26 Cdo 124/2024 — Nejvyšší soud

26 Cdo 124/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 9. 2024 Spisová značka:26 Cdo 124/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:26.CDO.124.2024.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Byt Podílové spoluvlastnictví Dotčené předpisy:§ 20 odst. 2 předpisu č. 72/1994 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:25. 10. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 124/2024-441 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Mgr. Petry Kubáčové a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Š. H., zastoupeného Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem v Praze 1, Újezd 450/40, proti žalované E. H., zastoupené Mgr. Barborou Černou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Čimická 717/34, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 10 C 77/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2023, č. j. 23 Co 204/2023-394, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2023, č. j. 23 Co 204/2023-394, se ruší a věc se Městskému soudu v Praze vrací k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Obvodní soud pro Prahu 8 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. 2. 2023, č. j. 10 C 77/2020-343, zrušil spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce č. 2365/207 umístěné v domě č. p. XY na pozemku p. č. XY včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 1425/143997 na společných částech budovy č. p. XY, nacházející se na pozemku p. č. XY, a spoluvlastnického podílu o velikosti 1425/143997 na pozemku p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, vše v katastrálním území XY (výrok I), nařídil prodej bytové jednotky č. 2365/207 umístěné v domě č. p. XY na pozemku p. č. XY včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 1425/143997 na společných částech budovy č. p. XY, nacházející se na pozemku p. č. XY, a spoluvlastnického podílu o velikosti 1425/143997 na pozemku p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, p. č. XY, ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi žalobce a žalovanou rozdělen rovným dílem (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III-V). 2. K odvolání žalované Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 27. 9. 2023, č. j. 23 Co 204/2023-394, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že žaloba se zamítá (výrok I rozsudku odvolacího soudu), ve výroku II tak, že prodej bytové jednotky č. 2365/207 umístěné v domě č. p. XY na pozemku p. č. XY v katastrálním území XY se nenařizuje (výrok II rozsudku odvolacího soudu), změnil nákladové výroky IV a V rozsudku soudu prvního stupně (výrok III rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok IV rozsudku odvolacího soudu). 3. Odvolací soud vycházel při svém rozhodnutí ze zjištění, že účastníci nabyli 18. 4. 2006 do společného jmění manželů (dále i „SJM“) bytovou jednotku včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 1425/143997 na společných částech domu a spoluvlastnického podílu o velikosti 1425/143997 na pozemcích p. č. XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, tj. celkem na 16 pozemcích, jež tvoří funkční celek. Jde o jednotku vymezenou dle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), při dispozici s takovou jednotkou je tedy i po 1. 1. 2014 třeba postupovat v souladu se zákonem o vlastnictví bytů. Vlastnictví k jednotce lze v případě, že vlastník jednotky je i spoluvlastníkem pozemku, převést pouze současně s převodem spoluvlastnického podílu na pozemku (a to nejen stavební parcely). 4. Účastníci notářským zápisem ze dne 16. 2. 2017 mimo jiné zúžili SJM o bytovou jednotku, jejich vůle směřovala k jednotce včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a na všech 16 pozemcích, avšak spoluvlastnický podíl na pozemcích p. č. XY a p. č. XY nebyl v rozporu se skutečnou vůlí účastníků „zahrnut do dispozice“ spočívající v zúžení SJM účastníků. Šlo tak o dispozici s jednotkou v rozporu s § 20 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, tedy o právní jednání absolutně neplatné; „neplatný“ pro vadné vymezení předmětu převodu vlastnického práva je tak podle § 567 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též jen „o. z.“) i notářský zápis o zúžení SJM. Na základě neplatného právního jednání a notářského zápisu tak podle názoru odvolacího soudu nemohlo dojít „k převodu jednotky“ do podílového spoluvlastnictví účastníků, jednotka zůstala v zaniklém SJM účastníků. 5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále i „dovolatel“) včasné dovolání, kterým napadá všechny výroky rozsudku odvolacího soudu. Přípustnost dovolání spatřuje v to/m, že odvolací soud se odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu „při řešení otázky interpretace projevu vůle převést bytovou jednotku včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a souvisejících podílech na všech pozemcích“ (odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4662/2015) a v „otázce interpretace vůle stran ohledně právního jednání zachyceného v notářském zápise“ (odkazuje na rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2856/2022 a 32 Cdo 1893/2011). Za právní otázku dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešenou považuje otázku náhrady nákladů řízení v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to s ohledem na specifickou povahu „iudicium duplex“. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že žalobě vyhoví a právo na náhradu nákladů řízení nebude mít žádný z účastníků. 6. Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhuje, aby dovolání bylo odmítnuto. Dovolací otázky považuje za nerelevantní, neboť k absolutní neplatnosti pro rozpor se zákonem přihlíží soud i bez návrhu. Dodala, že notářský zápis je chybný z více důvodů a ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem. Z notářského zápisu podle názoru žalované ani neplyne, že by vůle stran směřovala k zúžení SJM ke všem 16 pozemkům; zastavěný pozemek byl do zúžení zahrnut až opravou notářského zápisu po upozornění katastrálního úřadu, nezapsání dvou nezastavěných pozemků účastníci neřešili, přestože byli na tuto skutečnost opakovaně upozorněni. 7. Dovolání podané včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení [§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)], za splnění podmínky zastoupení advokátem (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, je přípustné (§ 237 o. s. ř.), neboť odvolací soud se při posouzení projevu vůle odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. 8. Bytová jednotka vznikla před 1. 4. 2014, k právnímu jednání, kterým mělo být SJM k této bytové jednotce zúženo, došlo po 1. 1. 2014. Podle § 3028 odst. 1 a 2 o. z. se proto platnost a účinnost právního jednání posoudí dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jednotka však musí být i v takovém právním jednání vymezena podle dosavadních předpisů (§ 3063 o. z.), tedy v souladu se zákonem o vlastnictví bytů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 3862/2015, publikovaný pod č. 21/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 9. Podle § 21 odst. 1 věty první zákona o vlastnictví bytů s vlastnictvím jednotky jsou spojena práva k pozemku (stavební parcele). Podle § 20 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů je-li vlastník jednotky podílovým spoluvlastníkem pozemku, lze vlastnictví k jednotce převést pouze současně s převodem spoluvlastnického podílu na pozemku. Přechod vlastnictví k jednotce je podmíněn přechodem spoluvlastnického podílu na pozemku. 10. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4662/2015, na který dovolatel odkazuje, Nejvyšší soud uvedl, že právní úprava obsažená v zákoně č. 72/1994 Sb. vytváří zvláštní druh spoluvlastnictví budovy, který spočívá ve (navzájem neoddělitelném) vlastnictví samotné jednotky (bytu či nebytového prostoru nebo rozestavěného bytu či rozestavěného nebytového prostoru, jako prostorově vymezené části domu) a ve spoluvlastnickém podílu na společných částech domu s ním spojeným ve velikosti určené podle § 8 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb. a jehož podstatu lze charakterizovat jako kombinaci tzv. reálného spoluvlastnictví (výlučného vlastnictví určitých prostorově vymezených částí budovy - jednotek) a podílového spoluvlastnictví (na společných částech domu). K tomuto vlastnictví (a spoluvlastnic