26 Cdo 4486/2016 — Nejvyšší soud

26 Cdo 4486/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 3. 2017 Spisová značka:26 Cdo 4486/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:26.CDO.4486.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Bytové družstvo Dotčené předpisy:§ 60a předpisu č. 219/2000Sb. § 21 odst. 7 předpisu č. 72/1994Sb. ve znění do 31.12.2013 § 8 odst. 2 předpisu č. 72/1994Sb. ve znění do 31.12.2013 § 1168 odst. 2 o. z. § 39 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 24 předpisu č. 72/1994Sb. ve znění do 31.12.2013 § 243e odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:6. 6. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 4486/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobců a) Ing. F. H., b) S. H., zastoupených JUDr. Františkem Smejkalem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Klavíkova 1820/18, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu České Budějovice, se sídlem v Českých Budějovicích, Krčínova 1107/30, IČO 00037745, zastoupenému JUDr. Rudolfem Hrubým, advokátem se sídlem v Lišově, náměstí Míru 140/1, o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu vlastnictví družstevní bytové jednotky do vlastnictví člena družstva a o bezúplatném převodu spoluvlastnického podílu k pozemkům, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 557/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. května 2016, č. j. 11 Cmo 31/2015-198, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 19. května 2016, č. j. 11 Cmo 31/2015-198, a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. června 2015, č. j. 13 Cm 557/2013-164, ve znění usnesení ze dne 18. června 2015, č. j. 13 Cm 557/2013-177, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobci se žalobou ze dne 25. 4. 2013 domáhali, aby žalovanému byla uložena povinnost uzavřít s nimi smlouvu o bezúplatném převodu vlastnictví družstevní bytové jednotky nacházející se ve druhém podlaží domu v Č. B. (dále též jen „Jednotka“) a bezúplatném převodu spoluvlastnického podílu ke společným částem domu a pozemkům, v tam specifikovaném znění. Tvrdili, že jsou členy Stavebního bytového družstva České Budějovice (žalovaný) a nájemci Jednotky. Rozhodnutím členské schůze samosprávy č. 265, která je organizační jednotkou žalovaného, bylo dne 11. 9. 2003 rozhodnuto o bezúplatném převodu bytů do vlastnictví členů. Žalobcům byl předložen návrh smlouvy o převodu Jednotky ze dne 29. 10. 2004, který však nesplňoval požadavky zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“), neboť neobsahoval ustanovení týkající se vypořádacího podílu podle § 233 odst. 2, 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“) a v rozporu se zákonem převáděl spoluvlastnický podíl k pozemku (parc. č. 4140/1) náležejícímu k jiným budovám, jež s převodem bytové jednotky nesouvisí, přičemž u dalších pozemků (parc. č. 4142/1, č. 4146/1) byl uveden spoluvlastnický podíl ve výši neodpovídající ustanovením zákona. Jiný návrh smlouvy jim předložen nebyl, k uzavření smlouvy doposud nedošlo. Krajský soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 3. 6. 2015, č. j. 13 Cm 557/2013-164, ve znění opravného usnesení ze dne 18. 6. 2015, č. j. 13 Cm 557/2013-177 [poté, co jeho předcházející rozsudek ze dne 17. 2. 2014, č. j. 13 Cm 557/2013-82, jímž žalobu zamítl, zrušil k odvolání žalobců Vrchní soud v Praze (odvolací soud) rozhodnutím ze dne 27. 11. 2014, č. j. 11 Cmo 46/2014-130, a vrátil mu věc k dalšímu řízení] žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobcům náklady řízení a státu část soudního poplatku. Po provedeném dokazování zjistil, že členská schůze žalovaného rozhodla dne 11. 9. 2003 o převodu bytů do vlastnictví členů k 30. 6. 2004, k uzavření smlouvy o převodu Jednotky a spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku do vlastnictví žalobců nedošlo pro neshodu účastníků, které pozemky mají být součástí převodu, jaký spoluvlastnický podíl k těmto pozemkům žalobcům náleží a zda má smlouva obsahovat i nárok na vypořádací podíl podle § 233 obch. zák. Žalobci jako členové žalovaného (Stavebního bytového družstva) užívají Jednotku v domě, v němž je celkem 38 jednotek. Dům má s (vedle stojícím) domem, v němž je 48 jednotek, společný přístup z ulice, jediná přístupová cesta k nim vede přes pozemky parc. č. 4140/1, 4142/1 a 4146/1, na kterých jsou i parkovací místa pro auta. Dne 17. 