25 Cdo 1041/2021 — Nejvyšší soud

25 Cdo 1041/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 6. 2022 Spisová značka:25 Cdo 1041/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.1041.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Právo na odpověď Dotčené předpisy:§ 4a, §11a, § 15a předpisu č. 46/2000 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:27. 9. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 1041/2021-127 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: P. K., narozený XY, bytem XY, proti žalované: městská část XY , se sídlem XY, zastoupená JUDr. Taťánou Řezníčkovou, CSc., advokátkou se sídlem Dobrovského 554, Praha 7, o uveřejnění doplňující informace, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 222/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2020, č. j. 22 Co 228/2020-101, takto: I. Dovolání proti části výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2020, č. j. 22 Co 228/2020-101, kterou byla potvrzena část výroku I rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. 9. 2020, č. j. 10 C 222/2019-81, se zamítá, jinak se dovolání odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 25. 9. 2020, č. j. 10 C 222/2019-81, ve výroku I žalované uložil povinnost uveřejnit ve vydání regionálního periodika „XY“ nejblíže následujícím po právní moci rozsudku text doplňující informace: „Doplňující informace zastupitele: Omlouvám se čtenářům XY za zdánlivě neaktuální článek vracející se k zářijovému vydání XY v roce 2019. Bohužel v době, kdy tento článek reagoval na aktuální situaci, bylo ze strany radnice znemožněno jej publikovat v plném znění. P. K., zastupitel klubu XY Silnice k areálu bývalé firmy Š. nepovede XY ulicí Pozitivní konec měl dvouletý boj obyvatel XY o zrušení územního rozhodnutí a zastavení územního řízení ve věci nové cesty pro automobily k bývalému areálu společnosti Š.. Tato silnice měla vést místem, kde se v současné době nachází chodník mezi bytovými domy č.p. XY, č.p. XY. Plánovala ji společnost F. za účelem propojení areálu firmy Š. se zbývajícím územím XY. Esíčkovitá silnice měla vést úzkou ulicí přímo pod okny obyvatel těchto bytových domů i přes to, že bylo možné napojení areálu nedokončenou silnicí z XY ulice nebo z ulice XY. Plánovaná cesta měla vést místem, kde současná silnice končí vjezdem do podzemních garáží bytového domu XY. Stavbou silnice by bylo zrušeno 8 parkovacích míst a chodník, který spojuje XY ulici s OC XY a oblastí XY. Dále by byla závažně zhoršena dopravně bezpečnostní situace a výrazně zvýšena dopravní a hluková zátěž této oblasti. Po silnici by dle F. mělo jezdit 300 osobních vozidel denně, ve skutečnosti by se však jednalo až o 550 vozidel denně, a to včetně tranzitu z XY. Plánování nové cesty trápilo občany XY od února 2017, kdy se na stavebním úřadě MČ XY objevila první zmínka o jejím vzniku. Obyvatelé pořádali protesty a petiční akce, které směřovaly na úřad městské části. V petiční akci se podařilo nasbírat přes 150 podpisů. Obyvatelé se také zúčastnili jednání na úřadě MČ XY, na kterém bylo přítomno přes 50 lidí a vyjádřil se k němu i zástupce z Institutu pro plánování a rozvoj hl. m. Prahy, který navržené řešení považoval za nekoncepční. Po těchto akcích a změně územního plánu z října 2018 F. nakonec v probíhajícím odvolacím řízení stáhl zpět svou původní žádost o vydání územního rozhodnutí, čímž se celý záměr fakticky zrušil. Napojení areálu bývalé firmy Š. se bude nakonec realizovat prodloužením XY ulice. P. K., XY“ Výrokem II soud zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal zveřejnění uvozující věty ve znění: „Teprve při mém nekompromisním trvání na aplikaci ustanovení tiskového zákona, proti nedemokratickému omezování práva na vyjadřování názorů opozičních zastupitelů a podané žalobě na Městskou část XY, vydavatel XY umožnil publikaci tohoto článku necenzurovaně“, a dále v části, ve které se žalobce domáhal, aby doplňující informace byla podepsána M. B.. Výrokem III soud rozhodl o nákladech řízení. Rozhodl tak o žalobě na uveřejnění doplňující informace v regionálním tisku. Vyšel ze zjištění, že žalovaná ve svém regionálním periodiku „XY“ (zkratka názvu „XY“) neuveřejnila příspěvek žalobce, o jehož uveřejnění požádal datovou zprávou ze dne 29. 