25 Cdo 2978/2009 — Nejvyšší soud

25 Cdo 2978/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 7. 2011 Spisová značka:25 Cdo 2978/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:25.CDO.2978.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Leasing Náhrada škody Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. § 427 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:19. 9. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 2978/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Ing. P. Š., zastoupeného JUDr. Petrem Mrázkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Pod Klaudiánkou 4a, proti žalovanému MUDr. F. Š., zastoupenému JUDr. Simonou Pavlovou, advokátkou se sídlem Praha 10, Káranská 343, za účasti České kanceláře pojistitelů, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1724/129, IČO 70099618, jako vedlejší účastnice na straně žalované, zastoupené JUDr. Janem Bébrem, advokátem se sídlem v Praze 5, Ostrovského 3, o 445.347,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 147/2000, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2008, č. j. 19 Co 343/2008-264, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Simony Pavlové, advokátky se sídlem Praha 10, Káranská 343. III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jana Bébra, advokáta se sídlem v Praze 5, Ostrovského 3. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze k odvolání obou žalovaných usnesením ze dne 24. 11. 2004, č. j. 19 Co 322/2004-128, zrušil rozsudek ze dne 29. 9. 2003, č. j. 30 C 147/2000-94, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 uložil České kanceláři pojistitelů a žalovanému MUDr. F. Š. povinnost zaplatit žalobci 441.543,75 Kč s příslušenstvím, zamítl žalobu o 3.803,25 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu. Důvodem bylo pochybení v otázce procesního nástupnictví, a tedy ve vymezení účastníků řízení na straně žalované. Usnesením ze dne 10. 5. 2006, č. j. 19 Co 146/2006-182, Městský soud v Praze k odvolání žalobce zrušil rozsudek ze dne 1. 12. 2005, č. j. 30 C 147/2000-149, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu vůči České pojišťovně, a. s., a MUDr. F. Š. a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu. Poté, co usnesením ze dne 24. 7. 2007, č. j. 30 C 147/2000-210, rozhodl o záměně účastníka řízení tak, že na místo původně žalované České pojišťovny, a. s., vstupuje do řízení Česká kancelář pojistitelů, Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 17. 1. 2008, č. j. 30 C 147/2000-225, žalobu zamítl, rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu. Vyšel ze zjištění, že dne 11. 7. 1998 při dopravní nehodě způsobené žalovaným došlo k poškození osobního automobilu BMW 252TDS Touring, RZ TOL-NV 95, který žalobce užíval na základě leasingové smlouvy uzavřené se společností BMW Leasing GmbH. Z této smlouvy vyplývá, že vlastníkem vozu je společnost BMW Mobilie Vermietung GmbH a nabyvatel leasingu (nájemce) je povinen uzavřít zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a v případě pojistné události musí informovat poskytovatele leasingu, nechat potřebné opravy bez prodlení provést na vlastní náklady a tyto náklady uplatňovat až do konce smlouvy vlastním jménem. Žalobce smluvně vztah s leasingovou společností ukončil dne 31. 8. 1998 s tím, že od ní koupil automobil za cenu vozu nehavarovaného a následně jej za tržní cenu prodal třetí osobě. Žalobce netvrdil ani neprokazoval, že vynaložil ze svého náklady na opravu vozu. Česká pojišťovna, a. s., za žalovaného plnila žalobci 13.397,90 DEM, z toho 12.011,56 DEM jako skutečnou škodu na vozidle a zbývající část jako náklady znalečného, náhradu za odtah, nouzovou dopravu a dopravné. Soud prvního stupně dovodil, že žalovaná Česká kancelář pojistitelů je ve věci pasivně legitimována, avšak nárok proti ní je promlčen. Žalovaný MUDr. Š. odpovídá za škodu podle § 427 odst. 1 obč. zák., avšak škodu spočívající v nákladech vynaložených v souvislosti s nehodou pojišťovna žalobci uhradila a ohledně skutečné škody není splněn jeden ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu, a to vznik újmy. Nebyl-li totiž žalobce v době škodné události vlastníkem poškozeného vozidla a netvrdil-li, že vynaložil náklady na jeho opravu, nemohla mu vzniknout škoda. Tvrzená újma vyvolaná tím, že odkoupil automobil od vlastníka za cenu nehavarovaného a následně jej prodal třetí osobě za cenu tržní, nemůže jít k tíži žalovaného. Usnesením ze dne 20. 