27 Cdo 3453/2022 — Nejvyšší soud

27 Cdo 3453/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 7. 2023 Spisová značka:27 Cdo 3453/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.3453.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vydržení Bytové družstvo [ Družstvo ] Družstevní podíl [ Družstvo ] Vyloučení člena družstva Dotčené předpisy:§ 134 odst. 1 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 10. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 3453/2022-228 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce Stavebního bytového družstva P., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. Alenou Šťastnou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 978/23, PSČ 110 00, proti žalované D. T., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Janou Zemanovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 34/7, PSČ 120 00, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 21 C 134/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2022, č. j. 11 Co 184/2022-211, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2022, č. j. 11 Co 184/2022-211, jakož i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 3. 3. 2022, č. j. 21 C 134/2015-183, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 3. 3. 2022, č. j. 21 C 134/2015-183, zamítl žalobu o vyklizení bytu „evidenční číslo XY, umístěného v 10. nadzemním podlaží, o velikosti 3+kk/L s příslušenstvím, na adrese XY“ (dále též jen „byt“) [výrok I.], a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). [2] Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že: 1) Žalobce (dále též jen „družstvo“) je vlastníkem bytu. 2) Žalovaná se stala členkou družstva a výlučnou nájemkyní bytu na základě dohody o převodu členských práv a povinností ze dne 31. 10. 2006. 3) Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 14. 11. 2006 nájemní smlouvu. 4) V žádosti o schválení smlouvy o podnájmu bytu ze dne 3. 9. 2008 uvedla žalovaná jako trvalou adresu XY a jako kontaktní adresu XY. 5) Družstvo schválilo dne 30. 9. 2008 smlouvu o podnájmu bytu. V rozhodnutí družstva je jako kontaktní adresa žalované uvedena XY. 6) V letech 2008 až 2010 se žalovaná zdržovala dlouhodobě v zahraničí. 7) Družstvo zaslalo žalované výstrahu před vyloučením ze dne 22. 12. 2010 pro nezaplacení úhrad nájemného a plnění poskytovaných s užíváním bytu na adresu XY. Doručení výstrahy žalované nebylo doloženo. 8) Dne 22. 6. 2011 rozhodlo představenstvo družstva o vyloučení žalované z družstva. Rozhodnutí, které obsahovalo i poučení o možnosti písemného odvolání ve lhůtě tří měsíců od jeho doručení ke shromáždění delegátů, bylo dne 24. 6. 2011 zasláno žalované do vlastních rukou na dvě adresy, a to XY, a XY. 9) Na obálce zásilky zaslané na adresu XY, je uvedeno „nezastižen“, oznámeno dne 28. 6. 2011, odběrní lhůta končí dne 13. 7. 2011, zásilka nebyla po uložení ve stanovené lhůtě vyzvednuta a byla vrácena družstvu dne 14. 7. 2011. 10) Na obálce zásilky zaslané na adresu XY, je uvedeno „nezastižen“, oznámeno dne 27. 6. 2011, odběrní lhůta končí dne 12. 7. 2011, zásilka nebyla po uložení ve stanovené lhůtě vyzvednuta a byla vrácena družstvu dne 13. 7. 2011. 11) Žalovaná byla podle centrální evidence obyvatel v době svého vyloučení z družstva hlášena na adrese XY. 12) Družstvo evidovalo žalovanou jako svoji členku i v období po 22. 6. 2011. 13) Podle čl. 99.1 stanov družstva „družstvo doručuje svým členům zpravidla poštou nebo jiným vhodným způsobem, a to na adresu, kterou člen sdělil. Pokud je člen družstva nájemcem družstevního bytu či vlastníkem bývalého družstevního podílu, považuje se adresa tohoto bytu za adresu člena, i když se v něm člen nezdržuje, pokud člen družstvu písemně neoznámí adresu jinou“. 14) Podle čl. 99.1 stanov družstva „povinnost družstva doručit písemnost do vlastních rukou je splněna … b) při doručování poštou, pokud družstvo předá písemnost poště v řádném termínu. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pošta písemnost vrátí družstvu jako nedoručitelnou a člen svým jednáním doručení zmařil, nebo jestliže člen přijetí písemnosti odmítl“. 