstoupit i ohledně části plnění, které bylo vadné. Dovolatelé zdůrazňují, že obchodní ani občanský zákoník odstoupení od části smlouvy ve vztahu k vadám nezakazuje, i když se jim nepodařilo nalézt žádný judikát tento problém řešící. Nicméně argumentují ustanovením § 237 obch. zák. o odstoupení od části závazku, jakož i ustanovením § 41 občanského zákoníku (dále též „obč. zák.“) o částečné neplatnosti právního úkonu. Názor odvolacího soudu se dovolatelům jeví jako překvapující. Dovolatelé též poukazují na to, že v konkrétním případě šlo o dílo v celkové hodnotě téměř 600.000,- Kč, zahrnující výrobu a montáž plastových výrobků (okna, dveře) včetně dotčených plastových výrobků pro zimní zahradu (pozice č. 27 a 28). Předmětem sporu jsou vady týkající se jen malé části díla a pokud by měli žalobci požadovat vrácení částky 600.000,- Kč oproti vymontování a odstranění všech dodaných výroků, to je právě problematické. Obdobně, pokud by předmětem smlouvy o dílo byla stavba rodinného domu v hodnotě několika milionů korun a vada by se vyskytla jen na zanedbatelné části díla, je otázkou, zda by mělo být odstoupeno od celé smlouvy, popř. objednatel by byl omezen pouze na volbu slevy z ceny díla. Dovolatelé uplatňují z opatrnosti též dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., týkající se skutkového zjištění, z