Stručně: Paragraf 379 Obchodního zákoníku stanoví, že se při porušení smluvní povinnosti nahrazuje skutečná škoda a ušlý zisk, přičemž výše náhrady je omezena na škodu, kterou bylo možné předvídat v době vzniku závazku.
§ 379
Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.
Paragraf 379 Obchodního zákoníku stanoví, že se při porušení smluvní povinnosti nahrazuje skutečná škoda a ušlý zisk, přičemž výše náhrady je omezena na škodu, kterou bylo možné předvídat v době vzniku závazku.
Co to znamená v praxi
Pokud vám někdo způsobí škodu porušením smlouvy, máte nárok na náhradu jak toho, co jste skutečně ztratili (např. oprava poškozené věci), tak i zisku, který byste jinak získali.
Výše náhrady škody je omezena na to, co si obě strany mohly představit jako možný důsledek porušení smlouvy v době, kdy smlouvu uzavíraly.
Při posuzování předvídatelnosti se bere v úvahu, co povinná strana v době vzniku závazku věděla nebo měla vědět při obvyklé péči.
Na co si dát pozor
Nárok na náhradu škody není neomezený; je omezen na předvídatelnou škodu.
Je důležité, aby si strany byly vědomy možných rizik a důsledků porušení smlouvy již při jejím uzavírání.