27 Cdo 1580/2025 — Nejvyšší soud

27 Cdo 1580/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 8. 2025 Spisová značka:27 Cdo 1580/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:27.CDO.1580.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Vady podání Dotčené předpisy:§ 43 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:3. 9. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 29.10.2025II.ÚS 3197/25 Martin Smolek Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 1580/2025-143 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatelky Hany Podrabské, bytem ve Všenorech, Květoslava Mašity 367, PSČ 252 31, zastoupené JUDr. Michaelou Strnadovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Ostrovského 253/3, PSČ 150 00, za účasti Transakta CZ, a. s. v likvidaci, se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1068/23, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 26720809, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Strži 2102/61a, PSČ 140 00, o přerušení likvidace, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 66 Cm 216/2023, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 1. 2025, č. j. 14 Cmo 278/2024-109, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatelka se návrhem ze dne 25. 9. 2023 domáhá přerušení či zastavení „nezákonně zahájené likvidace“ společnosti Transakta CZ, a. s. v likvidaci (dále jen „společnost“). 2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 10. 2023, č. j. 66 Cm 216/2023-5, vyzval navrhovatelku k odstranění vad podání specifikovaných ve výzvě a poučil ji, že nebude-li podání přes výzvu soudu řádně opraveno, v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat a soud podání odmítne (dále jen „výzva“). 3. Navrhovatelka doplnila návrh podáním ze dne 7. 11. 2023 a dále dne 12. 11. 2023. 4. Městský soud v Praze shledal, že navrhovatelka vytčené vady neodstranila, pročež návrh usnesením ze dne 14. 5. 2024, č. j. 66 Cm 216/2023-88, odmítl (výrok I.), rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a o vrácení soudního poplatku (výrok III.). 5. Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky usnesením ze dne 31. 1. 2025, č. j. 14 Cmo 278/2024-109, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. (první výrok), ve výroku II. jej změnil co do výše náhrady nákladů řízení (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok). 6. Proti „všem výrokům“ usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. 7. Dovolatelka v prvé řadě namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu „při posuzování neurčitosti (vad) podání a dále posuzování zákonného obsahu a rozsahu výzvy soudu prvního stupně k odstranění vad podání“ a v důsledku toho nesprávně posoudil „podmínky odmítnutí žaloby“. 8. Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož návrh trpí vadami, pro které nelze v řízení pokračovat a které dovolatelka ani přes výzvu podle § 43 o. s. ř. neodstranila, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k výkladu § 43 a § 79 o. s. ř., z níž se (mimo jiné) podává, že: 1) Žaloba (návrh na zahájení řízení) musí podle § 79 o. s. ř. obsahovat – kromě dalších náležitostí – též vylíčení rozhodujících skutečností a musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá. 2) Rozhodujícími skutečnostmi se rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v žalobě uvést takové skutečnosti, jimiž vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje (v žalobním petitu) svůj nárok, a to v takovém rozsahu a v takové kvalitě, které umožňují jeho jednoznačnou individualizaci (aby jej nebylo možné zaměnit s jiným skutkem). Vylíčením rozhodujících skutečností se vymezuje předmět řízení po skutkové stránce. 3) Údaj o tom, čeho se žalobce domáhá (žalobní petit), musí být v žalobě vyjádřen způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, jak mají být vymezena práva a jim odpovídající povinnosti účastníků. Je tomu tak zejména proto, že soud v občanském soudním řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, je vázán žalobou a nemůže žalobci přiznat jiná práva a uložit jiné povinnosti, než jsou navrhovány, musí žalobní petit svým rozhodnutím zcela vyčerpat a nesmí jej překročit (k výjimkám z tohoto pravidla srov. § 153 odst. 2 o. s. ř.). 4) Žalobní petit je nesprávný nejen tehdy, jestliže vymezení práv a jim odpovídajících povinností v něm obsažené je nepřesné, neurčité nebo nesrozumitelné, ale taktéž (bez ohledu na to, že je sám o sobě přesný, určitý a srozumitelný) tehdy, nevychází-li z vylíčených rozhodných skutečností, ale z jiných v žalobě neuvedených okolností (kdy proto nelze dovodit, na základě čeho má soud o žalobním petitu rozhodnout), popř. je-li v rozporu s vylíčením rozhodných skutečností obsaženým v žalobě. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2019, sen. zn. 29 ICdo 108/2017, uveřejněný pod číslem 31/2020 Sb. rozh. obč., dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 21 Cdo 3302/2008, ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2377/2011, ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2172/2011, ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4484/2016, ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 27 Cdo 5388/2017, či ze dne 24. 11. 2022, sen. zn. 29 ICdo 1/2022. 9. V projednávané věci se dovolatelka domáhá přerušení či zastavení „nezákonně zahájené likvidace“ společnosti do pravomocného skončení dědického řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 8 C 335/2022 a do skončení řízení o určení, že je akcionářkou společnosti, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 15 C 198/2023, majíc za to, že jinak dojde k nenávratnému poškození jejích práv, coby pozůstalé manželky akcionáře společnosti. 10. Soud prvního stupně dovolatelku v souladu s § 43 o. s. ř. vyzval k odstranění vad návrhu, přičemž uvedl, že tyto spočívají v jeho neurčitosti. Uvedl, že o zrušení společnosti s likvidací bylo rozhodnuto jediným akcionářem společnosti dne 28. 6. 2023 v souladu s § 421 odst. 2 písm. j) ve spojení s § 12 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích), a konstatoval, že nemůže rozhodnout o přerušení či zastavení řízení o zrušení společnosti s likvidací, které před soudem neprobíhá; proto není patrné, čeho se dovolatelka domáhá. 11. Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně dovolatelku vyzval k odstranění vad návrhu, uvedl v čem vady návrhu spočívají a poučil ji o následcích neodstranění vad podání. Jelikož dovolatelka vytýkané vady návrhu ve stanovené lhůtě neodstranila, odpovídá závěr odvolacího soudu, podle kterého nelze pro vady podání v řízení pokračovat, shora citované ustálené judikatuře. 12. Přípustným dovolání nečiní ani argumentace dovolatelky co do možnosti použití úpravy § 170 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) „na dobrovolnou likvidaci společnosti“, která má být dovolacím soudem posouzena jinak než v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1135/2017 (uveřejněném pod číslem 36/2019 Sb. rozh. obč., dále jen „R 36/2019“). Je tomu tak proto, že závěr, k němuž Nejvyšší soud v R 36/2019 dospěl [Ustanovení § 170 o. z. umožňuje změnit (revokovat) rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací toliko v případě, kdy takové rozhodnutí přijali její členové nebo její příslušný orgán, tj. pouze u tzv. dobrovolného zrušení právnické osoby s likvidací. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, změna (zrušení) rozhodnutí soudu o zrušení právnické osoby s likvidací je možná pouze na základě řádných či mimořádných opravných prostředků.], představuje ustálenou judikaturu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4549/2016, či ze dne 27. 10. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2276/2022) a Nejvyšší soud na něm nevidí důvod cokoli měnit ani v poměrech projednávané věci. 13. K tomu, aby založily přípustnost dovolání, nejsou způsobilé ani dovolatelkou vytýkané vady řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti či překvapivosti napadeného rozhodnutí. V této souvislosti totiž dovolatelka Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení by napadené rozhodnutí záviselo a jež by splňovala předpoklady vymezené v § 237 o. s. ř. (pouze na okraj a bez vlivu na