28 Cdo 223/2012 — Nejvyšší soud

28 Cdo 223/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 9. 2012 Spisová značka:28 Cdo 223/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.223.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Bezdůvodné obohacení Přípustnost dovolání Splatnost pohledávky Úroky z prodlení Žaloba Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. § 451 odst. 1 obč. zák. § 563 obč. zák. § 79 odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:3. 10. 2012 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 30.11.2012I.ÚS 4551/12JUDr. Ivana Janůodmítnuto23.4.2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 223/2012 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Josefa Rakovského, v právní věci žalobce R. V., bytem v P., zastoupený Mgr. Jiřím Švehlou, advokátem se sídlem v Praze 4, Zelený Pruh 1560/99, PSČ 140 02, proti žalovaným 1) Správa železniční dopravní cesty, státní organizaci, IČ 70994234, se sídlem v Praze 1, Dlážděna 1003/7, adresa pro doručování: Správa železniční dopravní cesty Praha, Praha 5, Nádražní 3113, a 2) České dráhy, a. s., IČ: 70994234, se sídlem v Praze 1, Nábřeží L. Svobody 1222, o náhradu škody ve výši 448.212,30,- Kč s příslušenstvím a vydání bezdůvodného obohacení ve výši 5.248.800,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 21 C 235/2000, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2011, č. j. 58 Co 261/2011-638, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2011, č. j. 58 Co 261/2011-638, se zrušuje ve výroku II., pokud jím byl potvrzen výrok VI. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15. 10. 2010, č. j. 21 C 235/2000-609, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 25. 1. 2011, č. j. 21 C 235/2000-620, v části, kterou byla žaloba ve vztahu k žalované 2) ohledně úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 380.136,30 Kč za období od 5. 10. 1999 do 10. 8. 2006 zamítnuta, a dále pokud jím byly potvrzeny výroky VIII., IX. a XII. téhož rozsudku, kterými bylo rozhodnuto o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2), a v závislém výroku III., pokud jím bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2). II. Ve zbytku se dovolání žalobce odmítá. III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1) nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í:A. Předchozí průběh řízení Žalobce se žalobou podanou dne 5. 10. 1999 domáhal původně vůči společnosti České dráhy, s. o., zaplacení částky ve výši 484.212,30 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody (nároky A) a po rozšíření žaloby dne 21. 6. 2006 rovněž částky ve výši 5.248.800,- Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení (nárok B). V odůvodnění své žaloby uvedl, že se na základě rozhodnutí o schválení výměny bytů ze dne 14. 9. 1988, č. j. 10/3-2975/88 a dohody o užívání bytu ze dne 3. 11. 1988 stal nájemcem služebního bytu v rodinném dvojdomku, situovaném na pozemku, kat. území M., na adrese P. (dále jen „předmětný dům“). Při převzetí předmětného domu dne 14. 2. 1989 upozornil tehdejšího správce Drahstav Praha - ČSD na cca 30 závad. Některé z těchto závad Drahstav Praha ČSD odstranil, když zbylé drobnější opravy si žalobce provedl sám za materiálního přispění Drahstavu Praha ČSD. Přesto se v průběhu užívání předmětného domu postupně opět vyskytly na předmětném domě závady, které Drahstav Praha ČSD jako správce a později ani žalované jako právní nástupkyně přes opakované výzvy žalobce neodstranily. Žalobce proto provedl opravy předmětného domu sám, přestože tak jako pronajímatel měla učinit žalovaná. Jednalo se o výměny a opravy elektroinstalace, vchodových dveří včetně zárubní, střešní krytiny, rozvodů vody a plynu, venkovních oken a venkovních omítek v celkové částce 380.136,30 (nárok Ab). Vedle toho žalobce uvedl, že v letech 1998 a 1999 provedla žalovaná na předmětném domě stavební činnost spočívající ve stažení domu táhly z důvodu zajištění lepší statiky objektu a dalších zajišťovacích pracích, V důsledku této činností došlo k poškození zařízení bytu a věcí ve vlastnictví žalobce. Při další etapě stavební činnosti žalované v bytě žalobce v září 2003 a v roce 2005 došlo rovněž ke škodě na zařízení bytu a věcech ve vlastnictví žalobce. Jednalo se o poničené tapety, zničenou igelitovou fólii, zničený datlovník (P. P.), spotřebovaná elektrická energie, nákup elektromateriálu, malba v bytě, oprava omítek a výměna lepenek na přístavbě, zničený koberec, poškozené parkety a plovoucí podlaha a úklid po zednících, to vše v celkové výši 104.076,- Kč (nárok Aa). Žalobce rovněž dne 21. 