25 Cdo 2949/2021 — Nejvyšší soud

25 Cdo 2949/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 3. 2022 Spisová značka:25 Cdo 2949/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:25.CDO.2949.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Spolu způsobení si újmy poškozeným Náhrada škody Dotčené předpisy:§ 2910 o. z. § 5 odst. 1 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:25. 6. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 2949/2021-196 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: L. S., narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Alešem Klechem, LL.M., advokátem se sídlem Poděbradova 2738/16, Ostrava, proti žalovaným: 1) STAVITELSTVÍ DANIEL STRYK s. r. o., sídlem Soukenická 2082/7, Praha 1, IČO 27822699, a 2) M. S., se sídlem XY, IČO XY, oba zastoupeni Mgr. Michalem Přibilem, advokátem se sídlem Kadláčkova 894/17, Kopřivnice, o zaplacení 500.932 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 17 C 192/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2021, č. j. 57 Co 84/2020-177, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2021, č. j. 57 Co 84/2020-177, a rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 4. 11. 2019, č. j. 17 C 192/2018-73, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu ve Vsetíně – pobočce ve Valašském Meziříčí k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozsudkem ze dne 4. 11. 2019, č. j. 17 C 192/2018-73, zamítl žalobu o zaplacení částky 500.932 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Na základě smlouvy o dílo ze dne 25. 3. 2015 se žalovaná 1) zavázala pro žalobkyni zhotovit kompletní rekonstrukci jejího rodinného domu a obstarat dotaci z programu Nová zelená úsporám, a to podle projektové dokumentace, jíž navrhl žalovaný 2). Na základě vadné projektové dokumentace bylo stavebním úřadem zjištěno, že navržené stavební úpravy neodpovídají účelu předvídaného užívání stavby, neboť světlá výška podkrovních místností nedosahuje minimálně nad polovinou podlahové plochy hodnoty 2300 mm a podchodná výška schodiště dosahuje hodnoty menší než 1600 mm, tudíž místnosti nelze užívat jako obytné či pobytové, a nelze proto vydat souhlas s užíváním stavby. Žalovaná 1) následně zpracovala návrh technického řešení, avšak na jeho realizaci neměla žalobkyně finance. Žalobkyně měla přislíbenu podporu až do výše 500.932 Kč ze Státního fondu životního prostředí ČR, na její žádost byla opakovaně prodloužena lhůta pro doložení dokumentů k rozhodnutí o dotaci na konečný termín 31. 3. 2018. Po právní stránce okresní soud uzavřel, že program Nová zelená úsporám dosud běží a tedy žalobkyně stále může dotaci získat, případně mezi porušením právní povinnosti zpracováním vadné projektové dokumentace a vznikem újmy není příčinná souvislost, neboť od zjištění vad měla žalobkyně dalších 19 měsíců k nápravě a včasnému dokončení projektu jiným zhotovitelem. 2. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 22. 2. 2021, č j. 57 Co 84/2020-177, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud provedl znovu dokazování podklady žádosti žalobkyně z programu Nová zelená úsporám a zdůraznil, že podle přílohy č. II/1 čl. 1 bodu 4 směrnice Ministerstva životního prostředí č. 1/2014 o poskytování finančních prostředků z programu Nová zelená úsporám (dále též jen „směrnice“) je žadatel o podporu v souladu s § 152 odst. 4 stavebního zákona povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně tuto podmínku nesplnila, když osoby provádějící dozor pro stavitele nebyly osoby provádějící odborný technický dozor pro žalobkyni, zmocnění zaměstnance žalované 1) k podání žádosti o podporu z programu Nová zelená úsporám nebylo zmocněním pro celé dotační řízení a v dalším řízení žalobkyně vystupovala sama. Byla to tedy ona sama, kdo měl zajistit naplnění podmínky odborného technického dozoru a nesplnila-li tuto podmínku, neměla nárok na dotaci. 