27 Cdo 149/2019 — Nejvyšší soud

27 Cdo 149/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 2. 2021 Spisová značka:27 Cdo 149/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.149.2019.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Ušlý zisk Akcie Škoda Dotčené předpisy:§ 420 odst. 1 obč. zák. § 442 odst. 1 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:19. 4. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 149/2019-1291 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce I. G., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Richardem Malečkem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Půlkruhová 813/34, PSČ 160 00, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, PSČ 118 10, identifikační číslo osoby 00006947, o zaplacení 167.955.700 Kč s příslušenstvím, 1.071.000 Kč s příslušenstvím, 1.785.000 Kč s příslušenstvím a 2.380.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 Cm 319/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2018, č. j. 5 Cmo 169/2018-1232, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2018, č. j. 5 Cmo 169/2018-1232, se – s výjimkou té části prvního výroku, kterou byly potvrzeny výroky IV. a V. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2017, č. j. 15 Cm 319/2006-1149 – ruší a věc se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Žalobce se žalobou došlou Městskému soudu v Praze 18. 12. 2006 domáhá (poté, kdy Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 7. 2008, č. j. 15 Cm 319/2006-122, připustil změnu žaloby), aby soud uložil žalované (jako právní nástupkyni Střediska cenných papírů, identifikační číslo osoby 48112089) zaplatit žalobci celkem 173.191.700 Kč s příslušenstvím, a sice: 1) 167.955.700 Kč s příslušenstvím jako zisk, který by žalobce podle svých tvrzení získal, pokud by 10. 12. 2007 prodal 140.000 kusů akcií společnosti ČEZ, a. s. (dále jen „akcie“), které Středisko cenných papírů v období od 19. 5. 2004 do 15. 9. 2004 převedlo z účtu žalobce, aniž by k tomu dal žalobce příkaz (dále jen „neoprávněný převod akcií“), 2) 1.071.000 Kč s příslušenstvím jako dividendu, která by připadala na akcie za rok 2004 a kterou by žalobce získal, kdyby nedošlo k neoprávněnému převodu akcií, 3) 1.785.000 Kč s příslušenstvím jako dividendu, která by připadala na akcie za rok 2005 a kterou by žalobce získal, kdyby nedošlo k neoprávněnému převodu akcií, a 4) 2.380.000 Kč s příslušenstvím jako dividendu, která by připadala na akcie za rok 2006 a kterou by žalobce získal, kdyby nedošlo k neoprávněnému převodu akcií. [2] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 12. 2017, č. j. 15 Cm 319/2006-1149: 1) uložil žalované zaplatit žalobci 102.332.100 Kč s úrokem z prodlení ve výši i. 9,75 % ročně od 11. 12. 2007 do 31. 12. 2007, ii. 10,5 % ročně od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008, iii. 10,75 % ročně od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008, iv. 9,25 % ročně od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, v. 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, vi. 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, vii. 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, viii. 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, ix. 7,05 ročně od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013 a x. 8,05 ročně od 1. 7. 2013 do zaplacení (výrok I.), 2) uložil žalované zaplatit žalobci 1.071.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši i. 8,75 % ročně od 2. 8. 2005 do 31. 12. 2005, ii. 9 % ročně od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006, iii. 9,5 % ročně od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2007, iv. 9,75 % ročně od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2007, v. 10,5 % ročně od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008, vi. 10,75 % ročně od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008, vii. 9,25 % ročně od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, viii. 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, ix. 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, x. 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, xi. 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, xii. 7,05 ročně od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013 a xiii. 8,05 ročně od 1. 7. 2013 do zaplacení (výrok II.), 3) uložil žalované zaplatit žalobci 1.785.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši i. 9 % ročně od 3. 8. 2006 do 31. 12. 