27 Cdo 2496/2023 — Nejvyšší soud

27 Cdo 2496/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 8. 2024 Spisová značka:27 Cdo 2496/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.2496.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva pojistná Náklady řízení Slib odškodnění Dotčené předpisy:§ 45 odst. 4 předpisu č. 37/2004 Sb. § 2890 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:17. 9. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 2496/2023-512 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Maurice Ward & Co., s. r. o., se sídlem v Kněževsi, Nad Kovárnou 185, PSČ 252 68, identifikační číslo osoby 62908227, zastoupené JUDr. Vítem Hrnčiříkem, LL.M., Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 10, Šrobárova 2002/40, PSČ 101 00, proti žalované UNIQA pojišťovna, a. s., se sídlem v Praze 6, Evropská 810/136, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 49240480, zastoupené JUDr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, PSČ 110 00, o zaplacení 6.838.283,65 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 54/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 1. 2023, č. j. 53 Co 374/2022-398, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 1. 2023, č. j. 53 Co 374/2022-398, jakož i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 6. 2022, č. j. 19 C 54/2018-340, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 6 dne 19. 2. 2018, ve znění změn připuštěných soudem, se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení 6.838.283,65 Kč s příslušenstvím představujících náklady řízení vzniklé jí v souvislosti se soudním řízením o náhradu škody vedeným ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, které se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit. [2] Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 23. 6. 2022, č. j. 19 C 54/2018-340, uložil žalované zaplatit žalobkyni 6.838.283,65 Kč s (ve výroku specifikovaným) příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). [3] Jde přitom již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, když předchozí zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 2. 6. 2020, č. j. 19 C 54/2018-163, Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 3. 6. 2021, č. j. 53 Co 36/2021-237, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. [4] Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že: 1) Žalobkyně jako pojistník a žalovaná jako pojistitel s účinností od 1. 2. 2009 uzavřely pojistnou smlouvu č. 2734900319, jejímž předmětem bylo mimo jiné pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím osobám v prostorách žalobkyně či v souvislosti s výkonem činnosti žalobkyně (dále též jen „pojistná smlouva“). Výše pojistného limitu pro jednotlivý případ činila 5.000.000 Kč a spoluúčast 10.000 Kč. 2) Součástí pojistné smlouvy byly i všeobecné pojistné podmínky (dále též jen „VPP“). Podle čl. 1 odst. 3 písm. c) VPP, zvláštní část, má žalobkyně právo, aby za ni žalovaná uhradila náklady nutné k právní ochraně žalobkyně proti uplatněnému nároku na náhradu škody v rozsahu uvedeném v čl. 3 odst. 5 VPP. Z něj plyne, že žalovaná uhradí za žalobkyni náklady řízení o náhradě škody před příslušným orgánem, pokud toto řízení bylo nutné ke zjištění odpovědnosti žalobkyně nebo výše náhrady škody, a náklady právního zastoupení žalobkyně v tomto řízení, a to ve všech stupních. Náklady právního zastoupení, které přesahují mimosmluvní odměnu advokáta v České republice stanovenou příslušnými právními předpisy, žalovaná uhradí pouze v případě, že se k tomu písemně zavázala. 3) Dne 28. 2. 2009 došlo v továrně žalobkyně v obci XY k pracovnímu úrazu S. R. (dále též jen „S. R.“), který na pracovišti žalobkyně instaloval pro dodavatele (irskou společnost Boiltertech Services Ltd., dále též jen „B. S.“) bojler a prováděl související práce. Pracovní úraz byl řádně nahlášen žalované. 4) Žalobkyně a žalovaná spolu komunikovaly prostřednictvím „pojišťovacího zprostředkovatele a likvidátora“ Aon Central and Eastern Europe a. s. (dále též jen „Aon“). 5) Žalobkyně uhradila žalované částku 10.000 Kč jako spoluúčast s tím, že zbytek nároku S. R. uhradí žalovaná, neboť odpovědnost žalobkyně za škodu způsobenou S. R. „byla šetřením zjištěna“. Žalobkyně tímto považovala věc za uzavřenou. 