Nejvyšší soud 27 Cdo 100/2019 – Nahrazení projevu vůle

Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 27. 4. 2018, č. j. 8 C 6/2018-96, zastavil řízení v plném rozsahu (výrok I.), rozhodl o postoupení věci Krajskému úřadu Kraje Vysočina po právní moci tohoto usnesení (výrok II.), o nákladech řízení (výrok III.) a o vrácení soudního poplatku (výroky IV. a V.).

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I., II., IV. a V. (první výrok), ve výroku III. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že rozhodl, že se žalovanému náhrada nákladů odvolacího řízení nepřiznává (druhý výrok), a nepřiznal žalovanému ani náhradu nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).

Proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

Dovolatelem předloženou otázku pravomoci k projednání a rozhodnutí předmětné věci totiž odvolací soud rozhodl v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že zakladatelská smlouva žalobce (jenž je dobrovolným svazkem obcí podle § 20a zákona č. 367/1990 Sb., o obcích) je veřejnoprávní koordinační smlouvou ve smyslu § 159 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a spory o vypořádání majetku (vneseného obcemi do svazku) vedené mezi tímto svazkem a obcemi, jež ze svazku vystoupily, jsou spory z veřejnoprávní smlouvy, k jejichž projednání a rozhodnutí není dána pravomoc soudů, nýbrž pravomoc správního orgánu (§ 169 správního řádu) [v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4495/2018, k jehož závěrům se Nejvyšší soud opakovaně přihlásil v usneseních ze dne 11. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4580/2018, ze dne 11. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 78/2019, a ze dne 3. 5. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1135/2019].

Nejvyšší soud neshledává důvodu se od uvedených závěrů odchýlit ani v projednávané věci. Na uvedeném ničeho nemění ani námitka dovolatele, podle níž správní orgán není oprávněn vydat konstitutivní rozhodnutí o nahrazení projevu vůle žalované. Jelikož spor v projednávané věci je sporem z veřejnoprávní smlouvy, k jehož projednání a rozhodnutí je dána pravomoc správního orgánu, dovolatel může využít toliko těch právních prostředků, jež mu k řešení sporu poskytují příslušné předpisy správního práva.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).