2006, ii. 9,5 % ročně od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2007, iii. 9,75 % ročně od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2007, iv. 10,5 % ročně od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008, v. 10,75 % ročně od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008, vi. 9,25 % ročně od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, vii. 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, viii. 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, ix. 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, x. 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, xi. 7,05 ročně od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013 a xii. 8,05 ročně od 1. 7. 2013 do zaplacení (výrok III.), 4) zamítl žalobu o zaplacení 65.623.600 Kč s příslušenstvím (výrok IV.), 5) zamítl žalobu o zaplacení 2.380.000 Kč s příslušenstvím (výrok V.), 6) uložil žalobci zaplatit České republice náklady řízení ve výši 17.510,41 Kč (výrok VI.), 7) uložil žalované zaplatit České republice náklady řízení ve výši 27.388,09 Kč (výrok VII.) a 8) uložil žalované „nahradit“ žalobci náklady řízení ve výši 1.303.057 Kč (výrok VIII.). [3] Vyšel přitom z toho, že: 1) Žalobce vlastnil 140.000 kusů akcií. 2) Dne 19. 5. 2004 bylo neoprávněně převedeno 20.000 akcií žalobce; cena za akcii dosahovala 173,65 Kč. 3) Dne 23. 6. 2004 bylo neoprávněně převedeno 6.000 akcií žalobce; cena za akcii dosahovala 183,45 Kč. 4) Dne 10. 9. 2004 bylo neoprávněně převedeno 50.000 akcií žalobce; cena za akcii dosahovala 228,50 Kč. 5) Dne 14. 9. 2004 bylo neoprávněně převedeno 10.000 akcií žalobce; cena za akcii dosahovala 233,80 Kč. 6) Dne 15. 9. 2004 bylo neoprávněně převedeno 54.000 akcií žalobce; cena za akcii dosahovala 239,40 Kč. 7) Dne 4. 12. 2006 dosahovala cena za akcii 954,26 Kč. 8) Dne 10. 12. 2007 dosahovala cena za akcii 1.423 Kč. 9) Ze znaleckého posudku doc. Ing. Richarda Dreslera, CSc., č. 01102012, bylo zjištěno, že den 10. 12. 2007 nebyl z hlediska ceny, za kterou byly obchodovány akcie společnosti ČEZ, a. s., pro dané období nijak výjimečný a význam získal „až ex-post, kdy již vyšších uzavíracích cen nebylo dosaženo.“ 10) Valná hromada společnosti ČEZ, a. s., která se konala 20. 6. 2005, rozhodla o rozdělení zisku společnosti ČEZ, a. s. za rok 2004, a to ve výši 9 Kč na akcii před zdaněním (tato dividenda byla splatná 20. 6. 2005). 11) Valná hromada společnosti ČEZ, a. s., která se konala 23. 6. 2006, rozhodla o rozdělení zisku společnosti ČEZ, a. s. za rok 2005, a to ve výši 15 Kč na akcii před zdaněním (tato dividenda byla splatná 1. 8. 2006). 12) Městský soud v Praze rozhodl (mezitímním) rozsudkem ze dne 23. 10. 2014, č. j. 15 Cm 319/2006-867, který nabyl právní moci 11. 1. 2016, že žaloba je vůči žalované co do základu důvodná (dále jen „mezitímní rozsudek“). 13) K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 12. 2015, č. j. 5 Cmo 225/2015-964, potvrdil mezitímní rozsudek s tím, že „výše škody zatím určena není (…) je však obecně známo, že ČEZ, a. s., vyplácel dividendu prakticky rok co rok (…) i kdyby si žalobce sporné akcie jen ponechal bez dalšího, získal by nejméně dividendu, což je případ ušlého zisku zcela nepochybně,“ a tak „je dostatečně pravděpodobné, že žalobci nějaký zisk ušel.“ [4] Soud prvního stupně nejprve zopakoval, že je mu „z jeho rozhodovací činnosti známo,“ že žalované byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2016, č. j. 23 Cm 77/2005-621, uloženo zaplatit žalobci 30.904.300 Kč s příslušenstvím (náklady řízení) jako (skutečnou) škodu, která žalobci vznikla tím, že došlo k neoprávněnému převodu akcií. V projednávané věci je předmětem řízení ušlý zisk, kterého by žalobce dosáhl, kdyby k neoprávněnému prodeji akcií nedošlo a kdyby dal žalobce pokyn k prodeji akcií až 10. 12. 2007. [5] Poté soud konstatoval, že v projednávané věci byl vydán mezitímní rozsudek, který Vrchní soud v Praze (jako věcně správný) potvrdil, a proto bylo v této fázi řízení na místě „posoudit, zda a v jaké výši vznikl žalobci nárok na zaplacení jím tvrzeného ušlého zisku.“ [6] Nato soud prvního stupně uvedl, že je v projednávané věci obtížné „stanovit ‚pravidelný běh událostí‘, neboť se, v případě žalobce, nejednalo o opakování nějakého ‚pravidelného‘ či ‚obvyklého‘ obchodu.“ V žalobě požadoval žalobce (původně) ušlý zisk za neoprávněný prodej akcií, který vyčíslil tak, že jde o rozdíl mezi cenou, kterou měly akcie v době neoprávněného převodu, a částkou, kterou by získal, kdyby k prodeji akcií došlo 4. 12. 2006. Teprve poté (podáním datovaným 25. 7. 2008) svoji žalobu „rozšířil“ s tím, že požaduje ušlý zisk k 10. 12. 2007. Z toho je podle soudu zřejmé, že ža