24 Cdo 1805/2024 — Nejvyšší soud

24 Cdo 1805/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 12. 2024 Spisová značka:24 Cdo 1805/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:24.CDO.1805.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Pozůstalost (o. z.) Dědická dohoda Společné jmění manželů Dotčené předpisy:§ 162 z.ř.s. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:1. 2. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 1805/2024-204 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci řízení o pozůstalosti po zůstaviteli J. Z., zemřelém dne 23. prosince 2022, za účasti 1) E. Z., zastoupené Mgr. Šárkou Zelenkovou, advokátkou se sídlem v Krnsku č. 155, 2) J. Z., zastoupeného zmocněncem T. Z., 3) P. Z., zastoupeného JUDr. Petrou Zaoralovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 2, I. P. Pavlova č. 1785/3, a 4) E. Z., zastoupené opatrovníkem Statutárním městem Ostrava – Úřad městského obvodu Poruba, se sídlem v Ostravě, Klimkovická č. 55/28, o vypořádání společného jmění manželů a rozdělení pozůstalosti, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 8 D 17/2023, o dovolání 3) P. Z. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. března 2024, č. j. 7 Co 1395/2023-170, takto: Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 3. 2024, č. j. 7 Co 1395/2023-170, a usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 13. 9. 2023, č. j. 8 D 17/2023-79, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Prachaticích k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Prachaticích usnesením ze dne 13. 9. 2023, č. j. 8 D 17/2023-79, výrokem I. určil hodnotu majetku, který měl zůstavitel s pozůstalou manželkou ve společném jmění manželů ke dni úmrtí zůstavitele částkou 371 997,80 Kč a schválil dohodu dědiců s pozůstalou manželkou (účastnicí 1/) o vypořádání majetku patřícího do zaniklého společného jmění manželů ke dni úmrtí ve znění, že do aktiv dědictví připadá pohledávka za pozůstalou manželkou z titulu vypořádání společného jmění manželů ve výši 185 998,90 Kč, a pozůstalé manželce připadá ze zaniklého společného jmění ve výroku specifikovaný automobil, práva a povinnosti majitele ve výroku specifikovaných účtů a specifikovaný investiční produkt. Výrokem II. stanovil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 185 998,90 Kč, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou 14 040 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 171 958, 90 Kč. Výrokem III. schválil dědickou dohodu a potvrdil nabytí dědictví podle této dohody, podle níž veškerý majetek náležející do pozůstalosti, tj. pohledávku za sebou samou z titulu vypořádání společného jmění manželů nabývá pozůstalá manželka proti povinnosti odpovídat za zjištěné dluhy v částce 14 040 Kč s tím, že je povinna vyplatit účastníkům 3) a 4) každému z nich 42 990 Kč, a není povinna ničeho vyplácet účastníkovi 2), který z pozůstalosti ničeho nepožadoval. Výrokem V. rozhodl o povinnosti dědiců zaplatit odměnu notáře. V odůvodnění svého rozhodnutí okresní soud vyložil, že do společného jmění manželů nezařadil družstevní podíl ve stavebním družstvu se spojenými právy a povinnostmi, neboť dědici se s pozůstalou manželkou neshodli na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů. Podle dědiců družstevní podíl nespadá do společného jmění, když se manželka stala členkou družstva před uzavřením manželství, proto k němu soud nepřihlížel. 2. K odvolání účastníka 3) Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 15. 3. 2024, č. j. 7 Co 1395/2023-170, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolatel namítal, že pozůstalá manželka tvrdila, že družstevní podíl nemá být projednán, když se na jeho získání zůstavitel finančně nepodílel, a dědici se shodli, že má toto tvrzení prokázat rozsudkem, shoda se nevztahovala k tomu, že dědické řízení bude uzavřeno bez projednání tohoto sporného majetku. Podle odvolatele z listin od stavebního družstva vyplývá, že podíl přešel na zůstavitele nikoli přihlášením k trvalému pobytu, jak dědicům měla tvrdit pozůstalá manželka, ale na základě smlouvy z roku 2001, tímto tvrzením měla manželka uvést dědice v omyl nepravdivou informací. Odvolací soud uvedl, že dohoda o vypořádání SJM byla uzavřena do protokolu a byla účastníky podepsána. V protokolu prohlásili, že rozsah majetku náležejícího do SJM uvedený v protokolu je úplný a nesporný. Vědomě vyřadili z majetku náležejícího do SJM pro jeho spornost družstevní podíl (resp. právo na vyrovnání hodnoty podílu), neboť se neshodli na tom, kdy a komu vzniklo právo na uzavření smlouvy o nájmu a členství v bytovém družstvu. Není proto oprávněná námitka, že se dohoda netýkala toho, že pozůstalostní řízení bude uzavřeno bez vyřešení „sporného majetku“. Nelze dospět k závěru o omylu odvolatele, když věděl, že družstevní podíl v dohodě zohledněn není. Ani po předložení dohody o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu ze dne 1. 