27 Cdo 460/2022 — Nejvyšší soud

27 Cdo 460/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 8. 2022 Spisová značka:27 Cdo 460/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.460.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Bytové družstvo [ Družstvo ] Nájem družstevního bytu [ Nájem bytu ] Manželské majetkové právo (o. z.) Dotčené předpisy:§ 703 odst. 3 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:15. 11. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 460/2022-212 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně J. P., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem, se sídlem v Brně, náměstí 28. října 1898/9, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) Bytovému družstvu XY, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, a 2) L. P., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Vítem Palarčíkem, advokátem, se sídlem v Brně, Milady Horákové 329/26, PSČ 602 00, o určení společného členství v bytovém družstvu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 18 Cm 306/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 6. 2021, č. j. 5 Cmo 84/2021-172, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Rozsudkem ze dne 7. 1. 2021, č. j. 18 Cm 306/2017-132, Krajský soud v Brně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že jsou s druhým žalovaným společnými členy BD XY, (dále jen „družstvo“) se společným právem najmu bytu, jednotky č. 1232/24, vymezené v budově č. p. XY (na LV č. XY), stojící na pozemku parc. č. XY (na LV č. XY) zapsané v katastru nemovitostí na LV č. XY, v katastrálním území XY, v obci XY (dále jen „předmětný byt“) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.). [2] Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1) Družstvo a Statutární město XY jsou spoluvlastníky předmětného bytu. 2) Podle článku III. bodu 2 písm. b) stanov družstva ze dne 17. 4. 2000 (dále jen „stanovy družstva“) vzniká členství v družstvu „přijetím člena na základě jeho písemné přihlášky“. 3) Podle článku IV. bodu 3 stanov družstva „členství v družstvu vzniká dnem, kdy předseda nebo místopředseda po předchozím souhlasu města Brna rozhodne o přijetí za člena“. 4) Listinou označenou jako „Prohlášení zájemce o členství v bytovém družstvu XY, družstvo“ (datovanou dne 18. 12. 2000) druhý žalovaný „požádal o přijetí za člena družstva, s tím, že má zájem o přidělení předmětného bytu“. 5) Listinou označenou jako „Přijetí za člena družstva“ (datovanou dne 1. 3. 2001) oznámilo družstvo druhému žalovanému, že „na základě jeho přihlášky ze dne 7. 2. 2001 na základě rozhodnutí předsedy družstva ze dne 28. 2. 2001 byl přijat za člena družstva, s tím že tento dopis zároveň potvrzuje, že druhý žalovaný v souladu s článkem VII. bod 2 stanov družstva uhradil základní členský vklad ve výši 2.000 Kč“. 6) Dne 28. 4. 2001 žalobkyně a druhý žalovaný uzavřeli manželství (dále také jen „manželství“). 7) Dne 17. 12. 2001 uzavřeli žalobkyně a druhý žalovaný (jako nájemci) s družstvem a Statutárním městem XY (jako pronajímateli) nájemní smlouvu, kterou jim byl předmětný byt poskytnut do nájmu. 8) Dne 14. 3. 2017 bylo manželství rozvedeno. 9) Žalobkyně podala Městskému soudu v Brně návrh na vypořádání společného jmění manželů, do něhož zahrnula i podíl v družstvu. Řízení o vypořádání společného jmění manželů bylo přerušeno do rozhodnutí v projednávané věci. [3] Soud prvního stupně nejprve konstatoval, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení, že spolu s druhým žalovaným jsou společnými členy družstva, neboť podala návrh na vypořádání společného jmění manželů, do něhož zahrnula i podíl v družstvu. [4] Při řešení otázky, zda uzavřením smlouvy o nájmu družstevního bytu manželi vzniká se společným nájmem manželů také společné členství manželů v bytovém družstvu – tj. otázky výkladu § 703 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“) – je podle soudu prvního stupně třeba posuzovat, zda jednomu z manželů vzniklo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za trvání manželství, nikoli to, zda člen družstva smlouvu o nájmu družstevního bytu za trvání manželství skutečně uzavřel. [5] V projednávané věci podle soudu druhý žalovaný nabyl právo na uzavření smlouvy o nájmu předmětného bytu – s ohledem na článek IV. bod 3 a článek V. bod 1 písm. c) stanov družstva – spolu se svým členstvím v družstvu (28. 