10. 2008, č. j. 19 Co 343/2008-263, Městský soud v Praze zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k první žalované a řízení v tomto rozsahu zastavil pro zpětvzetí žaloby; Česká kancelář pojistitelů následně vstoupila do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalované. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 10. 2008, č. j. 19 Co 343/2008-264, rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k žalovanému MUDr. F. Š. potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a shledal správným jeho právní závěr, že žalobci újma v majetkové sféře nevznikla. Podle obsahu leasingové smlouvy může mít leasingový nájemce právo na náhradu částky, kterou účelně vynaložil na odstranění následků škodné události, ač není vlastníkem vozu, obecně však platí, že v době, kdy je vlastníkem automobilu leasingový pronajímatel, nemůže nájemce jako náhradu škody žádat rozdíl mezi hodnotou vozu před vznikem škody a po jeho poškození. V tomto případě žalobce automobil opravit nedal, tedy žádné náklady na odstranění následků škodné události nevynaložil. Okolnost, že žalobce automobil od leasingové společnosti koupil a následně jej prodal třetí osobě, je skutečností nastalou po škodné události a tvrzená škoda tím vzniklá není v příčinné souvislosti se škodnou událostí. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť napadené rozhodnutí má podle něj po právní stránce zásadní význam pro řešení právní otázky v rozporu s hmotným právem, a které odůvodňuje podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Vytýká odvolacímu soudu, že se nezabýval otázkou, zda žalobci kompenzací škody leasingové společnosti formou koupě automobilu za cenu nezohledňující poškození též nevznikla újma, kterou by mu měl nahradit žalovaný, a to ať již z titulu odpovědnosti za škodu, regresu či bezdůvodného obohacení. V návaznosti na smluvně převzatou povinnost žalobce k náhradě škody na vozidle se žalobce s leasingovou společností po dopravní nehodě dohodli, že žalobce jí uhradí škodu na vozidle tak, že od ní koupí poškozené vozidlo za cenu nepoškozeného, tedy že sjednaná částka zahrnuje skutečnou hodnotu poškozeného vozidla a výši škody, jak vyplývala ze znaleckého posudku. Tím žalobci nepochybně vznikla majetková újma, která je v přímé příčinné souvislosti s poškozením automobilu, neboť za újmu není možno považovat pouze vynaložení nákladů na opravu, ale také snížení hodnoty automobilu a vynaložení prostředků na úhradu škody, byť v podobě zvýšení kupní ceny poškozené věci. Dovolatel dále vytýká soudům obou stupňů, že neaplikovaly ustanovení § 440 obč. zák. o postihu a § 454 obč. zák. o bezdůvodném obohacení, a navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaný ve vyjádření k dovolání navrhl, aby bylo odmítnuto. Poukázal na ustanovení leasingové smlouvy, ze kterých vyplývá, že žalobce jako leasingový nájemce byl v případě poškození vozidla povinen nechat provést potřebné opravy bez zbytečného odkladu na vlastní jméno a účet, a že je až do konce smlouvy zmocněn a zavázán k tomu, aby veškeré nároky z pojistné události ve vztahu k vozidlu uplatňoval vlastním jménem a na vlastní účet. Vzhledem ke gramatickému výkladu leasingové smlouvy nepovažuje za pravdivé tvrzení žalobce, že poskytovateli leasingu odpovídal za veškerou škodu bez ohledu na zavinění. Povinností žalobce bylo pouze nechat na vlastní náklady poškozený vůz opravit, což však žalobce neučinil, a popřípadě vést soudní spor vlastním jménem a na vlastní účet. K odkupu poškozeného vozidla za cenu vozidla nepoškozeného žalovaný zdůrazňuje, že tento postup byl svobodným rozhodnutím žalobce, za který on nenese odpovědnost. Neztot