10. 2001 mezi převodcem a pozůstalou manželkou jako nabyvatelkou, a smlouvy o převodu týchž členských práv s prohlášením o vzájemném majetkovém vypořádání ze dne 12. 11. 2001 mezi pozůstalou manželkou jako převodkyní a zůstavitelem jako nabyvatelem nebyla odstraněna mezi účastníky sporná otázka vzhledem k námitce pozůstalé manželky, že smlouvou ze dne 12. 11. 2001 neměla v úmyslu převést svůj výlučný majetek na zůstavitele. Pozůstalá manželka má současně za to, že k rozšíření SJM by mohlo dojít pouze postupem podle § 143 obč. zák. ve formě notářského zápisu. Dále zdůrazňovala, že členská práva nabyla před uzavřením manželství za své výlučné prostředky. Odvolatel namítal, že z listin vyplývá, že zůstavitel členský podíl nabyl smlouvou ze dne 12. 11. 2001, tj. za trvání manželství. Pozůstalá manželka však převod zpochybňuje s tím, že nebylo jejím úmyslem převést svůj výlučný majetek, mezi účastníky je též sporné, zda pozůstalá manželka nabyla členská práva původně za své výlučné finanční prostředky, a zda došlo k vypořádání mezi manželi v souvislosti s tvrzeným převodem členských práv na zůstavitele. Vzhledem k trvající spornosti skutečností rozhodných pro zohlednění případného práva na vyrovnání hodnoty podílu z vypořádání SJM zůstavitele a pozůstalé manželky není požadavek na projednání „družstevního podílu“ oprávněný. II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal účastník 3) dovolání. K vymezení přípustnosti dovolání dovolatel namítá, že se odvolací soud odchýlil od rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5136/2014 a 24 Cdo 1359/2021 v otázce, zda je možné prohlásit za neplatnou dohodu o vypořádání SJM uzavřenou podle § 162 odst. 1. z. ř. s. z důvodu omylu. Dále předkládá otázku, zda může být dohoda o vypořádání SJM podle § 162 odst. 1. z. ř. s. uzavřena k újmě třetích osob, zejména věřitelů či nepominutelných dědiců. K této otázce namítá odchýlení od rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1763/2019. Konečně předkládá otázku, zda je soudní komisař povinen právně posoudit, zda je majetková hodnota sporná, panuje-li mezi účastníky pozůstalostního řízení pouze rozdílný právní názor, zda určitá majetková hodnota patřila zůstaviteli, resp. že se v takovém případě nemůže soud omezit na zjištění spornosti aktiva. K tomu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soud sp. zn. 24 Cdo 1375/2023 a 21 Cdo 5455/2007. Dovolatel argumentuje, že soudní komisař byl družstvem informován o existenci družstevního podílu zůstavitele a pozůstalé manželky, resp. o zániku společného členství v družstvu ve vztahu k zůstaviteli v důsledku jeho smrti. Spor ohledně družstevního podílu byl proto podle něj sporem právním, nikoli skutkovým. Pakliže tuto skutečnost z listin neseznal, měl soudní komisař objasnit tuto skutečnost dalším šetřením. Dále uvádí, že k dohodě o vypořádání SJM došlo na základě lživých informací pozůstalé manželky, která tvrdila, že zůstavitel se v bytě pouze přihlásil k trvalému pobytu, dohoda je proto neplatná podle § 583 a násl. o. z. Soudní komisař měl informovat účastníky, že družstevní podíl byl součástí zaniklého SJM. Jde o omyl vyvolaný lstí, protože pozůstalá manželka si musela být vědoma převodu členských práv ze dne 12. 11. 2001 a úmyslně tuto skutečnost zatajila, výslovně uvedla nepravdivou skutečnost, čímž uvedla dovolatele v omyl a chtěla se tím obohatit o družstevní podíl. Dovolatel má za to, že jej v omyl uvedl i soudní komisař, když jej nijak nepoučil, že podle sdělení družstva by měl být družstevní podíl považován za součást zaniklého SJM. K ochraně třetích osob potom uvádí, že jestliže družstevní podíl nebyl projednán a dědici uč