27 Cdo 1582/2024 — Nejvyšší soud

27 Cdo 1582/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 3. 2025 Spisová značka:27 Cdo 1582/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:27.CDO.1582.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Bytové družstvo [ Družstvo ] Vypořádací podíl Dotčené předpisy:§ 748 odst. 1 předpisu č. 90/2012 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:5. 5. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 1582/2024-84 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce R. P., zastoupeného JUDr. Ivanem Jordákem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 288/17, PSČ 120 00, proti žalovanému Bytovému družstvu XY, XY, XY, zastoupenému Mgr. Bohdanou Hejdukovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, PSČ 110 00, o zaplacení 279.528,74 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 67 Cm 50/2022, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2024, č. j. 9 Cmo 147/2023-57, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.720 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupkyně. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení a) Návrh na zahájení řízení 1. Žalobce se po žalovaném (dále též jen „bytové družstvo“) domáhá zaplacení částky 279.528,74 Kč s příslušenstvím představující doplatek vypořádacího podílu žalobce v bytovém družstvu. S poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2711/2019, žalobce dovozuje, že žalovaný měl při určení výše vypořádacího podílu žalobce vycházet z reálné hodnoty majetku bytového družstva, nikoli z výše splněného (dalšího) členského vkladu. b) Řízení před soudem prvního stupně 2. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 4. 2023, č. j. 67 Cm 50/2022-30, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). 3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1) Žalobce byl členem bytového družstva. 2) Majetkovou účast žalobce v bytovém družstvu tvořil základní členský vklad ve výši 2.000 Kč, jenž byl žalobci již vyplacen; další členský vklad ve výši 1.112.510,29 Kč, vztahující se k družstevnímu bytu (bytové jednotce) č. 15, který byl žalobci převeden do vlastnictví; a další členský vklad vztahující se ke dvěma „nečlenským“ bytům a třem nebytovým prostorům ve výši 41.750,52 Kč. 3) Podle článku 22 odst. 1 písm. c) stanov bytového družstva „vypořádací podíl se rovná splacenému základnímu členskému vkladu a celého splaceného dalšího členského vkladu nebo části dalšího členského vkladu splacené ke dni zániku členství a určí se v případě, že družstvo nesplácí žádný závazek, jehož část by připadala na byt, ohledně něhož byla mezi bývalým členem a družstvem uzavřena nájemní smlouva, (jako) součet plateb realizovaných z vlastních peněžních prostředků a z peněžních prostředků opatřených nezávisle na družstvu (např. z vlastního úvěru).“ 4) Žalobce z bytového družstva ke dni 31. 12. 2020 vystoupil. 5) Dne 21. 9. 2021 byl žalobci vyplacen vypořádací podíl ve výši 41.750,52 Kč. 4. Soud prvního stupně nejprve vyložil závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 5168/2017, uveřejněného pod číslem 67/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2711/2019, přičemž dovodil, že tyto na projednávanou věc nelze použít. Měl za podstatné, že posuzovaný skutkový stav je významně odlišný, pokud jde o povahu „členského“ podílu žalobce. Závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou vystavěny na skutečnosti, že družstevní podíl spojený s právem nájmu konkrétního bytu představuje hodnotu běžně obchodovanou na „bytovém trhu“. Jelikož žalobce se po převodu družstevního bytu do vlastnictví stal tzv. nebydlícím členem bytového družstva, družstevní podíl pro něj nepředstavoval prostředek k zajištění bydlení. 5. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že výše vypořádacího podílu žalobce byla určena v souladu se stanovami bytového družstva, které neodporovaly zákonu ani zásadě spravedlivého vypořádání (principu spravedlnosti), pročež žalobu zamítl. c) Odvolací řízení 6. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze napadeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). 7. Podle odvolacího soudu bylo v projednávané věci rozhodné, že žalobce v době vystoupení z bytového družstva již nebyl členem s právem nájmu družstevního bytu a neuspokojoval svou bytovou potřebu prostřednictvím užívání bytu ve vlastnictví bytového družstva. Členství žalobce v bytovém družstvu mělo nadále toliko „ekonomickou povahu investice“, neboť žalobce se svým dalším vkladem podílel na pořízení bytů a garáží, které nebyly v užívání členů družstva, nýbrž je bytové družstvo mohlo využívat komerčně. Vypořádání takové investice se řídí především úpravou obsaženou ve stanovách bytového družstva, uzavřel odvolací soud. II. Dovolání a vyjádření k němu a) Dovolání 8. Proti prvnímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, a sice: 1) zda při určení výše vypořádacího podílu svého člena bytové družstvo zásadně musí přihlédnout ke skutečné (tržní) hodnotě „členského“ podílu bývalého člena družstva tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2711/2019, a 2) zda má být při výpočtu vypořádacího podílu bývalého člena zohledněna skutečná tržní hodnota jeho někdejšího podílu i v případech, kdy s jeho podílem není spojeno právo nájmu družstevního bytu, ale jeho podíl na družstvu je „představován“ dalším členským vkladem, jež nebyla v dosavadní rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena. 9. Prostřednictvím první otázky dovolatel namítá, že odvolací soud nepřípustně omezil závěr vyplývající z judikatury Nejvyššího soudu, když dovodil, že při určení výše vypořádacího podílu v projednávané věci nelze vycházet ze skutečné tržní hodnoty družstevního podílu. Podle dovolatele závěry rozsudku Nejvyššího soudu neplatí toliko pro případy výpočtu vypořádacího podílu bývalého člena bytového družstva, s jehož podílem bylo spojeno právo nájmu družstevního bytu, ale týkají se i vypořádacího podílu tzv. nebydlícího člena, jehož podíl zahrnuje další členský vklad. 10. Ve vztahu ke druhé otázce se dovolatel domnívá, že princip spravedlivého vypořádání (určení tržní ceny) nemůže být aplikován tak úzce, jak to učinil odvolací soud, neboť zásada spravedlivého vypořádání platí zcela obecně a je spjata s ústavní ochranou vlastnického práva. 11. Podle dovolatele je „právně těžko akceptovatelná“ argumentace, že různá povaha družstevních podílů (spočívající v tom, zda je s podílem spojeno právo nájmu, či nikoli) by přinášela odlišný způsob vypořádání. Pokud by tomu tak mělo být, měly by stanovy obsahovat dva různé postupy pro vypořádání družstevních podílů. 12. Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. b) Vyjádření k dovolání 13. Žalovaný ve vyjádření k dovolání považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné jak po skutkové, tak po právní stránce. Namítá, že v napadeném rozhodnutí odvolací soud „zcela pregnantně a precizně“ předestřel judikaturu Nejvyššího soudu a „vyzdvihl jasnou odlišnost daného případu“. Navíc je podle něj jednoznačné, že podíl žalobce žádnou tržní hodnotu neměl, neboť s družstevními podíly bez práva nájmu se na bytovém trhu běžně neobchoduje. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl. III. Přípustnost dovolání 14. Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností. 15. První dovolací otázka přípustnost dovolání nezakládá, neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. V usnesení sp. zn. 27 Cdo 2711/2019 Nejvyšší soud řešil otázku vypořádacího podílu toliko ve vztahu k družstevnímu podílu, s nímž bylo spojeno právo nájmu ke konkrétní bytové jednotce, nikoliv obecně k vypořádání jakéhokoliv podílu v bytovém družstvu. 16. Dovolání je nicméně přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení otázky zohlednění tržní hodnoty podílu tzv. nebydlícího člena bytového družstva pro účely určení vypořádacího podílu, která v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena. IV. Důvodnost dovolání a) Použitá