25 Cdo 1590/2024 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2025:25.CDO.1590.2024.1
Datum: 2025-06-25
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: CZ IZOLACE s.r.o., IČO 47973391, se sídlem Blanická 834/140, Stará Bělá, 724 00 Ostrava, zastoupená Mgr. Zuzanou Hrubou, advokátkou se sídlem Dlouhá 3355/6, 702 00 Ostrava, proti žalované: Ostravské vodárny a kanalizace a. s., IČO 45193673, se sídlem Ná…
25 Cdo 1590/2024-329 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: CZ IZOLACE s.r.o., IČO 47973391, se sídlem Blanická 834/140, Stará Bělá, 724 00 Ostrava, zastoupená Mgr. Zuzanou Hrubou, advokátkou se sídlem Dlouhá 3355/6, 702 00 Ostrava, proti žalované: Ostravské vodárny a kanalizace a. s., IČO 45193673, se sídlem Nádražní 3114/28, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, o určení povinnosti, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 62 C 377/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 10. 2023, č. j. 71 Co 241/2023-275, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: 1. Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 10. 2023, č. j. 71 Co 241/2023-275, není přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť se odvolací soud při řešení dovolatelem formulovaných otázek neodchýlil od rozhodovací praxe Nejvyššího ani Ústavního soudu a nejedná se ani o otázky dosud dovolacím soudem neřešené. 2. Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 5. 10. 2023, č. j. 71 Co 241/2023-275, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 4. 2023, č. j. 62 C 377/2021-242, kterým zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované na své náklady přeložit svůj vodoměr ze stávajícího místa v šachtici, technické číslo odběrného místa 3503-581-V1, evidenční číslo odběrného místa 29013, dosud se nacházející na blíže specifikovaném veřejném pozemku, na nové místo k tomuto stavebně předurčené a připravené, nacházející se uvnitř označené nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že se souhlasem žalované byla v roce 1998 podle připojené dokumentace zřízena vodovodní přípojka do nemovitosti žalobkyně s vodoměrnou šachtou na veřejném pozemku na nezpevněné ploše, v níž byl umístěn vodoměr. Dodávka vody (i odvádění odpadních vod) byla pro žalobkyni realizována na základě smlouvy ze dne 15. 12. 2008, č. 9965/29013, od 1. 1. 2009 na dobu neurčitou, přičemž množství dodané vody mělo být měřeno vodoměrem umístěným ve vybudované šachtě. Žalobkyně jako odběratel se ve smlouvě zavázala zajistit přístupnost šachty, její odvodnění i to, že bude vyhovovat požadavkům na technické provedení přípojky. Dopisy z 7. 6. 2014, 7. 3. 2017, 9. 1. 2019, 18. 2. 2019 a 18. 10. 2019 žádala žalobkyně o přeložení vodoměru ze šachty do svého objektu z důvodu opakovaného poškozování šachty a vodoměru neznámými osobami. Její žádosti žalovaná nevyhověla s odůvodněním, že o umístění vodoměrné šachty rozhoduje vlastník (provozovatel) vodovodu, přičemž odkázala na dokument OVAK/EXT/02 Technické požadavky na provedení vodovodních řadů a přípojek OVAK, a. s., účinný od 17. 8. 2011 (v obdobném znění i od 26. 8. 2021), podle něhož umístění v objektu odběratele připadá v úvahu pouze v případě, že vodoměr není možné umístit ve vodoměrné šachtě na veřejném pozemku, délka přípojky od napojení po vodoměr nepřesahuje 50 m, přípojka není vedena po pozemcích třetích subjektů a vodoměr je umístěn bezprostředně za vstupem potrubí do objektu. Vzhledem k délce vodovodní přípojky (přes 50 m) a tomu, že prochází přes pozemky třetí osoby, žalovaná s přeložením nesouhlasila. Dodávka vody do odběrného místa žalobkyně byla přerušena na její žádost ze dne 23. 11. 2018 (po nahlášení vytékání vody z vodoměrné šachty po jejím poškození). Po zjednání nápravy nebrání jejímu obnovení žádná právní či technická překážka. Oznámení žalobkyně o útoku neznámého pachatele na pořádek vodovodní šachtice s vodoměrem ze dne 31. 12. 2020 Policie ČR odložila. 3. Právně soud věc posoudil podle § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, (dále jen „ZVK“). Uzavřel, že o umístění vodoměru rozhoduje žalovaná jako vlastník (provozovatel) vodovodu a žalobkyně je jako odběratel povinna dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem (provozovatelem) vodovodu v dokumentu OVAK/EXT/02 účinném od 17. 8. 2011 (i od 28. 8. 