25 Cdo 590/2025 — Nejvyšší soud

25 Cdo 590/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 12. 2025 Spisová značka:25 Cdo 590/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:25.CDO.590.2025.2 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost subjektivní Odpovědnost za vady Koncentrace řízení Dokazování Dotčené předpisy:§ 2914 o. z. § 2630 odst. 1 písm. b) o. z. § 118b odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:6. 1. 2026 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 760/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 25 Cdo 590/2025-529 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: L. S., zastoupená JUDr. Alešem Klechem, LL.M., advokátem se sídlem Poděbradova 2738/16, Ostrava, proti žalovaným: 1) STAVITELSTVÍ DANIEL STRYK s. r. o., sídlem Soukenická 2082/7, Praha 1, IČO 27822699, a 2) Miloš Sopuch, se sídlem Nádražní 622, Štramberk, IČO 70315841, oba zastoupeni Mgr. Michalem Přibilem, advokátem se sídlem Kadláčkova 894/17, Kopřivnice, o zaplacení 500.932 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 17 C 192/2018, o dovolání žalobkyně a žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 9. 2024, č. j. 57 Co 88/2024-483, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 10. 2024, č. j. 57 Co 88/224-492, takto: I. Dovolání žalované 1) se odmítá. II. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 9. 2024, č. j. 57 Co 88/2024 -483, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 10. 2024, č. j. 57 Co 88/224-492, se zrušuje ve výrocích I, IV a VI a věc se vrací v tomto rozsahu Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobou ze dne 17. 8. 2018 se domáhala žalobkyně zaplacení částky 500.932 Kč s příslušenstvím představující zmařenou dotaci z programu Nová zelená úsporám, již měla žalobkyně přislíbenu, avšak nezískala ji kvůli pochybení žalovaných při vypracování projektové dokumentace žalovaným 2) a následné realizaci projektu žalovanou 1) nesplňující základní technické předpisy pro půdní vestavbu obytných místností. 2. Nejdříve Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozsudkem ze dne 4. 11. 2019, č. j. 17 C 192/2018-73, zamítl žalobu o zaplacení částky 500.932 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 22. 2. 2021, č. j. 57 Co 84/2020-177, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud po doplnění dokazování uzavřel, že žalobkyně nesplnila podmínky žádosti o podporu z programu Nová zelená úsporám a sama odpovídala za splnění podmínek dotačního programu. Ve vztahu k jednání žalovaných neučinily nalézací soudy žádný právní závěr. K dovolání žalobkyně rozsudkem ze dne 31. 3. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2949/2021, Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že ze zjištění okresního soudu vyplývá, že jak vadná projektová dokumentace vypracovaná žalovaným 2), tak podle ní žalovanou 1) vadně provedená rekonstrukce nesplňující požadavky stavebních předpisů, zakládají protiprávní jednání žalovaných způsobilé přivodit žalobkyni majetkovou újmu, a že skutečnosti vyjmenované odvolacím soudem nemohou přerušit příčinnou souvislost. 3. Následně Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozsudkem ze dne 23. 3. 2023, č. j. 17 C 192/2018-266, uložil výrokem I žalovaným 1) a 2) společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 500.932 Kč s příslušenstvím, výrokem II zamítl žalobu pouze co do úroku z prodlení od 4. 8. 2018 do 8. 8. 2018 a výrokem III rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně po skutkové stránce uzavřel, že žalobkyně prokázala, že mohla získat dotaci z programu Nová zelená úsporám až ve výši žalované částky, avšak pro vadně vypracovanou stavební dokumentaci žalovaným 2), podle níž žalovaná 1) provedla vadně rekonstrukci domu žalobkyně, k získání dotace nedošlo. Za tato pochybení odpovídají oba žalovaní, žalovaný 2) odpovídá za projektovou dokumentaci podle § 12 odst. 1 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů, a žalovaným se nepodařilo prokázat skutečný pracovní závazek žalovaného 2) vůči žalované 1), neboť neexistuje jiný faktický doklad než dohoda o provedení práce a tvrzení žalovaných vyhodnotil soud jako nevěrohodné a nepřihlédl k němu. Neshledal naopak žádné pochybení na straně žalobkyně, neboť po ní za dané skutkové i procesní situace nemohlo být spravedlivě požadováno, aby učinila jakékoli kroky ke snížení škody, jak nyní tvrdí žalovaní. 