6) Žalovaná byla v rozhodné době v kontaktu s irskou pojišťovnou Quinn Insurance Limited, se sídlem v Dublinu (dále též jen „Quinn“), která smluvně pojistila dodavatelskou společnost B. S., a dohodla se s ní, že újmu vzniklou S. R. odškodní žalovaná i Quinn, a to každá ve výši jedné poloviny, což představovalo 6.434 GBP. Tuto částku sníženou o spoluúčast žalobkyně ve výši 10.000 Kč (tj. 6.131 GBP, což činí 193.151 Kč) žalovaná uhradila Quinn. 7) Žalovaná dne 30. 1. 2012 informovala žalobkyni, že škodní událost byla uzavřena vyplacením pojistného plnění ve výši 6.131 GBP. 8) Počátkem roku 2012 podal S. R. u „anglického soudu“ žalobu proti žalobkyni, jíž se domáhal odškodnění další újmy vzniklé v důsledku pracovního úrazu. 9) Dne 25. 3. 2015 požádala žalobkyně žalovanou o stanovisko, zda jí uhradí náklady na právní zastoupení anglickou advokátní kanceláří Hill Dickinson (dále též jen „anglická AK“). Žalovaná reagovala dne 30. 3. 2015 sdělením, že chápe úsilí žalobkyně bránit se proti žalobě i nutnost využití anglické AK. Pokusí se dohodnout s Quinn s tím, že další výdaje na právní služby snad nebudou nutné. Uvedla dále, že podle jejího předpokladu by se i tyto náklady měly vejít „do limitu“. 10) Dne 1. 4. 2015 žalobkyně požadovala potvrzení od žalované, že uhradí náklady na její zastoupení anglickou AK v soudním řízení. Na to ředitel právního odboru žalované reagoval e-mailem ze dne 2. 4. 2015 v němž uvedl, že „i přes poměrně jednoznačnou textaci VPP, kdy nároky na náhradu nákladů řízení nejsou rozhodně dány ve vámi požadovaném rozsahu, jsme se v tomto případě přesto rozhodli z obchodních důvodů vyjít žalobkyni vstříc. To znamená, že uhradí žalobkyni náklady na právní služby, a to jak anglické AK (buď v rámci mimosmluvní odměny podle UK advokátního tarifu nebo smluvní odměnu ve standardní výši běžně účtované za případy obdobného druhu; tedy ve výši přesahující český advokátní tarif), tak i náklady právních služeb dosud neurčené ‚České AK‘. Pro účely rezervy prosí o sdělení předpokládané výše nákladů, jak anglické AK, tak i českou kancelář“. 11) V soudním řízení vedeném S. R. proti žalobkyni došlo se souhlasem žalované k uzavření smíru. 12) Žalovaná uhradila žalobkyni částky 3.585.945 Kč (120.273,50 GBP) jako odškodnění S. R., 1.007.753 Kč jako doplatek na náklady na právní služby a 206.738 Kč jako „finanční náhradu v rámci pojistné události“. 13) Celková částka vyplacená žalovanou za žalobkyni v souvislosti s předmětnou pojistnou událostí (včetně částky 6.131 GBP uhrazené již dříve) činila 4.993.587 Kč. 14) Žalobkyně v souvislosti se zastupováním v soudním řízením vedeném proti ní S. R. provedla na účet anglické AK platby v souhrnné výši 6.714.646,43 Kč a na účet českého advokáta platby v souhrnné výši 198.198 Kč. Celkem tedy na nákladech řízení zaplatila 6.912.844,43 Kč. [5] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně, vázán závazným právním názorem odvolacího soudu vysloveným v předchozím kasačním rozhodnutí o důvodnosti základu nároku žalobkyně vzniklého z titulu slibu odškodnění podle § 2890 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), dospěl k závěru, podle něhož je žalovaná podle § 2892 o. z. povinna nahradit žalobkyni náklady vzniklé v souvislosti se zastupováním „v kauze S. R.“ ve výši 6.838.283,65 Kč. [6] Žalobkyně prokázala úhradu nákladů na právní služby bezhotovostními převody na bankovní účty anglické AK a českého advokáta. Žalobkyně zaplatila za právní služby více, než kolik požaduje v tomto řízení. Soud vázán návrhem přiznal žalobkyni částku v požadované výši. [7] Městský soud v Praze k odvolání žalované v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. (první výrok), změnil je ve výroku II. (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok). [8] Odvolací soud po doplnění dokazování dospěl k závěru, podle něhož se žalovaná zavázala plnit žalobkyni i nad rámec limitu sjednaného v pojistné smlouvě ve výši 5.000.000 Kč. Dále uzavřel, že náklady, jejichž úhrady se žalobou domáhá, žalobkyně vynaložila za právní služby poskytnuté jí v souvislosti se soudním řízením vedeném se S. R. [9] Podle odvolacího soudu postupoval soud prvního stup