27 Cdo 3702/2023 — Nejvyšší soud

27 Cdo 3702/2023 citace  Právní věta:Negativní podmínka uplatnění pravidla o neúměrném zkrácení podle § 1793 odst. 1 věty druhé o. z. se váže na vědomost zkracujícího o skutečnostech zakládajících nepoměr vzájemných plnění, nikoli o samotném nepoměru vzájemných plnění, resp. ceny jako výsledku (určeného danými skutečnostmi). Důkazní břemeno o tom, že nepoměr vzájemných plnění se zakládá na skutečnosti, o které nevěděla ani vědět nemusela (§ 1793 odst. 1 věta druhá o. z.), nese zkracující strana. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 9. 2024 Spisová značka:27 Cdo 3702/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.3702.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Neúměrné zkrácení (o. z.) Cena Dobrá víra Dotčené předpisy:§ 1793 odst. 1 o. z. § 492 o. z. § 3 odst. 2 písm. d) o. z. § 7 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:8. 10. 2024 Publikováno ve sbírce pod číslem:66 / 2025 Anotace:Žalobkyně se domáhala zrušení kupní smlouvy o prodeji pozemku uzavřené dne 16. 1. 2020 mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím a určení vlastnického práva k pozemku. Soud prvního stupně žalobu zamítl. Vycházel z toho, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, v níž byla sjednána kupní cena pozemku 40 200 Kč. Dopisem ze dne 2. 12. 2020 žalobkyně sdělila žalovanému, že se dovolává neplatnosti smlouvy z důvodu omylu a neúměrného zkrácení a žádá zrušení kupní smlouvy, případně doplacení částky 294 800 Kč (rozdílu mezi sjednanou kupní cenou a cenou obvyklou stanovenou znalcem), načež jí žalovaný sdělil, že námitky považuje za nedůvodné. Byly vyhotoveny dva znalecké posudky, přičemž první stanovil obvyklou cenu pozemku ve výši 301 316 Kč a druhý ve výši 322 000 Kč. Soud prvního stupně dovodil, že smlouva není neplatná v důsledku uvedení žalobkyně v omyl o rozhodující okolnosti podle § 583 o. z. Ohledně neúměrného zkrácení podle § 1793 odst. 1 o. z. soud prvního stupně uvedl, že podmínkou zrušení smlouvy podle tohoto ustanovení je prokázaná skutečnost, že zkrácená strana si nepoměru vzájemných plnění nebyla vědoma, a naopak druhá strana o něm věděla nebo při nejmenším vědět musela. Jelikož žalobkyně tuto skutečnost neprokázala, neshledal žalobu ani z tohoto pohledu důvodnou. K odvolání žalobkyně odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I. tak, že se smlouva ruší a určuje se vlastnické právo žalobkyně k pozemku. Na rozdíl od soudu prvního stupně totiž odvolací soud shledal žalobu důvodnou pro neúměrné zkrácení žalobkyně. Konstatoval, že pro určení, zda jde o hrubý nepoměr, je určující pouze kvantifikační hledisko poměru vzájemných plnění, nikoli subjektivní okolnosti. Vycházeje z obvyklé ceny pozemku určené znaleckým posudkem odvolací soud uzavřel, že sjednaná kupní cena skutečně byla v hrubém nepoměru k hodnotě pozemku, neboť nedosahovala ani 15 % znalcem zjištěné ceny pozemku. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání k Nejvyššímu soudu, kterému byla k řešení předložena otázka subjektivních okolností rozhodných při posuzování neúměrného zkrácení podle § 1793 odst. 1 věty druhé o. z. Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 15.12.2024IV.ÚS 3364/24 Milan Hulmák odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost18. 6. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 3702/2023-201 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně K. H., zastoupené JUDr. Radkem Adámkem, advokátem, se sídlem v Brně, Cihlářská 643/19, PSČ 602 00, proti žalovanému R. P., zastoupenému Pavlem Uhlem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Kořenského 1107/15, PSČ 150 00, o zrušení kupní smlouvy a určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 C 10/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2023, č. j. 28 Co 253/2022-150, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11.906,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobou doručenou 8. 1. 2021 Okresnímu soudu Praha-východ se žalobkyně domáhá zrušení kupní smlouvy o prodeji pozemku parc. č. XY v k. ú. XY (dále jen „pozemek“), uzavřené dne 16. 