4. K odvolání žalovaných Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 18. 9. 2024, č. j. 57 Co 88/2024-483, ve spojení s opravným usnesením ze dne 23. 10. 2024, č. j. 57 Co 88/224-492, změnil výrokem I rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl vůči žalovanému 2), jinak výrok I rozsudku okresního soudu potvrdil výrokem II a výroky III až VI rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud po obsáhlé rekapitulaci dosavadního vývoje uvedl, že vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu učiněného okresním soudem, avšak zopakoval dokazování k otázce pasivní legitimace žalovaného 2) a dospěl k závěru, že žalovaný 2) není samostatným dodavatelem projektové dokumentace, nýbrž jako zaměstnanec žalované 1) ji pouze autorizoval a osvědčil v postavení odpovědného zástupce žalované 1). Odpovědná osoba však odpovídá pouze vůči podnikateli samotnému, nikoli vůči jeho zákazníkům. Ve vztahu k žalované 1) uzavřel odvolací soud, že je za nezměněného skutkového stavu vázán právním závěrem dovolacího soudu, a tedy žalovaná 1) odpovídá za škodu způsobenou vadnou projektovou dokumentací a podle ní vadně provedenou rekonstrukcí, v jejímž důsledku nemohlo být vydáno kolaudační rozhodnutí jako klíčový podklad pro přiznání dotace. Současně s odkazem na rozhodovací praxi dovolacího soudu odmítl rovněž námitky žalované 1) ohledně přerušení příčinné souvislosti nezajištěním stavebního dozoru, spoluzpůsobení si škody samotnou žalobkyní a odpovědnosti profesionála za porušení své odborné péče. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti výroku I rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje v nesprávném právním posouzení otázek procesního práva, a to otázky, zda zrušovací rozhodnutí dovolacího soudu prolamuje bez dalšího nastalou koncentraci řízení podle § 118b o. s. ř., při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dle tvrzení žalobkyně přednesli žalovaní tvrzení o uzavření dohody o provedení práce až při jednání dne 21. 11. 2022, tedy po koncentraci řízení, a odvolací soud tak neměl k tomuto tvrzení vůbec přihlédnout (např. podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010). V případě, že by dovolací soud nevyhodnotil již tuto první námitku jako důvodnou, namítá žalobkyně, že odvolací soud postupoval v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu, když nezopakoval důkaz dohodou o provedení práce, z níž soud prvního stupně nevyvodil žádné skutkové zjištění, avšak učinil opačný skutkový závěr ohledně prokázání rozhodné skutečnosti, zda byl žalovaný 2) zaměstnancem žalované 1) (k tomu odkázala na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 22 Cdo 4449/2007, a ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 22 Cdo 993/2018). Za hlavní námitku však žalobkyně označila otázku hmotného práva společné a nerozdílné odpovědnosti žalovaného 2) společně s žalovanou 1), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od předchozího rozsudku v této věci, v němž již dovolací soud jednou konstatoval, že žalovaný 2) odpovídá za vadnou projektovou dokumentaci, případně se jedná o dovolacím soudem dosud neřešenou otázku, zda odpovídá ve smyslu § 2630 odst. 1 písm. b) o. z. vedle zhotovitele díla společně a nerozdílně i zodpovědný projektant (autorizovaný inženýr), jehož vlastnoručním podpisem a razítkem ČKAIT, je opatřena vadná projektová dokumentace, která zakládá protiprávní jednání projektanta způsobilé přivodit újmu objednateli, vystupuje-li tento projektant současně jako osoba odpovědná ve smyslu živnostenského zákona pro vázanou živnost zhotovitele v oboru projektová činnost. Podle žalobkyně bylo úmyslem zákonodárce při rekodifikaci rozšířit okruh subjektů odpovědných za vady díla v případě stavby a ochrana objednatele. Ve smyslu quebeckého občanského zákoníku tedy má být odpovědnost architekta a inženýra dozorujícího stavbu společná a nerozdílná s ohledem na osobní odpovědn