26 Cdo 2241/2024 — Nejvyšší soud

26 Cdo 2241/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 4. 2025 Spisová značka:26 Cdo 2241/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:26.CDO.2241.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nájem pozemku Nájem prostoru sloužícího k podnikání (o. z.) Smluvní pokuta Výpověď z nájmu nebytových prostor Výpověď z nájmu Vyklizení nemovitosti Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 243c odst. 1 o. s. ř. § 2314 o. z. § 711 odst. 4 obč. zák. § 2314 odst. 3 o. z. § 2048 o. z. § 243e odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:15. 5. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 28.07.2025II.ÚS 2184/25 Pavel Šámal odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost<br/>odmítnuto pro nepřípustnost6. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 2241/2024-451 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobce hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Mariánské náměstí 2/2, IČO 00064581, zastoupeného Mgr. Bc. Veronikou Krpatovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Vodičkova 699/30, proti žalovanému Petru Klimánkovi, se sídlem v Praze 4 - Modřanech, Do Lipin 2255, IČO 11221119, zastoupenému Mgr. Pavlem Černohousem, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 398/18, o vyklizení a zaplacení částky 2.412.332 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 47 C 83/2021, o dovoláních žalobce a žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2023, č. j. 70 Co 43/2023-343, ve znění usnesení ze dne 12. 6. 2024, č. j. 70 Co 43/2023-427, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2023, č. j. 70 Co 43/2023-343, ve znění usnesení ze dne 12. 6. 2024, č. j. 70 Co 43/2023-427, se ve výroku I v části, jíž výrok II rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 4. 2022, č. j. 47 C 83/2021-233, změnil tak, že zamítl žalobu o zaplacení částky 2.412.332 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 31. 3. 2021 do zaplacení, a ve výroku II o nákladech řízení ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. II. Dovolání žalovaného se odmítá. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhal vyklizení pozemků p. č. 4400/530, 4400/531, 4400/532 a 4400/533, zapsaných u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu na listu vlastnictví č. 2408 pro k. ú. Modřany, obec Praha (dále též jen „předmětné pozemky“ či „pozemky“). Žalobu odůvodnil tím, že výpovědí ze dne 8. 11. 2017, doručenou žalovanému dne 7. 12. 2017, ukončil smlouvu o nájmu, kterou s ním uzavřel za účelem provozování veřejného hlídaného parkoviště, žalovaný však pozemky nevyklidil, ani je neuvedl do stavu, v jakém mu byly předány, a nadále je užívá. Současně se domáhal zaplacení částky 2.412.332 Kč s úroky z prodlení, představující smluvní pokutu (za období od 2. 4. 2018 do 31. 12. 2019) za porušení povinnosti pozemky vyklidit a odevzdat. 2. Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 4. 4. 2022, č. j. 47 C 83/2021-233, uložil žalovanému do patnácti dnů od právní moci rozsudku vyklidit a předat žalobci předmětné pozemky (výrok I) a do patnácti dnů od právní moci rozsudku zaplatit částku 2.412.332 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2.412.332 Kč za období od 31. 3. 2021 do zaplacení (výrok II) a náklady řízení ve výši 128.617 Kč. 3. Zjistil, že žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 29. 7. 2016 smlouvu o nájmu předmětných pozemků (části pozemních komunikací při ulici Nikoly Vapcarova v Praze) na dobu neurčitou, za účelem provozování veřejného hlídaného parkoviště (dále též jen „nájemní smlouva“), v níž si mimo jiné sjednali možnost vypovědět nájem s tříměsíční výpovědní dobou bez udání důvodu (čl. VI odst. 2). Dále si sjednali povinnost nájemce nejpozději ke dni skončení nájmu uvést předmět nájmu do stavu, v jakém mu byl předán, a předat jej pronajímateli (čl. IV odst. 8). Pro případ, že nájemce závažným způsobem poruší jiné povinnosti než ty, které smlouva zmiňuje výslovně, byla ve prospěch pronajímatele sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z celkové roční výše nájemného za každý i jen započatý den porušování takové povinnosti, nejméně však 100 Kč denně (čl. V odst. 4). Žalovaný složil jistotu ve výši 252.298 Kč. Pozemky jsou využívány jako veřejné hlídané parkoviště, jsou oplocené, s přesně určeným místem vjezdu a výjezdu a možností uzavření a uzamčení oplocením vzniklého prostoru bránou v oplocení. V průběhu řízení o vyklizení pozemků Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 1. 