2021). Podle něho se vodoměry umisťují prioritně do vodoměrných šachet na veřejném prostranství co nejblíže místu odbočení přípojky a pokud možno na nezpevněné ploše (což stávající šachta i vodoměr splňuje); v objektu odběratele připadá v úvahu jen v případě, že uvedené preferované umístění není možné, a to za splnění dalších podmínek v dokumentu uvedených, jež žádost žalobkyně nesplňuje (délka přípojky a její vedení přes pozemky třetí osoby). Stávající umístění šachty a vodoměru zcela odpovídá podmínkám a požadavkům žalované, jež vycházejí ze znění zákona a z nichž nevyplývá povinnost žalované vyhovět požadavku žalobkyně. Odvolací soud se zabýval výkladem podmínky žalované: „umístění v šachtě není možné“. Dovodil, že ji lze vykládat technicky, tj. šachtu nelze nikde vybudovat a umístit, ale rovněž dle smyslu a účelu, tj. pokud sice šachtu vybudovat lze, ale její provozování se jeví jako nepřiměřené s ohledem na další netechnické okolnosti. V této souvislosti považoval za podstatnou povinnost odběratele vodoměr chránit před poškozením a povinnost vlastníka vodoměru podle § 2903 o. z. předcházet vzniku škod na jejím majetku včetně vodoměru, kdy mezi těmito povinnostmi je nutno nalézt rovnováhu. Není odůvodnitelné, aby vlastník vodovodu umístěním vodoměru znemožnil odběrateli plnit jeho povinnost vodoměr chránit. Pokud by vodoměr či šachta byly skutečně poškozovány opakovaně, lze tuto skutečnost podřadit pod odůvodněný případ pro umístění vodoměru v budově, avšak podmínkou je, aby odběratel vynaložil reálnou snahu o zabezpečení stávající šachty a vodoměru, jakou po něm lze spravedlivě požadovat. Odvolací soud na základě tvrzení žalobkyně, že šachta byla v 90. letech minulého století jednou uzamčena a po poškození plastového víka zůstala nadále neuzamčena, přičemž vyjma případu v roce 2018 k poškození vodoměru nikdy nedošlo (od roku 2018 je případně poškozována jen šachta zejména zavážením odpadem), dovodil, že žalobkyně neučinila dostatečná opatření k ochraně majetku svého i žalované (oplocení, vybudování betonové šachty, bytelnější zamykatelné víko apod.), přičemž pouhý odkaz na místo se zvýšenou kriminalitou k prolomení práva žalované dle § 17 odst. 1 ZVK nepostačuje. Soud uzavřel, že žalobkyně nevynaložila úsilí, jaké lze po ní spravedlivě požadovat, aby zamezila poškození šachty (popř. vodoměru), a nenastaly tak okolnosti, které by odůvodňovaly umístění šachty na jejím pozemku. Konečně uzavřel, že je to žalobkyně, která svým jednáním brání účinné požární ochraně, neboť přívod vody do jejího objektu byl zastaven na základě jejího požadavku a od té doby nebyl obnoven, ačkoli tomu nic nebrání. 4. Rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu napadla žalobkyně dovoláním. Jako dosud dovolacím soudem neřešené předkládá otázky: 1. Zda stav ohrožení způsobený nefunkčností požární ochrany v objektu žalobkyně, která je vyvolána kriminálními útoky sabotérů na šachtu s vodoměrem prolamuje právo žalované dle § 17 odst. 1 ZVK změnit smluvní podmínky ve smyslu zavedení účelného opatření; 2. Zda je „smyslné“ a účelné zakročit podle § 2903 o. z. a usilovat o odstranění stavu hrozící újmy (porušení stavebního zákona, živnostenského zákona a zákona o požární ochraně a dalších veřejnoprávních předpisů) opakováním nefunkčních opatření, které škodu zvětšují a stav fakticky neřeší a povolávat k zákroku toho, komu hrozí újma (žalobkyni), aby opakoval již marná opatření, která proti kriminální činnosti nefungují z důvodu podmínek daných žalovanou; 3) Zda je v souladu s chováním řádného hospodáře upustit od opakování předešlých neúčelných opatření k ochraně šachty s vodoměrem a zda je v dané situaci vlastník povinen učinit účelná opatření směřující k ochraně vodoměru (vyhovět žádosti žalobkyně); 4) Jaká by měla být intenzita opatření k zabezpečení šachtice s vodoměrem za situace, kdy bylo v řízení prokázáno, že je objektivně nemožné zabezpečit šachtici s vodoměrem více, jestliže nelze vybudovat betonovou šachtu či stávající šachtu oplotit; a 5) Zda může žalovaný jakožto monopolní dodavatel vody na trhu určit takové podmínky pro přemístění vodoměru, které ohrozí oprávněné zájmy odběratele na zajištění dodávky požární vody. Dovolatelka vytýká odvolacímu soudu, že se nezabýval právní i faktickou charakteristikou sabotérských útoků na místo šachty, když provedení vodoměru neumožňuje technicky obstát a zabránit kriminálním útokům sabotérů, ani zohledněním dlouhodobého úsilí žalobkyně (i její právní předchůdkyně), která se této kriminální činnosti snaží zabránit. Odvolací soud se nevypořádal s námitkami dovolatelky, že sabotérské útoky znemožňují požární ochranu a že jiná opatření nejsou realizovatelná z důvodu objektivních veřejnoprávních překážek, v důsledku čehož nemůže dovolatelka legitimně podnikat. Z

Citovaná ustanovení

§ 17 (274/2001 Sb.)§ 2900 (89/2012 Sb.)§ 2903 (89/2012 Sb.)§ 433 (89/2012 Sb.)§ 8 (89/2012 Sb.)§ 132 (99/1963 Sb.)§ 237 (99/1963 Sb.)§ 238 (99/1963 Sb.)§ 241a (99/1963 Sb.)§ 242 (99/1963 Sb.)§ 243c (99/1963 Sb.)