23 Cdo 652/2022 — Nejvyšší soud

23 Cdo 652/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 11. 2022 Spisová značka:23 Cdo 652/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.652.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva Převod nemovitostí Vady řízení Dotčené předpisy:§ 44 odst. 1 obč. zák. § 46 odst. 1 obč. zák. § 46 odst. 2 obč. zák. § 40 odst. 3 obč. zák. § 118a o. s. ř. § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. § 213b o. s. ř. § 43c odst. 2 obč. zák. § 44 odst. 1 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:20. 2. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 584/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 652/2022-1408 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Zdeňka Dese ve věci žalobkyně S. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Boženou Zmátlovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Dvořákova 1927/5, proti žalovaným 1) J. Z., narozenému XY, bytem XY, 2) J. Z., narozenému XY, bytem XY, oběma zastoupeným Mgr. Irenou Jonákovou, advokátkou se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 14, 3) D. K., narozenému XY, bytem XY, a 4) J. K., narozenému XY, bytem XY, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 8 C 136/2009, o dovolání prvního a druhého žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 3. 2021, č. j. 24 Co 172/2017-1315, t a k t o: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 3. 2021, č. j. 24 Co 172/2017-1315, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Ve zde souzené věci se žalobkyně jako dědička po zůstaviteli M. K., zemřelém dne 20. 10. 2005 (dále jen „zůstavitel“), vůči žalovaným (původně vůči J. Z., narozené XY, zemřelé dne 15. 3. 2014, D. K., nyní třetímu žalovanému, a J. K., nyní čtvrtému žalovanému) jako dalším dědicům domáhala určení, že zůstavitel byl ke dni své smrti podílovým spoluvlastníkem ideálních 3/4 nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedených u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, na listu vlastnictví č. XY pro obec a katastrální území XY jako p. č. XY, XY, XY, XY a XY a na listu vlastnictví č. XY jako p. č. XY pro tutéž obec a katastrální území (dále jen „předmětné nemovitosti“). Současně požadovala určení, že zůstavitel byl ke dni své smrti vlastníkem částky 653 000 Kč nacházející se v držení J. Z., eventuálně měl ke dni své smrti vůči této žalované pohledávku v téže výši. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení byl odůvodněn tím, že je ho třeba pro účely dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 22 D 624/2005. 2. Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozsudkem ze dne 20. 6. 2013, č. j. 8 C 136/2009-803, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 7. 2013, č. j. 8 C 136/2009-811, zamítl žalobu o určení, že zůstavitel byl ke dni své smrti vlastníkem podílu na předmětných nemovitostech (výrok I), zamítl žalobu o určení, že zůstavitel byl ke dni své smrti vlastníkem částky 653 000 Kč nacházející se v držení původní první žalované, eventuálně měl ke dni své smrti vůči ní pohledávku ve výši 653 000 Kč (výrok II), uložil žalobkyni povinnost nahradit první žalované na nákladech řízení částku 200 134 Kč (výrok III – částka byla následně opravena usnesením ze dne 23. 7. 2013, č. j. 8 C 136/2009-811, na částku 103 334 Kč), rozhodl, že druhému a třetímu žalovanému se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává (výrok IV), a konečně rozhodl o náhradě nákladů řízení státu (výrok V). 3. Usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 9. 1. 2017, č. j. 8 C 136/2009-938, bylo rozhodnuto, že se v řízení namísto zemřelé J. Z. pokračuje s jejími procesními nástupci J. Z. (nyní prvním žalovaným) a J. Z. (nyní druhým žalovaný). 4. Krajský soud v Hradci Králové k odvolání žalobkyně a první žalované rozsudkem ze dne 25. 10. 2017, č. j. 24 Co 172/2017-975, rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. 5. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 8. 10. 