26 Cdo 3230/2023 — Nejvyšší soud

26 Cdo 3230/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 1. 2024 Spisová značka:26 Cdo 3230/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:26.CDO.3230.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Imise Povinnost prevenční Dotčené předpisy:§ 1013 odst. 1 o. z. § 2903 odst. 2 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 3. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 3230/2023-422 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně A. B., zastoupené JUDr. Janou Štěpánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Urbanova 1242/16, proti žalovanému Společenství vlastníků jednotek XY, zastoupenému Mgr. Markem Moravcem, advokátem se sídlem v Praze 10, Karpatská 1185/8, o uložení opatření a zdržení se zásahů do vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 34/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2022, č. j. 55 Co 329/2022-390, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2022, č. j. 55 Co 329/2022-390, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 5. 2022, č. j. 27 C 34/2018-333, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně (vlastnice „bytové jednotky č. XY, nacházející se v budově č. p. XY, která je součástí pozemku parcelní č. XY, k. ú. XY, obec XY“ – dále jen „Jednotka“ a „předmětný dům“, resp. „dům“) se domáhala, aby žalovanému (společenství vlastníků, které má ve správě předmětný dům – dále jen „Společenství“) byla uložena 1) povinnost provést na domě do tří měsíců od právní moci rozsudku nápravná opatření specifikovaná v žalobě (dále jen „nápravná opatření“), a 2) povinnost zdržet se průniku vody a vlhkosti do Jednotky ze společných částí nemovité věci – „pozemku parcelní č. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY v katastrálním území XY, obec XY, zapsané na LV č. XY vedené pro KÚ pro hl. m. Prahu, KP XY“ (dále jen „pozemek“). Uvedla, že Jednotka se nachází v přízemí bytového domu a z pozemku do ní proniká voda a vlhkost, a to jak do kuchyně orientované do dvora, tak i do dvou místností orientovaných do ulice XY. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 10. 5. 2022, č. j. 27 C 34/2018-333, zamítl žalobu o uložení povinnosti provést nápravná opatření (výrok I) i žalobu o zdržení se průniku vody a vlhkosti z pozemku do Jednotky (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok III) a státu (výrok IV). 3. Soud prvního stupně posoudil věc podle § 1158 odst. 1, § 1189 a § 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,o. z.“), a dospěl k závěru, že uplatněný nárok není po právu. Konstatoval, že znalec Ing. Petr Procházka a Znalecký ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i. (dále jen „Ústav“), kteří ve věci vypracovali znalecké posudky, při svých měřeních prováděných v Jednotce zjistili v jejím zdivu pouze velmi nízkou vlhkost (podle klasifikace vlhkosti zdiva ČSNP 730610). Z doplňku znaleckého posudku vypracovaného Ústavem navíc vyšlo najevo, že v průběhu času (konkrétně v době mezi jednotlivými měřeními provedenými 30. 9. 2021 a 8. 2. 2022) se snižuje míra vlhkosti stěn ve sklepních prostorách pod Jednotkou a že daný stav je zřejmě následkem stavebních úprav provedených v sousedním objektu. Uzavřel, že podle stavu, který zde byl ke dni rozhodování soudu, tak nebyla v Jednotce zjištěna zvýšená vlhkost, kterou by způsobilo pronikání vody ze společných částí domu (pozemku), a nelze proto dovodit, že Společenství zanedbalo správu domu a pozemku a porušilo tím povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení § 1189 o. z. 4. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 30. 11. 2022, č. j. 55 Co 329/2022-390, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v zamítavých výrocích o věci samé a změnil ve výroku o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok I); současně ho změnil i ve výroku o náhradě nákladů řízení státu (výrok III) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). 5. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a k odvolacím námitkám žalobkyně mimo jiné konstatoval, že v průběhu celého řízení bylo zdůrazňováno, že problémy s vlhkostí v domě byly způsobeny havarijním stavem sousedního objektu, který nebyl řadu let udržován. Po jeho zásadní rekonstrukci se však situace výrazně zlepšila, a to i v Jednotce. Ze závěrů znaleckých posudků je rovněž patrné, že poškození omítky v místnostech Jednotky je důsledkem právě uvedeného předchozího stavu a že po její opravě by se již tyto problémy projevovat neměly. Dodal, že pro rozhodnutí soudu pak není podstatné, jaké úvahy k věci vyjádřili znalci do budoucna, neboť jde o úvahy jen teoretické, byť uvedené odborníky. Poukázal též na to, že jednou z jimi zjištěných příčin vlhkosti v Jednotce bylo i nesprávné užívání (přeplnění) sklepních prostor domu, a vyslovil úvahu, že odstranění tohoto stavu by (snad) mohlo vést i „k odstranění celého problému“. Rozsudek soudu prvního stupně v zamítavých výrocích o věci samé proto potvrdil. 6. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dovolatelka) dovolání. Měla za to, že pro rozhodnutí o žalobě byly podstatné i úvahy znalců o možném budoucím opakování pronikání vlhkosti do zdiva Jednotky a že odvolací soud, který vycházel z opačného názoru, se v tomto směru odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu. Namítala, že odvolací soud při právním posouzení věci ani nerozlišoval, že podle znaleckého posudku Ústavu a zejména jeho doplňku se odstraněním havarijního stavu sousedního objektu předešlo pouze pronikání vlhkosti do obvodové zdi směrem do dvora domu, k níž přiléhá kuchyň Jednotky, avšak nevyřešila se jím příčina poškození omítek a maleb v místnostech (dvou pokojích) na opačné straně Jednotky, kterou je „chybějící hydroizolace obvodové zdi domu do ulice XY“. Dále mu vytkla, že se řádně nevypořádal s jejími odvolacími námitkami, jimiž poukazovala na to, že soud prvního stupně provedl nesprávně důkaz posudkem znaleckého ústavu Dekprojekt, přes její opakované důkazní návrhy nevyslechl jeho zpracovatele Ing. J. Matičku a při zjišťování skutkového stavu zároveň opomenul důkazy místním šetřením, které provedl v Jednotce 10. 6. 2020, a výslechem svědka (dříve znalce) J. R. Také se vyjádřila k názorům obou soudů, jež přijaly k otázce náhrady nákladů řízení, a závěrem poznamenala, že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo pro ni překvapivé (nepředvídatelné). Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky obou soudů a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně. Společenství ve vyjádření k dovolání zastávalo stanovisko, že napadený rozsudek odvolacího soudu je věcně správný, vyvracelo správnost použitých dovolacích námitek a navrhlo, aby dovolání bylo odmítnuto, příp. zamítnuto. 7. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.). Poté se zabýval jeho přípustností. 8. Směřuje-li dovolání proti výroku I napadeného rozsudku, pokud jím odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavých výrocích o věci samé, je v této části přípustné podle § 237 o. s. ř. pro posouzení otázky, vyplývající z obsahu dovolání, zda pro rozhodnutí o žalobě byly podstatné i úvahy znalců o možném budoucím opakování pronikání vlhkosti do zdiva Jednotky. Uvedenou otázku totiž odvolací soud vyřešil v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. 9. Podle § 242 odst. 1 a 3 o. s. ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. 10. Uvedené vady dovolatelka uplatnila výtkami, že odvolací soud se řádně nevypořádal s některými jejími (v dovolání specifikovanými) odvolacími námitkami a že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo pro ni překvapivé (nepředvídatelné). S ohledem na výsledek dovolacího řízení se dovolací soud těmito výtkami nezabýval, neboť i kdyby předmětné vady byly dány, buď budou odklizeny zrušením rozsudků obou soudů, nebo mohou být napraveny v dalším řízení. 11. V projednávané věci dovolatelka uplatn