6. 2002 uzavřela Česká republika – Okresní úřad v Českých Budějovicích s žalovaným darovací smlouvu, kterou bezúplatně (§ 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, dále jen „zákon č. 219/2000 Sb.“) převedla do vlastnictví žalovaného pozemky pod jeho domy (v katastrálním území Č. B. 3) a pozemky funkčně a věcně navazující. Darovací smlouvou byly se stavební parcelou č. 4146, na níž je umístěna budova, jako funkčně související převedeny pozemky parc. č. 4142/1 a 4146/1, a se stavební parcelou č. 4142/2, na níž je umístěna budova, pozemek parc. č. 4140/1. Všechny tři předmětné pozemky učinil žalovaný v prohlášení vlastníka jeho součástí u obou domů), s tím, že podíly na pozemcích stanovil pro každého vlastníka jednotky obou domů stejné (1/86), tedy nikoliv podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů na společných částech domu a zohlednil tak – podle jeho mínění – skutečnost, že všechny tři předmětné pozemky ve skutečnosti tvoří jeden funkční celek s oběma domy. Takto stanovené podíly již převedl vlastníkům 47 jednotek domu a 27 vlastníkům domu. S odkazem na ustanovení § 3028 a 3063 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) posoudil věc podle dosavadních právních předpisů, tedy podle hmotněprávních předpisů ve znění účinném do 31. 12. 2013. Uzavřel, že žalobci splnili zákonné předpoklady pro bezúplatný převod jednotky, spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku. Pokud jde o sporné pozemky, předmětem převodu měl být spoluvlastnický podíl jen k pozemkům tvořícím funkční celek s domem, v němž se Jednotka nachází, které žalovaný získal od státu na základě darovací smlouvy (tj. pozemkové parcely č. 4142/1 a 4146/1). Poukázal přitom na právní závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3083/2008, podle něhož pro posouzení, zda o takový pozemek jde, není určující, zda pozemek skutečně tvoří s bytovým domem jeden funkční celek, ale zjištění, že pozemek byl na základě § 60a zákona č. 219/2000 Sb. jako takový převeden. Žalobci by měli k těmto pozemkům nabýt podle § 21 odst. 1 a 7 zákona o vlastnictví bytů stejný spoluvlastnický podíl jako ke společným prostorám domu, tj. podíl ve výši 6866/214009. Dále uzavřel, že součástí smlouvy o převodu Jednotky má být i závazek žalovaného vyplatit vypořádací podíl ve výši určené podle § 233 obch. zák. Dohoda družstevníků o nulovém vypořádacím podílu ve stanovách žalovaného je úpravou obcházející kogentní ustanovení § 233 obch. zák., stanovy jsou tak v této části neplatné (§ 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“). Odvolací soud rozsudkem ze dne 19. 5. 2016, č. j. 11 Cmo 31/2015-198, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku o věci samé s tím, že pouze opravil zjevné nesprávnosti v označení pozemků parc. č. 4142/1 a 4146/1, a ve výroku o povinnosti zaplatit soudní poplatek, změnil výši nákladů řízení před soudem prvního stupně (tak, že místo částky 70.001 Kč činí 59.995 Kč); současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Skutková zjištění soudu prvního stupně i jeho právní posouzení považoval za správná, zdůraznil, že v dané věci je nutné postupovat podle § 21 odst. 7 zákona o vlastnictví bytů, respektovat zákonný výpočet velikosti spoluvlastnického podílu a nabyvatelům (žalobcům) je proto třeba převést vlastnické právo k Jednotce spolu se spoluvlastnickým podílem na předmětných pozemcích odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu (§ 8 zákona o vlastnictví bytů), tj. 6866/214009. Není přitom významné, že u jiných vlastníků jednotek tento zákonný spoluvlastnický podíl na pozemcích nebyl respektován, pochybení lze případně napravit změnou prohlášení vlastníka. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, vytýkal odvolacímu soudu, že se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Namítal, že výrok napadeného rozsudku mu ukládá povinnost, která není v soulad