9. 2020, č. j. 51 C 27/2018-164, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2021, č. j. 13 Co 6/2021-226, zamítl žalobu, jíž se žalovaný (v pozici žalobce) domáhal podle § 2314 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), určení neplatnosti (neoprávněnosti) výpovědi z nájmu ze dne 8. 11. 2017, která mu byla doručena dne 7. 12. 2017; dovolání bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2022, sp. zn. 26 Cdo 89/2022. Žalobce vyzval žalovaného k vyklizení pozemků dopisy ze dne 17. 3. 2021 (v něm též určil lhůtu k zaplacení smluvní pokuty a současně na ni započetl složenou jistotu) a 1. 10. 2021, žalovaný je však nevyklidil, nadále je užívá a provozuje na nich svou podnikatelskou činnost (kterou označuje jako poskytování ostrahy dopravním prostředkům zde zaparkovaným). 4. Ujednání o smluvní pokutě (i přes námitky žalovaného) považoval za určité a platné; měl za to, že předpoklady § 433 o. z. nebyly naplněny, neboť to byl právě žalovaný, kdo v tomto právním vztahu vystupoval v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Předmětné pozemky jsou účelovou komunikací sloužící potřebě vlastníka, přístupné jen v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník či provozovatel uzavřeného prostoru (§ 7 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích); nejedná se o veřejné prostranství, nejsou veřejně přístupné, nelze je libovolně užívat. Žalovanému ani nepřisvědčil, že poskytování služby ostrahy uvnitř neuzamčeného oploceného prostoru je srovnatelné např. s průvodcovskou činností v centru Prahy. Uzavřel, že nájemní poměr skončil výpovědí ze strany pronajímatele dnem 1. 4. 2018 (pozn. NS – správně 31. 3. 2018), žalovaný nesplnil svou povinnost předat předmět nájmu žalobci a nadále jej proti jeho vůli užívá pro účely svého podnikání. Žaloba je tedy důvodná; žalobce také po právu na svou pohledávku z titulu smluvní pokuty započetl jistotu složenou žalovaným. 5. Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 23. 3. 2023, č. j. 70 Co 43/2023-343, ve znění (opravného) usnesení ze dne 12. 6. 2024, č. j. 70 Co 43/2023-427, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku I (dále též jen „potvrzující výrok“) a ve výroku II jej změnil (dále též jen „měnící výrok“) tak, že žalobu o zaplacení částky 2.412.332 Kč „s příslušenstvím“ zamítl (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II). 6. Za správný považoval závěr soudu prvního stupně, že žalovaný nesplnil svou povinnost po skončení nájmu vyklidit předmětné pozemky a vyklizené je předat žalobci (k čemuž byl povinen jak ze zákona, tak z nájemní smlouvy); dovolával-li se předání „longa manu“, pak toto nikterak neprokázal. Nesouhlasil však s jeho závěrem o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu. Poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2020, sp. zn. 26 Cdo 3721/2019, podle nějž se smlouva o nájmu pozemku, která byla uzavřena za účelem provozování veřejného parkoviště v rámci podnikatelské činnosti nájemce, posuzuje jako smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, ocitoval znění § 2314 o. z., které je podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5461/2017, obdobou § 2290 o. z. (upravujícího přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu), a proto jeho účel a smysl je třeba chápat obdobně. Dospěl také k závěru, že i když současná právní úprava neobsahuje právo nájemce bytu jej užívat až do pravomocného skončení řízení o neplatnost výpovědi z nájmu bytu (§ 711 odst. 4 a 5 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále též jen „obč. zák.“), je namístě nájemce chránit a stanovit, že nájemce má povinnost byt vyklidit – a tedy i prostory určené k podnikání – až v okamžiku, kdy je postaveno najisto, že nájem zanikl výpovědí. S odkazem na důvodovou zprávu dovodil, že ochrana vypovězeného podnikatele taktéž směřuje k ochraně jeho základních ústavně garantovaných práv, a to práva svobodně podnikat podle čl. 26 odst.