28 Cdo 1056/2010 — Nejvyšší soud

28 Cdo 1056/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 5. 2011 Spisová značka:28 Cdo 1056/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:28.CDO.1056.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Bezdůvodné obohacení Nájem Ušlý zisk Vlastnictví Dotčené předpisy:§ 451 odst. 1 obč. zák. § 451 odst. 2 obč. zák. § 458 odst. 1 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 6. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 1056/2010 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D. a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobců a) Ing. V. M., b) L. M., c) Dipl. ing. arch. J. P., d) E. P., e) M. Z., f) Ing. C. M., všech zastoupených Mgr. Markem Czivišem, advokátem se sídlem v Praze 3, Přemyslovská 13, proti žalovaným 1) Podařil - Voráček, s .r. o., IČ 25715607, se sídlem v Praze 4, Pod Svahem 788/9, zastoupené Mgr. Janou Tichou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Rytířská 10, 2) Dopravnímu podniku hl. města Prahy, a.s., IČ 00005886, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 217/42, zastoupené Mgr. et Bc. Davidem Michalem, advokátem se sídlem v Praze 5, Radlická 663/28, o zaplacení částky ve výši 1.110.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 40 C 65/2006, o dovolání žalobců a žalované 1) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2009, č.j. 29 Co 369/2008-247, takto: I. Dovolání žalované 1), pokud směřuje proti výroku II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2009, č.j. 29 Co 369/2008-247, jímž byl změněn výrok II. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 4. 2008, č.j. 40 C 65/2006-181, tak, že žaloba proti 2. žalovanému se zamítá, se odmítá. II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2009, č.j. 29 Co 369/2008-247, se zrušuje ve výroku I., kterým byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 4. 2008, č.j. 40 C 65/2006-181, změněn tak, že žaloba proti 1. žalovanému je co do základu důvodná, ve výroku II., kterým byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 4. 2008, č.j. 40 C 65/2006-181, změněn tak, že žaloba proti 2. žalovanému se zamítá, a ve výroku IV., kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a věc se v tomto rozsahu vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : A. Předchozí průběh řízení Žalobci se domáhali na žalovaných zaplacení částky 1.110.000,- Kč s příslušenstvím. V odůvodnění své žaloby uvedli, že jako oprávněné osoby dle restitučních předpisů se na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hl. města Prahy ze dne 6. 9. 2002, č.j. PÚ 613/01, s účinností ke dni 22. 10. 2002 stali vlastníky pozemku parc. č. 4423/94, kat. území Modřany, obec Praha (dále jen „předmětného pozemku“) a že žalovaná 1) od února roku 2003 užívala předmětný pozemek bez právního důvodu, neboť ohledně užívání předmětného pozemku nebyla s nimi jako vlastníky uzavřena nájemní ani jiná smlouva. Naopak uvedli, že žalovaná 1) uzavřela se žalovanou 2) jako osobou povinnou dle restitučních předpisů dne 4. 12. 2001 nájemní smlouvu ohledně předmětného pozemku, na základě které platila žalované 2) nájemné. Z procesní opatrnosti proto žalobci uplatnili své právo na vydání bezdůvodného obohacení vůči oběma žalovaným, přičemž výše částky odpovídá výši obvyklého měsíčního nájemného v dané lokalitě za období březen 2003 až březen 2006. Žalovaná 1) uvedla, že předmětný pozemek byl původně součástí pozemku parc. č. 4423/2, kat. území M., který byl ve vlastnictví žalované 2). V rámci pozemkové restituce byl z tohoto pozemku oddělen předmětný pozemek (parc. č. 4423/94, kat. území M.). Na původním pozemku (parc. č. 4423/2, kat. území Modřany) je přitom od 70. let 20. stol. umístěna skládka komunálního odpadu, kterou zde zřídil právní předchůdce žalované 2), Pražské komunikace, s.p., s tím, že od roku 1979 dochází k postupné rekultivaci skládky. Žalovaná 1) dále doplnila, že rekultivaci u něj objednala žalovaná 2) jako stavebnice a vlastnice skládky a že žalovaná 1) jako dodavatelka prováděla pro žalovanou 2) jako objednatelku rekultivaci na předmětném pozemku pouze do října 2002, kdy vlastnické právo k předmětnému pozemku přešlo na žalobce. Od té doby svou činnost vyvíjí pouze na sousedních pozemcích. Z uvedeného důvodu navrhovala žalobu vůči své osobě zamítnout. Žalovaná 2) potvrdila, že s žalovanou 1) uzavřela dne 4. 