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje v nesprávném právním posouzení otázky spoluzavinění poškozeného a škůdce na škodě, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Podle názoru dovolatelky nelze uzavřít, že v případě podílu žalobkyně na škodě nenesou žalovaní žádnou odpovědnost, a to ani v omezeném rozsahu. Žalovaná 1) se zavázala provést řádně a včas rekonstrukci domu žalobkyně podle projektu vypracovaného žalovaným 2), který však vykazoval vady, proto nedošlo k řádnému ani včasnému provedení díla. Tím bylo založeno podstatné porušení právní povinnosti a odpovědnost žalovaných. Žalobkyně měla od počátku v úmyslu financovat část rekonstrukce dotací a podmínky dotace byly především vázány na pravomocný souhlas stavebního úřadu, jenž však nemohl být udělen pro vady projektové dokumentace. Dovolatelka dále uvedla, že odpovědnost žalovaného 2) byla založena podle § 2630 odst. 1 písm. b) o. z. Lhůta pro doložení pravomocného souhlasu s užíváním byla prodloužena dvakrát a byla konečná, tedy nemůže obstát závěr okresního soudu, že dovolatelka mohla požádat o prodloužení lhůty či požádat znovu a dotaci by obdržela. Se závěry soudu prvního stupně se však odvolací soud nijak nevypořádal, vyšel z jeho skutkových závěrů, avšak doplnil dokazování a rozsudek založil na nových a překvapivých závěrech, že dovolatelka zmařila získání dotace nezajištěním stavebního dozoru. Dovolatelka měla za to, že stavební dozor vykonávali zaměstnanci žalované 1), a pokud tomu tak nebylo, bylo na místě pouze snížit náhradu škody z důvodu spoluzavinění poškozené v rozsahu 5.000 Kč podle § 2918 o. z. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky odvolacího i okresního soudu a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. Žalovaní ve svém vyjádření k dovolání uvedli, že dovolatelkou předestřená judikatura dovolacího soudu na projednávanou věc nedopadá, právní závěr odvolacího soudu je jiný a dovolání by mělo být odmítnuto. 5. Nejvyšší soud shledal, že dovolání žalobkyně bylo podáno včas, oprávněnou osobou (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupenou advokátem ve smyslu § 241 odst. 1 a 4 o. s. ř., je přípustné pro řešení otázky příčinné souvislosti a stanovení, mezi jakými okolnostmi má být existence vztahu příčiny a následku zjišťována, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání je důvodné. 6. Zjišťuje-li se v řízení o náhradu škody, zda protiprávní úkon škůdce a poškozenému vzniklá škoda jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, je otázka existence příčinné souvislosti otázkou skutkovou (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu C. H. Beck, dále jen „Soubor“ C 1025). Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde tedy o otázku skutkových zjištění. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými okolnostmi má být existence vztahu příčiny a následku zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 915/2005, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3334/2006, Soubor C 5514). 7. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 25 Cdo 1474/2011, dochází k přerušení příčinné souvislosti jen za situace, kdy nová okolnost působila jako rozhodující příčina, která způsobila vznik škody bez ohledu na původní škodní událost. 8. Dovolatelka uplatnila žalobou nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 500.932 Kč s příslušenstvím představující maximální možnou dotaci, kterou mohla získat na rekonstrukci svého rodinného domu z dotačního programu Nová zelená úsporám. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování zjistil, že dovolatelka jako spotřebitel uzavřela smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provést rekonstrukci rodinného domu č. p. XY a snížení jeho energetické náročnosti za účelem získání dotace, avšak díky vadně provedené projektové dokumentaci vypracované žalovaným 2) provedla žalovaná 1) rekonstrukci, která nevedla k získání kolaudačního souhlasu s užíváním stavby pro vady. Tyto vady žalovaná 1) neodstranila ani v dodatečném čase. Dovolatelka opakovaně žádala Státní fond životního prostředí ČR o prodloužení lhůty pro doložení podkladů. Ta jí byla prodloužena dvakrát a p