26 Cdo 3230/2023 – Nejvyšší soud

26 Cdo 3230/2023-422 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně A. B., zastoupené JUDr. Janou Štěpánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Urbanova 1242/16, proti žalovanému Společenství vlastníků jednotek XY, zastoupenému Mgr. Markem Moravcem, advokátem se sídlem v Praze 10, Karpatská 1185/8, o uložení opatření a zdržení se zásahů do vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 34/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2022, č. j. 55 Co 329/2022-390, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2022, č. j. 55 Co 329/2022-390, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 5. 2022, č. j. 27 C 34/2018-333, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně (vlastnice „bytové jednotky č. XY, nacházející se v budově č. p. XY, která je součástí pozemku parcelní č. XY, k. ú. XY, obec XY“ – dále jen „Jednotka“ a „předmětný dům“, resp. „dům“) se domáhala, aby žalovanému (společenství vlastníků, které má ve správě předmětný dům – dále jen „Společenství“) byla uložena 1) povinnost provést na domě do tří měsíců od právní moci rozsudku nápravná opatření specifikovaná v žalobě (dále jen „nápravná opatření“), a 2) povinnost zdržet se průniku vody a vlhkosti do Jednotky ze společných částí nemovité věci – „pozemku parcelní č. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY v katastrálním území XY, obec XY, zapsané na LV č. XY vedené pro KÚ pro hl. m. Prahu, KP XY“ (dále jen „pozemek“). Uvedla, že Jednotka se nachází v přízemí bytového domu a z pozemku do ní proniká voda a vlhkost, a to jak do kuchyně orientované do dvora, tak i do dvou místností orientovaných do ulice XY. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10. 5. 2022, č. j. 27 C 34/2018-333, zamítl žalobu o uložení povinnosti provést nápravná opatření (výrok I) i žalobu o zdržení se průniku vody a vlhkosti z pozemku do Jednotky (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok III) a státu (výrok IV). 3. Soud prvního stupně posoudil věc podle § 1158 odst. 1, § 1189 a § 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,o. z.“), a dospěl k závěru, že uplatněný nárok není po právu. Konstatoval, že znalec Ing. Petr Procházka a Znalecký ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i. (dále jen „Ústav“), kteří ve věci vypracovali znalecké posudky, při svých měřeních prováděných v Jednotce zjistili v jejím zdivu pouze velmi nízkou vlhkost (podle klasifikace vlhkosti zdiva ČSNP 730610). Z doplňku znaleckého posudku vypracovaného Ústavem navíc vyšlo najevo, že v průběhu času (konkrétně v době mezi jednotlivými měřeními provedenými 30. 9. 2021 a 8. 2. 2022) se snižuje míra vlhkosti stěn ve sklepních prostorách pod Jednotkou a že daný stav je zřejmě následkem stavebních úprav provedených v sousedním objektu. Uzavřel, že podle stavu, který zde byl ke dni rozhodování soudu, tak nebyla v Jednotce zjištěna zvýšená vlhkost, kterou by způsobilo pronikání vody ze společných částí domu (pozemku), a nelze proto dovodit, že Společenství zanedbalo správu domu a pozemku a porušilo tím povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení § 1189 o. z. 4. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 30. 11. 2022, č. j. 55 Co 329/2022-390, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v zamítavých výrocích o věci samé a změnil ve výroku o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok I); současně ho změnil i ve výroku o náhradě nákladů řízení státu (výrok III) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). 5. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a k odvolacím námitkám žalobkyně mimo jiné konstatoval, že v průběhu celého řízení bylo zdůrazňováno, že problémy s vlhkostí v domě byly způsobeny havarijním stavem sousedního objektu, který nebyl řadu let udržován. Po jeho zásadní rekonstrukci se však situace výrazně zlepšila, a to i v Jednotce. Ze závěrů znaleckých posudků je rovněž patrné, že poškození omítky v místnostech Jednotky je důsledkem právě uvedeného předchozího stavu a že po její opravě by se již tyto problémy projevovat neměly. Dodal, že pro rozhodnutí soudu pak není podstatné, jaké úvahy k věci vyjádřili znalci do budoucna, neboť jde o úvahy jen teoretické, byť uvedené odborníky. Poukázal též na to, že jednou z jimi zjištěných příčin vlhkosti v Jednotce bylo i nesprávné užívání (přeplnění) sklepních prostor domu, a vyslovil úvahu, že odstranění tohoto stavu by (snad) mohlo vést i „k odstranění celého problému“. Rozsudek soudu prvního stupně v zamítavých výrocích o věci samé proto potvrdil. 6. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dovolatelka) dovolání. Měla za to, že pro rozhodnutí o žalobě byly podstatné i úvahy znalců o možném budoucím opakování pronikání vlhkosti do zdiva Jednotky a že odvolací soud, který vycházel z opačného názoru, se v tomto směru odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu. Namítala, že odvolací soud při právním posouzení věci ani nerozlišoval, že podle znaleckého posudku Ústavu a zejména jeho doplňku se odstraněním havarijního stavu sousedního objektu předešlo pouze pronikání vlhkosti do obvodové zdi směrem do dvora domu, k níž přiléhá kuchyň Jednotky, avšak nevyřešila se jím příčina poškození omítek a maleb v místnostech (dvou pokojích) na opačné straně Jednotky, kterou je „chybějící hydroizolace obvodové zdi domu do ulice XY“. Dále mu vytkla, že se řádně nevypořádal s jejími odvolacími námitkami, jimiž poukazovala na to, že soud prvního stupně provedl nesprávně důkaz posudkem znaleckého ústavu Dekprojekt, přes její opakované důkazní návrhy nevyslechl jeho zpracovatele Ing. J. Matičku a při zjišťování skutkového stavu zároveň opomenul důkazy místním šetřením, které provedl v Jednotce 10. 6. 2020, a výslechem svědka (dříve znalce) J. R. Také se vyjádřila k názorům obou soudů, jež přijaly k otázce náhrady nákladů řízení, a závěrem poznamenala, že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo pro ni překvapivé (nepředvídatelné). Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky obou soudů a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně. Společenství ve vyjádření k dovolání zastávalo stanovisko, že napadený rozsudek odvolacího soudu je věcně správný, vyvracelo správnost použitých dovolacích námitek a navrhlo, aby dovolání bylo odmítnuto, příp. zamítnuto. 7. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.). Poté se zabýval jeho přípustností. 8. Směřuje-li dovolání proti výroku I napadeného rozsudku, pokud jím odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavých výrocích o věci samé, je v této části přípustné podle § 237 o. s. ř. pro posouzení otázky, vyplývající z obsahu dovolání, zda pro rozhodnutí o žalobě byly podstatné i úvahy znalců o možném budoucím opakování pronikání vlhkosti do zdiva Jednotky. Uvedenou otázku totiž odvolací soud vyřešil v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. 9. Podle § 242 odst. 1 a 3 o. s. ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. 10. Uvedené vady dovolatelka uplatnila výtkami, že odvolací soud se řádně nevypořádal s některými jejími (v dovolání specifikovanými) odvolacími námitkami a že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo pro ni překvapivé (nepředvídatelné). S ohledem na výsledek dovolacího řízení se dovolací soud těmito výtkami nezabýval, neboť i kdyby předmětné vady byly dány, buď budou odklizeny zrušením rozsudků obou soudů, nebo mohou být napraveny v dalším řízení. 11. V projednávané věci dovolatelka uplatnila žalobou dva samostatné nároky. Požaduje, aby žalovanému Společenství byla uložena za prvé povinnost provést na domě blíže specifikovaná nápravná opatření, a za druhé povinnost zdržet se průniku vody a vlhkosti do Jednotky z pozemku. 12. Odvolací soud (soud prvního stupně) při právním posouzení věci odkázal na ustanovení § 1158 odst. 1, § 1189 a § 1190 o. z. Citovaná ustanovení jednak obsahují legální definici bytového spoluvlastnictví (§ 1158 o. z.), jednak vymezují zákonnou působnost osoby odpovědné za správu domu, kterou je zpravidla společenství vlastníků (§ 1189, § 1190 o. z.). Žádné z nich ale nestanoví, jaké konkrétní povinnosti má společenství vlastníků z titulu správy domu vůči jednotlivým vlastníkům jednotek.