28 Cdo 2307/2015 — Nejvyšší soud

28 Cdo 2307/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 8. 2016 Spisová značka:28 Cdo 2307/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:28.CDO.2307.2015.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dovolání Zmírnění křivd (restituce) Církev (náboženská společnost) Pozemkový úřad Pozemková reforma Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013 § 29 předpisu č. 229/1991Sb. ve znění do 31.12.2012 § 18 odst. 1 předpisu č. 428/2012Sb. § 2 předpisu č. 428/2012Sb. § 6 předpisu č. 428/2012Sb. § 1 předpisu č. 139/2002Sb. ve znění od 01.01.2003 do 31.12.2012 § 2 předpisu č. 139/2002Sb. ve znění od 01.01.2003 do 31.12.2012 § 3 odst. 5 předpisu č. 139/2002Sb. ve znění od 01.01.2003 do 31.12.2012 § 4 odst. 1 předpisu č. 139/2002Sb. ve znění od 01.01.2003 do 31.12.2012 § 11 odst. 8 předpisu č. 139/2002Sb. ve znění od 01.01.2003 do 31.12.2012 § 24 odst. 2 předpisu č. 139/2002Sb. ve znění do 31.12.2012 § 243d písm. a) o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:28. 11. 2016 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 5.12.2016II.ÚS 3995/16JUDr. Ludvík Davidodmítnuto21.11.2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 2307/2015 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobkyně Římskokatolické farnosti Kaplice se sídlem v Kaplici, Farské náměstí 80, IČ 650 25 725, zastoupené JUDr. Zlatuší Čaňovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Za hřištěm 1141/2, proti žalovaným 1) Redusta s. r. o., se sídlem v Praze 1, Kaprova 42/14, IČ 291 33 998, zastoupené JUDr. Františkem Vavrochem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, náměstí Přemysla Otakara II. 123/36, a 2) České republice - Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, IČ 013 12 774, o určení vlastnického práva státu k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 2 C 171/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. ledna 2015, č. j. 7 Co 2253/2014-252, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Ve vztahu mezi žalobkyní a první žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. III. Ve vztahu mezi žalobkyní a druhou žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se jako oprávněná osoba podle ustanovení § 3 písm. c) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) - (dále jen „zákon č. 428/2012 Sb.“), domáhala žalobou, podanou u soudu prvního stupně dne 25. 6. 2013, určení vlastnického práva České republiky podle ustanovení § 18 odst. 1 tohoto zákona k pozemkům parc. č. 1734/1 a parc. č. 1745/30 v katastrálním území K., zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. 3835 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov (dále též jen „předmětné pozemky“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdce Římskokatolické děkanství v Kaplici utrpěl v rozhodném období majetkovou křivdu ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., spočívající v tom, že mu podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, byly (mimo jiné) bez náhrady odňaty pozemky 796/2, 1072/1 a 1072/2, zapsané v knihovní vložce č. 80 pozemkové knihy (dále jen „PK“) pro katastrální území K., jež jsou předmětem žaloby. Přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 428/2012 Sb. prodal Pozemkový fond České republiky (dále jen „Fond“) J. S. kupní smlouvou ze dne 3. 12. 2012 mimo jiné i pozemky parc. č. 1734/1 a parc. 1745/30 v katastrálním území K. a ta je kupní smlouvou ze dne 20. 12. 2012 prodala první žalované. Oba pozemky tak byly prodány v rozporu s ustanovením § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „zákon o půdě“), přičemž porušení tohoto blokačního paragrafu způsobuje absolutní neplatnost obou uvedených kupních smluv podle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem ze dne 14. 10. 2014, č. j. 2 C 171/2013-211, určil, že „Česká republika je vlastníkem pozemku parcelní číslo 1734/1 v katastrálním území K.“ (výrok I.), žalobu o určení, že „Česká republika je vlastníkem pozemku parcelní číslo 1745/30 v katastrálním území K.“, zamítl (výrok II.), dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), a první žalované uložil povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Českém Krumlově „odpovídající část soudního poplatku za žalobu ve výši 2.500,- Kč“ (výrok IV). K odvolání žalobkyně proti výrokům II. a III. a k odvolání první žalované proti výrokům I., III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 21. 1. 2015, č. j. 7 Co 2253/2014-252, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 14. 10. 2014, č. j. 2 C 171/2013-211, ve výroku II., jímž byla zamítnuta žaloba o určení, že Česká republika je vlastníkem pozemku parcelní číslo 1745/30 v katastrálním území K., ve výroku I., jímž bylo určeno, že Česká republika je vlastníkem pozemku parcelní číslo 1734/1 v katastrálním území K., ve výroku III. a ve výroku IV. jej zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že žalobkyně je právnickou osobou zřízenou za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním a administrativním účelům. Její právní předchůdce Římskokatolické děkanství v K. byl do 29. 4. 1949 vlastníkem pozemku pozemkového katastru č. 796/2, který tvoří část pozemku katastru nemovitostí č. 1734/1 v katastrálním území K., a dále vlastníkem pozemků pozemkového katastru č. 1072/1 a 1072/2, které jsou po provedení komplexní pozemkové úpravy částí pozemku parcelní číslo 1745/30, přičemž uvedené pozemky pozemkového katastru byly právnímu předchůdci žalobkyně odňaty bez náhrady postupem podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Český Krumlov, ze dne 15. 3. 2011, č. j. 8618/2011-MZE, vydaného podle ustanovení § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2012, jež spolu s přílohou č. 1 nabylo právní moci dne 27. 4. 2011, bylo v souladu se schváleným návrhem komplexních pozemkových úprav přesunuto omezení převodu vlastnického práva k pozemku parc. č. 1745/30 na pozemek parc. č. 1742/4 v kat. území K., který je ve vlastnictví druhé žalované a který svou výměrou odpovídá původním pozemkům PK 1072/1 a 1072/2. Kupní smlouvou ze dne 3. 12. 2012 s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 18. 12. 2012 prodal Fond podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, pozemky parc. č. 1734/1 a č. 1745/30 v kat. území K. J. S. a ta je kupní smlouvou ze dne 20. 12. 2012 s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 21. 12. 2012 prodala první žalované, která je vedena v katastru nemovitostí jako jejich vlastnice. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí především poukázal na to, že žalobkyně (jak v odvolacím řízení potvrdila její zástupkyně) se domáhá určení vlastnického práva České republiky k celým parcelám č. 1734/1 a č. 1745/30 v kat. území K., ačkoliv si je vědoma toho, že historický majetek církve představovala parcela PK č. 796/2 (která je nyní částí parcely č. 1734/1 katastru nemovitostí) a dále parcely PK č. 1072/1 a 1072/2 (které jsou nyní částí parcely č. 1745/30 katastru nemovitostí), jelikož předpokládá, že poté, co bude určeno vlastnické právo státu k předmětným pozemkům, budou v rámci řízení o restitučních nárocích vypracovány geometrické plány, které oddělí z těchto pozemků části odpovídající původnímu historickému majetku církve. K takto vymezenému požadavku krajský soud konstatoval, že právní sféry žalobkyně se týká určení vlastnického práva státu pouze ve vztahu k původnímu historickému majetku církve, který ovšem představuje pouze část předmětných pozemků (viz katastrá