1. 2019 a doručenou žalované 30. 1. 2019, jímž se žalobce jakožto zastupitel vyjadřoval k výsledku snahy obyvatel o změnu městskou částí plánovaných stavebních úprav. K žádosti žalobce z 25. 7. 2019, též doručené datovou schránkou, žalovaná uveřejnila v zářijovém vydání XY jen část jeho sdělení (406 z původních 1875 znaků) v následující podobě: „Silnice k areálu bývalé firmy Š. nepovede XY ulicí Pozitivní konec měl dvouletý boj obyvatel XY o zrušení územního rozhodnutí a zastavení územního řízení ve věci nové cesty pro automobily k bývalému areálu společnosti Š.. Plánovaná cesta měla vést místem, kde současná silnice končí vjezdem do podzemních garáží bytového domu XY. Napojení areálu bývalé firmy Š. se bude nakonec realizovat prodloužením XY ulice. M. B., P. K., XY“. Plný text sdělení žalobce byl uveřejněn na internetové stránce městské části XY a informace o tom byla uvedena v tištěné podobě zpravodaje XY. Obvodní soud nárok posoudil podle § 4a, §11a a 15a zákona č. 46/2000 Sb., tiskového zákona (dále též jen „t. z.“) ve znění zákona č. 305/2013 Sb. a uzavřel, že žalovaná nedostála povinnosti poskytnout žalobci přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení vyjadřujícího jeho názor zastupitele a nedostála ani povinnosti uveřejnit doplňující informaci, protože její text (jenž nebyl nepřiměřeného rozsahu, týkal se záležitostí městské části a vyjadřoval názor žalobce na popsané dění, byl jeho pozitivním hodnocením) nepřípustně a bez relevantních důvodů zkrátila, čímž zkreslila celkové vyznění sdělení. Odkaz na internetové stránky žalované, na nichž byla doplňující informace uvedena v plném znění, není splněním povinnosti podle § 11a t. z., je-li žalovanou vydáváno tištěné periodikum, v němž žalobce požadoval uveřejnění svého sdělení. Obvodní soud proto žalobě vyhověl, nedůvodným shledal jen požadavek žalobce na uveřejnění textu o nedemokratickém omezování práva na vyjadřování názorů opozičních zastupitelů a cenzuře, které neshledal prokázanými, stejně jako požadavek, aby byla jako spoluautorka sdělení uvedena M. B., která nebyla v rozhodné době zastupitelkou a nepodala žalobu. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 12. 2020, č. j. 22 Co 228/2020-101, změnil rozsudek obvodního soudu ve výroku I jen tak, že zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhal, aby v závěru doplňující informace byl obsažen text: „XY“, ve zbylém rozsahu rozsudek potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Vyšel z obvodním soudem zjištěného skutkového stavu, ztotožnil se s jeho právním závěrem, že žaloba byla podána včas podle § 14 a § 15a odst. 2 t. z. a žalobcův nárok posoudil podle ustanovení § 4a, § 11a a § 15 t. z. Při výkladu § 4a t. z. citoval důvodovou zprávu k zákonu č. 305/2013 Sb., jímž byly do tiskového zákona uvedeny zásady publikace v periodických tiskovinách územních samosprávných celků, díky nimž by měla periodika vydávaná územními samosprávnými celky informovat veřejnost i o názorech opozice a vytvářet prostor pro politický dialog. Odvolací soud konstatoval, že sdělení, jehož uveřejnění se žalobce domáhal, formou, obsahem ani rozsahem nevybočovalo z rámce přijatelného pro periodikum územního samosprávného celku. Žalobce ve sdělení popsal původní stavební záměr vedení komunikace v obci, včetně negativních důsledků, které by jeho realizace měla pro obyvatele, popsal průběh aktivit, které přispěly ke zrušení uvedeného záměru, což hodnotil jako prospěšné pro život občanů městské části. Obsah textu je podle odvolacího soudu sdělením, jež vyjadřuje názor zastupitele a týká se daného územního samosprávného celku (ve smyslu § 4a a § 11a t. z.). Žalovaná z doplňujícího sdělení otiskla v periodiku jen zlomek, čímž došlo k zásadnímu zkrácení a tím i významovému zkreslení textu. Pro tak zásadní redakční krácení žalobcova textu nebyly žádné relevantní důvody. Sdělení mělo pravdivý základ, neobsahovalo excesivní výrazy a nebylo vzhledem k rozsahu jiných článků daného výtisku nepřiměřeně rozsáhlé. Důvodem pro danou úpravu nemohlo být, že žalovaná chtěla současně uveřejnit vyjádření vedoucích příslušných odborů městské části, ani to, že z důvodů ležících na její straně uveřejnila doplňující informaci v zářijovém (obsahově vytíženém) čísle. Odvolací soud s