2. 2001). Jelikož se tak stalo před uzavřením manželství, společné členství žalobkyně a druhého žalovaného v družstvu uzavřením nájemní smlouvy (datované dne 17. 12. 2001) nevzniklo. [6] K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok). [7] Vycházeje ze závěrů soudu prvního stupně odvolací soud doplnil dokazování a dále vyšel z toho, že: 1) Podle článku V. bodu 1 písm. c) stanov družstva „má člen družstva právo zejména na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebyt. prostoru), na základě rozhodnutí družstva, nebo na základě dohody o převodu členských práv a povinností, nebo na základě schválené dohody o výměně bytů“. 2) Podle článku VII. stanov družstva „základní členský vklad je pro všechny členy družstva stejný a činí 50.000 Kč u zakladatelů, u ostatních členů 2.000 Kč“ (bod 2). „Svým rozhodnutím může družstvo zavázat své členy ke splacení dalšího členského vkladu jako formu majetkové účasti člena družstva na pořízení koupě bytového domu do vlastnictví družstva“ (bod 4). 3) Dne 18. 12. 2000 uzavřela společnost KOMFORT, a. s. a družstvo s druhým žalovaným (jako zájemcem) smlouvu č. 920001/K-24/00/12 (dále jen „smlouva“). 4) Podle článku II. smlouvy byla na základě smlouvy o výstavbě ze dne 12. 4. 1999 a rozhodnutí stavebního odboru ÚMČ XY ze dne 30. 6. 1999 povolena stavba bytového domu na pozemku p. č. XY, zapsaném v katastrálním území XY, v obci XY (dále jen „bytový dům“). Předpokládaným termínem dokončení stavby bytového domu byl prosinec 2001. 5) Podle článku III. smlouvy „se ve shora uvedeném bytovém domě nachází mimo jiné i byt č. 24, jehož nájemcem se za splnění stanovených podmínek hodlá stát zájemce“. 6) Podle článku VI. smlouvy „Na důkaz vážného zájmu zájemce stát se členem družstva a nájemcem shora popsaného bytu (…) družstvo rezervuje pro zájemce předmětný byt a zájemce uhradí družstvu rezervační poplatek ve výši 30.000 Kč, (…) a to při podpisu této smlouvy“. 7) Podle článku VII. písm. a) smlouvy vznikla druhému žalovanému povinnost zaplatit družstvu na jeho výzvu zálohu na další členský vklad ve výši 866.295 Kč. Dne 8. 2. 2001 druhý žalovaný – na základě výzvy družstva – zálohu na další členský vklad zaplatil. 8) Podle článku VII. písm. b) smlouvy „finanční prostředky zaplacené zájemcem družstvu v souladu s ustanovením článku VI. této smlouvy je družstvo povinno započítat na úhradu základního členského podílu ve výši 2.000 Kč a jako částečnou splátku na zálohu dalšího členského vkladu“. [8] Odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) dospěl k závěru, že právo na uzavření smlouvy o nájmu předmětného bytu vzniklo druhému žalovanému okamžikem, kdy se stal členem družstva (28. 2. 2001). Za podstatnou skutečnost však odvolací soud (na rozdíl od soudu prvního stupně) považoval také to, že druhý žalovaný splnil podmínky vymezené v článcích VI. a VII. smlouvy – zaplatil družstvu „rezervační poplatek“ ve výši 30.000 Kč, jakožto zálohu na členský vklad (ve výši 2.000 Kč), a stal se členem družstva. Jiné skutečnosti jako např. „kolaudace bytového domu, v němž se předmětný byt nachází, ani doplacení zbytku dalšího členského vkladu, nejsou“ podle odvolacího soudu „pro posouzení věci podstatné“. [9] Ani námitku žalobkyně, podle které právo na uzavření smlouvy o nájmu předmětného bytu druhému žalovanému jeho přijetím do družstva nevzniklo, protože „nebylo prokázáno (ani tvrzeno)“, že by družstvo učinilo rozhodnutí stanovené v článku V. bodu 1 písm. c) stanov družstva, neměl odvolací soud za důvodnou. K tomu odkázal na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 29 Odo 920/2004, uveřejněného pod číslem 44/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 44/2006“), podle kterých vyplývá-li ze stanov družstva nárok člena na přidělení družstevního bytu, je rozhodnutí členské schůze o tom, že byt bude přidělen konkrétnímu členovi nebo členům, nezbytné pouze tehdy, nelze-li ze stanov dovodit, který byt má být členovi přidělen, anebo je-l