12. 2001 nájemní smlouvu ohledně pozemku parc. č. 4423/2, kat. území Modřany, ale vzhledem k nedořešeným vlastnickým vztahům byl tento pozemek rozdělen a to na pozemek parc. č. 4423/93, kat. území M., ohledně kterého nájemní vztah dále trval, a na předmětný pozemek (parc. č. 4423/94, kat. území M.), k němuž tak nájemní vztah založený nájemní smlouvou ze dne 4. 12. 2001 zanikl. Z uvedených důvodů žalovaná 2) uzavřela, že na její straně k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobců nedochází a navrhla žalobu vůči své osobě zamítnout. Obvodní soud pro Prahu 4 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 6. 11. 2006, č.j. 40 C 65/2006-74, žalobu ve vztahu k žalované 1) zamítl a žalované 2) uložil povinnost zaplatit žalobcům částku 1.110.000,-- Kč s příslušenstvím. V odůvodnění svého rozhodnutí dospěl k závěru, že žádná z žalovaných pozemek neužívala, avšak žalovaná 2), resp. její právní předchůdce zřídil na předmětném pozemku skládku, která dosud nebyla odstraněna, a tudíž žalobcům brání ve výkonu jejich vlastnického práva. K odvolání žalobců a žalované 2) Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 7. 6. 2007, č.j. 29 Co 88/2007-141 rozsudek soudu prvního stupně zrušil. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že soud prvního stupně nepostupoval v souladu s § 157 odst. 2 o.s.ř., když stručně a jasně nevyložil, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů, což má za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu prvního stupně. Soud prvního stupně následně rozsudkem ze dne 30. 9. 2007, č.j. 40 C 65/2006-147, žalobu ve vztahu k žalované 1) zamítl a žalované 2) uložil povinnost zaplatit žalobcům částku 1.110.000,-- Kč s příslušenstvím. V odůvodnění svého rozhodnutí dospěl k závěru, že žádná z žalovaných pozemek neužívala, avšak žalovaná 2), resp. její právní předchůdce zřídil na předmětném pozemku skládku, která dosud nebyla odstraněna, a tudíž žalobcům brání ve výkonu jejich vlastnického práva. K odvolání žalobců a žalované 2) odvolací soud usnesením ze dne 19. 2. 2008, č.j. 29 Co 508/2007-176 rozsudek soudu prvního stupně opět zrušil. V odůvodnění svého rozhodnutí opět uvedl, že soud prvního stupně nepostupoval v souladu s § 157 odst. 2 o.s.ř., když stručně a jasně nevyložil, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů, což má za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu prvního stupně. Rovněž poukázal na logický a nezdůvodněný rozpor mezi žalobními tvrzeními a zjištěným skutkovým stavem a soudu prvního stupně rovněž vytkl, že účastníky nepoučil dle § 118a o.s.ř. Soud prvního stupně následně rozsudkem ze dne 17. 4. 2008, č.j. 40 C 65/2006-181, výrokem I. žalobu ve vztahu k žalované 1) zamítl, výrokem II. žalované 2) uložil povinnost zaplatit žalobcům částku 720.000,- Kč s příslušenstvím, přičemž ve zbytku žalobu vůči žalované 2) zamítl; výroky II. a IV. rozhodl o nákladech řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí dospěl k závěru, že žádná z žalovaných pozemek neužívala, avšak žalovaná 2), resp. její právní předchůdce zřídil na předmětném pozemku skládku, která dosud nebyla odstraněna, a tudíž žalobcům brání ve výkonu jejich vlastnického práva. Soud prvního stupně dále uzavřel, že vzhledem k námitce promlčení vznesené žalovanou 2) lze žalobcům přiznat náhradu ušlého nájmu jen za dobu dvou let před podáním žaloby. K odvolání žalobců a žalované 2) odvolací soud rozsudkem ze dne 22. 1. 2009, č.j. 29 Co 369/2008-247, výrokem I.: změnil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žaloba proti žalované 1) je co do základu důvodná; výrokem II.: změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalobu ve vztahu k žalované 2) v celém rozsahu zamítl; výrokem III.: zrušil výrok III. rozsudku soudu prvního stupně a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení; a výrokem IV.: změnil výrok IV. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalobcům uložil povinnost zaplatit žalované 2) náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 286.000,- Kč. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud uvedl, že žalovaná 2) není ve věci pasivně věcně legitimována, neboť v rozhodném období, tj. od března 2003 do března 2006, nebyla vlastníkem předmětného pozemku.