24 Cdo 3730/2020 — Nejvyšší soud

24 Cdo 3730/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 3. 2021 Spisová značka:24 Cdo 3730/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.3730.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Pravomoc soudu Vyvlastnění Smlouva kupní Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 7 odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:24. 5. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 3730/2020-187 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., v právní věci žalobců a) M. H., narozené XY, bytem XY, a b) J. Š., narozeného XY, bytem XY, obou zastoupených JUDr. Janem Najmanem, advokátem se sídlem v Pardubicích, náměstí Republiky 53, proti žalovanému Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvkové organizaci, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 546/56, identifikační číslo osoby 659 93 390, o splnění povinnosti učinit návrh na získání potřebných práv k pozemkům dohodou, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 11 C 172/2018, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 31. července 2020, č. j. 27 Co 160/2020-129, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Každý ze žalobců je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Žalobci se (společně) podanou žalobou u Okresního soudu v Pardubicích domáhali vydání rozsudku, kterým by žalovanému byla uložena povinnost: 1. „…do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku předložit žalobkyni 1) písemný návrh na získání potřebných práv k pozemkům XY, XY a XY v k. ú. XY (které tato osoba spoluvlastní v rozsahu jedné ideální čtvrtiny) ve formě kupní smlouvy, která bude vycházet v otázce výše kupní ceny z částky 5.980.000,- Kč splatné do 30ti dnů ode dne, kdy tato žalobkyně jako prodávající obdrží od příslušného katastrálního úřadu vyrozumění o provedeném vkladu vlastnického práva k výše označeným věcem nemovitým do katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného“, a dále 2. „…do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku předložit žalobci 2) písemný návrh na získání potřebných práv k pozemkům XY, XY a XY v k. ú. XY (které tato osoba spoluvlastní v rozsahu tří ideálních čtvrtin) ve formě kupní smlouvy, která bude vycházet v otázce výše kupní ceny z částky 17.940.000,- Kč splatné do 30ti dnů ode dne, kdy tento žalobce jako prodávající obdrží od příslušného katastrálního úřadu vyrozumění o provedeném vkladu vlastnického práva k výše označeným věcem nemovitým do katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného.“ Žalobci své tvrzené nároky odůvodnili tím (ve stručnosti shrnuto z obsahu podané žaloby), že žalovaný je investorem plánované výstavby tzv. severovýchodního obchvatu Statutárního města Pardubice (stavba I/36 Pardubice, Trnová – Fáblovka – Dubina), přičemž v žalobě označené pozemky jsou touto výstavbou dotčeny. Aby k realizaci této stavby mohlo dojít, je povinností investora učinit návrh na získání potřebných práv k předmětným pozemkům či stavbám. Žalovaný takový návrh žalobcům učinil (předložil žalobcům konkrétní návrh kupní smlouvy ze dne 4. července 2017), přičemž navrhl (v návrzích kupní ceny pro každého žalobce) výši kupní ceny, kterou ovšem žalobci neakceptovali. Žalobci totiž byli a jsou i nadále ochotni prodat své spoluvlastnické podíly žalovanému za kupní ceny uvedené nyní v žalobě. Žalobci po dále popisovaných (procesních) peripetiích v žalobě nakonec přikročili k podání této žaloby, neboť mají za to, že: „při stylizaci zákona č. 416/2009 Sb. měl zákonodárce při stanovování právní povinnosti vyvlastňovatele nejprve učinit návrh na získání potřebných práv k pozemku či stavbě dohodou na mysli právní povinnost učinit návrh takový, který bude vycházet z objektivně a správně zjištěné obvyklé ceny dotčené nemovitosti. Splnění takové právní povinnosti, zákonem jí uložené, však žalovaný zjevně nedostál.“ Okresní soud v Pardubicích (dále již „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 15. dubna 2020, č. j. 11 C 172/2018-96, zastavil řízení „o splnění povinnosti učinit návrh na získání potřebných práv k pozemkům dohodou“ (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a o vrácení soudního poplatku žalobcům (výrok III.). Soud prvního stupně vyšel mj. ze zjištění, že: „Žalovaný v průběhu řízení podal k vyvlastňovacímu úřadu dne 28. 