1. 2020 mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím (dále jen „smlouva“) a určení vlastnického práva k pozemku. 2. Okresní soud Praha-východ rozsudkem ze dne 16. 2. 2022, č. j. 3 C 10/2021-90, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). 3. Vyšel přitom z toho, že: 1/ Dne 16. 1. 2020 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu, v níž byla sjednána kupní cena pozemku 40.200 Kč (150 Kč/m2). 2/ V katastru nemovitostí je jako vlastník pozemku zapsán žalovaný. 3/ Dopisem ze dne 2. 12. 2020 žalobkyně sdělila žalovanému, že se dovolává neplatnosti smlouvy z důvodu omylu a neúměrného zkrácení a žádá zrušení kupní smlouvy, případně doplacení částky 294.800 Kč (rozdílu mezi sjednanou kupní cenou a cenou obvyklou stanovenou znalcem). 4/ Dopisem ze dne 9. 12. 2020 sdělil žalovaný prostřednictvím svého advokáta žalobkyni, že námitky neplatnosti smlouvy i neúměrného zkrácení považuje za nedůvodné. 5/ Znaleckým posudkem č. 4579-24-2020 soudního znalce Jana Čecha z 10. 12. 2020 byla obvyklá cena pozemku stanovena ve výši 301.316 Kč. 6/ Znaleckým posudkem č. 3400-52/2020 soudního znalce Ing. Ladislava Šelepy z 31. 12. 2020 byla obvyklá cena pozemku stanovena ve výši 322.000 Kč. 4. Na takto ustaveném skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že smlouva není neplatná v důsledku uvedení žalobkyně v omyl o rozhodující okolnosti podle § 583 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“). 5. Z hlediska žalobkyní namítaného neúměrného zkrácení podle § 1793 odst. 1 o. z. soud dovodil, že podmínkou zrušení smlouvy podle tohoto ustanovení je „prokázaná skutečnost, že zkrácená strana si nepoměru vzájemných plnění nebyla vědoma, a naopak druhá strana o něm věděla nebo při nejmenším vědět musela“. Jelikož žalobkyně tuto skutečnost neprokázala, neshledal žalobu ani z tohoto pohledu důvodnou. 6. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I. tak, že se smlouva ruší a určuje se vlastnické právo žalobkyně k pozemku (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení (druhý a třetí výrok). 7. Vycházeje ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, se odvolací soud ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně, podle něhož smlouva není neplatná pro omyl podle § 583 o. z. 8. Odvolací soud však shledal žalobu důvodnou pro neúměrné zkrácení žalobkyně. Odkázal přitom na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2022, sp. zn. 33 Cdo 42/2021, uveřejněný pod číslem 96/2022 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 96/2022“), v němž Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého je pro určení, zda jde o hrubý nepoměr, určující pouze kvantifikační hledisko poměru vzájemných plnění, nikoli subjektivní okolnosti. Vycházeje z obvyklé ceny pozemku určené znaleckým posudkem soudního znalce Jana Čecha, uzavřel, že sjednaná kupní cena skutečně byla v hrubém nepoměru k hodnotě pozemku, neboť nedosahovala ani 15 % znalcem zjištěné ceny pozemku. II. Dovolání a vyjádření k němu 9. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadený rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, a sice: 1/ otázky rozhodné ceny pro určení, zda se jedná o neúměrné zkrácení, 2/ „zda postačí objektivní stránka neúměrného zkrácení, aniž by bylo nutné zkoumat nebo brát v úvahu subjektivní povědomí zkracující strany o tom, že k němu dochází, byť vycházelo z obvyklých jemu dostupných znalostí“, 3/ otázky subjektivních okolností rozhodných pro posouzení neúměrného zkrácení, které dosud nebyly v rozhodování dovolacího soudu vyřešeny, a 4/ povinnosti soudu poučit strany v odvolacím řízení o skutečnosti, že „vychází ze zcela jiné struktury presumpcí a ze zcela jiného právního posouzení právní otázky“, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. 10. Prostřednictvím první dovolací otázky dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že pochybil, vycházel-li z toho, že neúměrné zkrácení může být dáno nejen „rozdílem ceny obvyklé, ale i jiné (bod 24. a 25. rozsudku)“. Podle dovolatele totiž platí „obecný normativ, že pro obecné úvahy o cenách, a tedy o jejic