2019, č. j. 30 Cdo 744/2018-1097, rozhodnutí odvolacího soudu zrušil v napadeném výroku, jímž bylo rozhodnuto o žalobě na určení vlastnického práva k nemovitostem, a ve výroku o nákladech řízení a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Uzavřel, že námitka žalobkyně, podle níž předmětná darovací smlouva nevznikla, nepředstavuje tvrzení skutečností o věci samé ani označení důkazů k jejich prokázání, a proto koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 občanského soudního řádu oproti názoru odvolacího soudu nepodléhá. 6. V dalším řízení odvolací soud rozsudkem ze dne 18. 2. 2020, č. j. 24 Co 172/2017-1161, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o určení vlastnictví k nemovitostem, znovu potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. 7. Na základě druhého dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 3. 12. 2020, č. j. 24 Cdo 2592/2020-1273, rozsudek odvolacího soudu opět zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 8. Nejvyšší soud uvedl, že odvolacím soudem učiněný právně kvalifikační závěr o uzavření konkludentní dohody mezi účastníky darovací smlouvy stran sjednání účinnosti přijetí návrhu na uzavření darovací smlouvy ze dne 22. 8. 2005 (již okamžikem podpisu smlouvy druhým účastníkem) není v žádném ohledu podepřen příslušnými dílčími skutkovými zjištěními. Odvolacím soudem zformulovaný závěr o skutkovém stavu v rámci bodu 18 odůvodnění jeho rozsudku totiž nemá žádnou oporu v učiněných dílčích skutkových zjištěních soudem prvního stupně, které odvolací soud zcela převzal pro své rozhodnutí, ani se nepodávají z případných dílčích zjištění, jež by odvolací soud v odvolacím řízení učinil v rámci zopakování či doplnění dokazování. 9. Nejvyšší soud zdůraznil, že za této procesní situace mu byla upřena možnost zabývat se posouzením přípustnosti dovolání z hlediska předložené otázky týkající se pochybení odvolacího soudu při aplikaci § 43c odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, zrušeného k 1. 1. 2014 (dále jen „obč. zák.“), ve spojení s § 44 odst. 1 a § 46 odst. 2 téhož zákona, neboť v dovolacím řízení nelze skutkový stav jakkoliv revidovat. Vytkl však odvolacímu soudu, že porušil právo žalobkyně na spravedlivý proces, jestliže se opomenul vypořádat s tou částí odvolací argumentace, podle níž z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 31 Cdo 1571/2010, uveřejněného pod číslem 39/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč“ a „R 39/2013“), vyplývá, že jeho závěr, podle něhož účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy mezi nepřítomnými účastníky je možno dohodou stran upravit jinak, se nevztahuje na smlouvy, u nichž projevy účastníků musí být na téže listině, tedy na všechny smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem. 10. K významu R 39/2013 Nejvyšší soud podotkl pouze tolik, že je třeba odlišovat dosah právní věty tohoto judikátu, vztahující se podle odůvodnění rozsudku k problematice zástavních smluv, od vlastního právního názoru dovolacího soudu vyjádřeného v autentickém textu odůvodnění tohoto rozsudku. 11. Odvolací soud v pořadí již třetím rozsudkem, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, tentokrát změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I tak, že se určuje, že zůstavitel byl ke dni své smrti podílovým spoluvlastníkem ideálních tří čtvrtin předmětných nemovitostí (první výrok), rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok) a uložil každému ze žalovaných povinnost uhradit náklady řízení státu (třetí výrok). 12. Odvolací soud uvedl, že vyšel z těchto skutkových zjištění soudu prvního stupně: a) Zůstavitel jako dárce uzavřel s původní první žalovanou (svou dcerou) jako obdarovanou dne 22. 8. 2005 darovací smlouvu k předmětným nemovitostem, kterou sepsala advokátka JUDr. Ladislava Lebedová (dále též jen „advokátka“) a v níž potvrdila, že oba smlouvu před ní v jejím sídle podepsali. b) Prvotní informace o uzavření darovací smlouvy sdělil zůstavitel advokátce sám a další pokyny pak obdarovaná. Smlouva byla zůstavitelem podepsána dne 22. 8. 2005 v Nemocnici v Havlíčkově Brodě jen za přítomnosti advokátky a jejího zaměstnance J. L. Zůstavitel současně podepsal i závěť a plnou moc advokátce pro své zastupování v řízení před katastrálním úřadem ohledně vkladu vlastnického práva dle darovací smlouvy. J. Z. u podpisu smlouvy zůstavitelem nebyla a podepsala ji později téhož dne v sídle advokátky, která smlouvu druhý den poslala na katastrální