1. 2019 žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení vůči žalobcům k předmětným pozemkům z důvodu, že pokus o získání vlastnického práva k nim byl bezvýsledný. Vyvlastňovací úřad zahájil vyvlastňovací řízení pod sp. zn. SÚ 9329/2019/OL, které dosud probíhá…žalovaný pak podal důvodně žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení k příslušnému vyvlastňovacímu úřadu, když splnil podmínky pro jeho přípustnost, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv k předmětným pozemkům dohodou…V daném případě však mezi účastníky řízení k dohodě o ceně předmětných nemovitostí nedošlo, a to až do doby podání návrhu na zahájení vyvlastňovacího řízení. Soud prvého stupně tak má za to, že není přípustné, aby soud svým autoritativním rozhodnutím určoval výši kupní ceny za předmětné pozemky, kdy již bylo zahájeno vyvlastňovací řízení, a nahrazoval tak projev vůle stran kupní smlouvy. Soud tedy…předmětné řízení zastavil, když shledal, že daná věc nespadá do pravomoci soudů, neboť je již vedeno vyvlastňovací řízení.“ K odvolání žalobců Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 31. července 2020, č. j. 27 Co 160/2020-129, usnesení soudu prvního stupně změnil (pokud jde o výrok o zastavení řízení) takto: „I. Řízení o splnění povinnosti učinit návrh na získání potřebných práv k pozemkům dohodou se zastavuje. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Magistrátu města Pardubice (se) sídlem Pernštýnské nám. 1/1, 530 02 Pardubice.“, a dále rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobcům a o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v jeho právním posouzení, že zde podle § 7 odst. 1 o. s. ř. není dána pravomoc soudu projednat a rozhodnout tuto právní věc. Žalobci „se podanou žalobou v zásadě domáhají přezkoumání podmínek pro zahájení vyvlastňovacího řízení a v podstatě se snaží obejít vyvlastňovací zákon (zákon č. 184/2006 Sb.), který ve spojení se zákonem č. 416/2009 Sb. stanoví postup pro vyvlastnění. Žalobci se tak pokouší docílit rozhodnutí, kterým by soud stanovil částku, za níž má stát, nebo jím zřízená organizace Ředitelství silnic a dálnic pro potřeby výstavby dopravní infrastruktury uzavřít se žalobci dohodu ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 416/2009 Sb., případně stanovit kupní cenu ve smyslu § 3b odst. 1 citovaného zákona. Takový postup však není v souladu s právní úpravou.“ Soud prvního stupně tedy správně usnesením řízení zastavil, avšak opomenul současně rozhodnout o postoupení této věci Magistrátu města Pardubice coby orgánu, do jehož pravomoci náleží projednání a rozhodnutí této věci. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali žalobci (dále též „dovolatelé“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání, v němž uplatňují dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci, pokud odvolací soud dospěl k závěru, že zde není dána pravomoc soudu v občanském soudním řízení rozhodovat o žalobci podané žalobě), přičemž předpoklad přípustnosti dovolání vymezují s tím, že v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena následující právní otázka: „Má občan, vůči němuž jsou prokazatelně činěny kroky směřující k případnému budoucímu vyvlastnění jeho nemovitého majetku, právo nečekat na výsledek případně zahájeného vyvlastňovacího řízení a v rámci své vlastní civilní žaloby požádat o přezkoumání návrhu smlouvy na získání potřebných práv k pozemkům (která mu byla doručena vyvlastnitelem podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 416/2009 Sb.), které jsou předmětem zájmu budoucího vyvlastnitele, a v rámci takového řízení závěry znaleckého posudku vyžadovaného vyvlastnitelem zpochybnit? K takto pokládané otázce dále dodáváme, že pokud by občan takovouto možnost neměl, byl by podle našeho názoru znalecký posudek sloužící jako podklad pro návrh kupní ceny podle zákona č. 416/1992 Sb., posudkem soudem nezpochybnitelným a nepřezkoumatelným a jednalo by se tak o naprosto bezprecedentní situaci v právním řádu této země, tím spíše, že tento zákon podle našeho názoru vůbec neurčuje, kdo má být objednatelem takového posudku, tzn. zda ten subjekt, jemuž příslušná nemovitost vlastnicky náleží, či ten subjekt, kdo má o ta