6. 2006 rozšířil žalobu poté, co došlo k soudnímu přivolení k výpovědi z nájmu služebního bytu situovaného v předmětném domě z důvodu invalidity žalobce, která znemožňovala, aby žalobce nadále pracoval jako zaměstnanec žalované. V odůvodnění uvedl, že ze strany žalované byl v průběhu dvacetiletého užívání předmětného domu neformálně ujišťován, že předmětný dům se stane součástí rozsáhlé privatizace. Přestože měl žalobce opakovaně zájem o odkoupení předmětného domu a splnil i podmínky stanovené v zásadách pro privatizaci bytového fondu přijaté Správní radou českých drah na zasedání dne 5. 1. 1996, vlastníkem se nikdy nestal. V této souvislosti doplnil, že některé opravy a úpravy předmětného domu projednával ústně se žalovanou, přičemž žalovaná vždy v takových případech sdělila, že práce prováděl prakticky na majetku, který připadne do jeho vlastnictví. Kromě oprav vypočtených pod nárokem Ab (tj. výměny a opravy elektroinstalace, vchodových dveří, střešní krytiny, rozvodů vody a plynu, venkovních oken a venkovních omítek) se jednalo i o přístavek garáže a přístřešků nad vstupem do domu a do zahrady. Celkové zhodnocení nemovitosti pak žalobce vyčíslil částkou 5.248.800,- Kč (nárok B). Ke dni 31. 12. 2002 došlo k zániku původní žalované České dráhy, s. o. Podle ustanovení § 20 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb. přešly závazky Českých drah, s. o. na žalovanou 1). Z uvedeného důvodu vstoupila žalovaná 1) do řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu škody (nárok A). Současně došlo i k přechodu vlastnictví k předmětnému domu z České dráhy, s. o., na nástupnickou společnost České dráhy, a. s. Z uvedeného důvodu k návrhu žalobce soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 8. 2006, č. j. 21 C 235/2000-274, připustil, aby do řízení vstoupila žalovaná 2) ve vztahu k nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého zhodnocením předmětného domu (nárok B). Žalovaná 1) namítala nedostatek pasivní věcné legitimace. Žalovaná 2) ve svém vyjádření uvedla, že opravy a úpravy předmětného domu žalobce prováděl bez jejího souhlasu a vědomí. Namítla, že si je žalobce prováděl sám, ačkoliv se nejednalo o opravy nutné, ale o opravy, které byly motivovány pouze estetickým cítěním žalobce. Za tyto činnosti pak žalobce požadoval úhradu nákladů zpětně. Žalovaná 2) dále uvedla, že opravy a úpravy předmětný dům často spíše znehodnotily. V této souvislosti poukazovala na skutečnost, že žalobce stavební práce prováděl bez příslušných stavebních povolení (a např. v případě přístavků garáže a přístřešků nad vstupem do domu a do zahrady se tudíž jedná o nepovolené „černé stavby“). Žalovaná rovněž upozornila, že při výměně střešní krytiny žalobce nerespektoval odborná doporučení a střešní krov namísto lehčích krytin nevhodně osadil střechou B., čímž krov přetížil. Z uvedeného důvodu měla za to, že došlo ke znehodnocení předmětného domu, a proto se na úkor žalobce nemohla obohatit. Soud prvního stupně Obvodní soud pro Prahu 4 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 15. 10. 2010, č. j. 21 C 235/2000-609, ve znění opravného usnesení ze dne 25. 1. 2011, č. j. 21 C 235/2000-620, výrokem I. uložil žalované 1) platební povinnost ohledně částky 62.535,- Kč s příslušenstvím, výrokem II. zamítl žalobu ohledně úroku z prodlení do 21. 3. 2001 z částky 40.535,- Kč a do 10. 8. 2006 z částky 22.000,- Kč, výrokem III. žalobu ve vztahu k žalované 1) ohledně částky 5.672.477,30 Kč s příslušenstvím zamítl, výrokem IV. uložil žalované 2) platební povinnost ohledně částky 1.565.000,- Kč s příslušenstvím, výrokem V. žalobu ve vztahu k žalované 2) ohledně úroku z prodlení zamítl, výrokem VI. žalobu ve vztahu k žalované 2) ohledně částky 4.170.012,30 Kč zamítl, výroky VII., VIII., IX., X., XI. a XII. rozhodl o náhradě nákladů řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí dospěl soud prvního stupně ve vztahu k nároku na náhradu škody způsobené stavební činností (nárok Aa) k závěru, že žalovaná 1) odpovídá žalobci za škodu vzniklou v důsledku st