15) Dopisem ze dne 1. 10. 2014 požádala žalovaná družstvo o obnovení členství v družstvu a uvedla, že téhož dne „na centrále“ zjistila, že byla v roce 2011 vyloučena z družstva, o čemž se nedozvěděla. [3] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně uzavřel, že nebyly splněny zákonné podmínky pro vyloučení žalované z družstva, neboť žalovaná neobdržela výstrahu před vyloučením, ani jí nebylo řádně doručeno rozhodnutí o jejím vyloučení z družstva. [4] Doručení výstrahy žalované nebylo prokázáno. Z obsahu doručenek týkajících se rozhodnutí o vyloučení žalované z družstva nevyplývá, že by žalovaná doporučenou zásilku odmítla či jinak zmařila její doručení. Zmaření či odmítnutí doručení vyžaduje aktivní vyhýbání se doručení, což zjištěno nebylo. [5] Jelikož žalovaná „nepřestala být členkou družstva“, neshledal soud „právní důvod pro rozhodování o vyklizení bytu, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul“. [6] Soud dospěl dále k závěru, podle něhož žalovaná družstevní podíl vydržela ke dni 22. 6. 2014. Žalovaná o svém vyloučení z družstva nevěděla, po dobu delší než tři roky (od 22. 6. 2011 až do října 2014) byla v dobré víře, že je členkou družstva, „chopila se, resp. držela, všech práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, která vykonávala, a to na základě platného právního důvodu. … Soud by tedy žalobu zamítl i v případě, že by dospěl k závěru o řádném doručení rozhodnutí o vyloučení z družstva.“ [7] Městský soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I., změnil je ve výroku II. ohledně výše náhrady nákladů řízení, jinak je v tomto výroku potvrdil (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [8] Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, když předchozí zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. 6. 2020, č. j. 21 C 134/2015-104, Městský soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 11. 3. 2021, č. j. 11 Co 321/2020-139, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. [9] Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že rozhodnutí o vyloučení z družstva se dostalo do sféry dispozice žalované dne 27. 6. 2011 v případě doručování na adresu XY a dne 28. 6. 2011 v případě adresy XY. Žalovaná měla možnost se s rozhodnutím seznámit a „tímto dnem“ došlo k řádnému doručení rozhodnutí o vyloučení. Skutečnost, že se žalovaná s rozhodnutím o vyloučení z družstva fakticky neseznámila, neboť si uloženou zásilku „na poště“ nevyzvedla, jde k tíži žalované, a tudíž nemá žádný právní význam. [10] Odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se adresy pro doručování písemností družstva členovi družstva odvolací soud uvedl, že v projednávané věci byla doručovací adresou žalované adresa bytu (XY), neboť jinou doručovací adresu žalovaná družstvu písemně neoznámila. [11] Odvolací soud však ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovaná družstevní podíl vydržela. Žalovaná se s rozhodnutím o vyloučení fakticky „neseznámila, nevěděla o něm“, byla tedy v dobré víře, že je členkou družstva. Tato dobrá víra byla podporována jednáním družstva, které nadále jednalo s žalovanou jako s členkou družstva, nevyzvalo ji k vyklizení bytu a předepisovalo jí úhrady spojené s užíváním bytu. Žalovaná se o svém vyloučení z družstva dozvěděla až dne 1. 10. 2014. [12] Soud prvního stupně nesprávně určil počátek běhu vydržecí doby. Podle odvolacího soudu bylo rozhodnutí o vyloučení doručeno žalované dne 27. 6. 2011, resp. 28. 6. 2011, a „tímto dnem“ počala běžet tříměsíční lhůta „k uplatnění nároku u soudu“ podle § 231 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Jejím uplynutím dne 27. 9. 2011 přestala být žalovaná členkou družstva a počala běžet tříletá vydržecí doba podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“). Uplynutím vydržecí doby, tj. dne 28. 9. 2014, došlo k vydržení družstevního podílu a žalovaná se opět stala členkou družstva, což brání rozhodnutí o vyklizení bytu. [13] Proti (v záhlaví označenému) rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky vydržení družstevního