28 Cdo 2327/2019 — Nejvyšší soud

28 Cdo 2327/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 10. 2019 Spisová značka:28 Cdo 2327/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:28.CDO.2327.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Bezdůvodné obohacení Promlčení Konkurs Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 § 242 odst. 3 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 § 243e odst. 1, 2 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 § 451 obč. zák. § 13 předpisu č. 109/1964Sb. § 70 předpisu č. 109/1964Sb. § 153 odst. 2, 3 předpisu č. 109/1964Sb. § 19 ZKV § 261 odst. 1 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:26. 1. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 2327/2019-665 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobkyně TECHNIA, a. s., se sídlem v Ostravě-Přívozu, Slovenská 1085/1a, IČ 45192502, zastoupené Mgr. Petrem Burečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Jurečkova 643/20, proti žalovanému Spotřebnímu družstvu Jednota Kadaň, se sídlem v Kadani, ul. B. Němcové 70, IČ 000 32 051, zastoupenému JUDr. Bedřichem Hájkem, advokátem se sídlem v Kadani, B. Němcové 70, o zaplacení 3.023.233,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 20 C 217/2007, o dovolání obou účastníků proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. září 2018, č. j. 9 Co 345/2017-612, ve znění opravného usnesení ze dne 21. prosince 2018, č. j. 9 Co 345/2017-632, takto: I. Dovolání žalovaného se odmítá. II. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. září 2018, č. j. 9 Co 345/2017-612, ve znění opravného usnesení ze dne 21. prosince 2018, č. j. 9 Co 345/2017-632, se ve výroku I. bodu a), jímž byl ve výroku I. změněn rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 5. 5. 2017, č. j. 20 C 217/2007-538, ve znění opravného usnesení ze dne 14. 7. 2017, č. j. 20 C 217/2007-561, tak, že byla zamítnuta žaloba co do částky 132.729 Kč s úrokem z prodlení, ve výroku I. bodu b), jímž byl rozsudek soudu prvního stupně v části výroku II., vyjma odvoláním nenapadené části o zamítnutí žaloby co do částky 1.918.035,50 Kč s příslušenstvím, potvrzen, a dále ve výrocích II. III. a IV., jimiž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky před soudy obou stupňů a o nákladech státu, zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : V souzené věci se původní žalobkyně JUDr. Marta Ustrnulová, správkyně konkursní podstaty (dále též jen „správkyně“) úpadce HOLDING CHOMUTOV a. s. (dále též jen „úpadce“), na jehož majetek byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 1. 1998, sp. zn. 18 K 96/97, prohlášen konkurs, domáhala po žalovaném zaplacení do konkursní podstaty částky 2.592.806,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 % počínaje dnem 28. 4. 2004 do zaplacení. Žalobu podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 27. 10. 2004 odůvodnila tím, že majetek úpadce tvoří mimo jiné pozemek parc. č. 5717 o výměře 451 m2 v k. ú. Chomutov I, zapsaný na LV č. 28 u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov, a nebytový prostor umístěný v domě č. p. 4261 v Chomutově I, který je rovněž zapsán v konkursní podstatě úpadce. Označený pozemek i nebytový prostor užíval žalovaný v období od 26. 1. 1998 do 30. 9. 2004, aniž za to platil nájemné, které žalobkyně požadovala zaplatit ve výši 50 Kč za 1 m2 ročně za užívání pozemku, které tak za uvedené období činí celkem 150.913 Kč, a ve výši 105 Kč za 1 m2 měsíčně za užívání nebytového prostoru, které za stejné období činí 2.441.893,50 Kč. Podáním došlým témuž soudu dne 11. 1. 2006 žalobkyně navrhla změnu žaloby tak, že požadovala, aby žalovaný zaplatil do konkursní podstaty za období od 26. 1. 1998 do 10. 11. 2005 za užívání označeného pozemku částku 175.340 Kč včetně příslušenství a za užívání označeného nebytového prostoru částku 2.847.893,50 Kč s příslušenstvím, tedy celkem částku 3.023.233,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 % ode dne 28. 4. 2004 do zaplacení z částky 2.592.806,50 Kč a spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 % z částky 430.427 Kč počínaje dnem 11. 11. 2005 do zaplacení. Žalovaný ve vyjádření k žalobě doručeném soudu dne 23. 11. 2004 mimo jiné sdělil, že „žalobkyně nemá s žalovaným uzavřenu žádnou nájemní smlouvu, takže nelze požadovat nájemné, mohla by požadovat úhradu eventuálně z jiného právního důvodu, v tomto případě však část nároků je již promlčena“. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 10. 4. 2007, č. j. Ncp 816/2007-26, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 45 Cm 76/2004, jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy, a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Chomutově; v odůvodnění uvedl, že „v dané věci jde o výjimku ze sporů spadajících do věcné příslušnosti krajských soudů uvedenou v ustanovení § 9 odst. 3 písm. r/, bod 5 o. s. ř., neboť se jedná o spor týkající se nájmu nebytových prostor“. Usnesením ze dne 14. 7. 2010, č. j. 20 C 217/2007-78, pravomocným dne 3. 11. 2010, rozhodl soud prvního stupně, že na straně žalobce bude nadále pokračováno se společností PORTER, s. r. o., jíž byla pohledávka za žalovaným ve výši 3.023.233,50 Kč (jakožto nájemné za pozemek a část nebytových prostor), sepsaná do konkursní podstaty úpadce, správkyní postoupena na základě úplatné smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 3. 2009. Při jednání Okresního soudu v Chomutově (dále jen „soud prvního stupně“) dne 4. 3. 2011 žalobce PORTER, s. r. o., uvedl, že požaduje po žalovaném zaplacení částky 3.023.233,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 % z částky 2.592.806,50 Kč od 17. 11. 2004 do zaplacení a z částky 430.427 Kč v zákonné výši repo sazby zvýšené o 7 % od 3. 3. 2011 do zaplacení. Soud prvního stupně při tomto jednání změnu žaloby „spočívající jednak v rozšíření žalované částky a dále v úpravě úroku z prodlení tak, že je požadováno 3.023.233,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 % z částky 2.592.806,50 Kč od 17. 11. 2004 do zaplacení a z částky 430.427 Kč v zákonné výši repo sazby zvýšené o 7 % od 3. 3. 2011 do zaplacení“, připustil. Dalším usnesením soudu prvního stupně ze dne 2. 12. 2014, č. j. 20 C 217/2007-413, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 3. 2015, č. j. 9 Co 15/2015-427, bylo rozhodnuto, že na straně žalobce bude nadále pokračováno se společností TECHNIA a. s., neboť žalobce PORTER, s. r. o. zanikl fúzí s touto společností ke dni 23. 5. 2014. Okresní soud v Chomutově poté rozsudkem ze dne 22. 5. 2015, č. j. 20 C 217/2007-467, ve znění usnesení ze dne 11. 9. 2015, č. j. 20 C 217/2007-502, uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku 123.260 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 77.335 Kč ve výši 2 % ročně od 17. 11. 2004 do zaplacení a z částky 45.925 Kč ve výši 7,75 % ročně od 3. 3. 2011 do zaplacení (výrok I.), žalobu o zaplacení částky 2.899.973,50 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 2.515.471,50 Kč ve výši 2 % ročně od 17. 11. 2004 do zaplacení a z částky 384.502 Kč ve výši 7,75 % ročně od 3. 3. 2011 do zaplacení zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žalobce je povinen uhradit na náhradě nákladů řízení žalovanému 58.373 Kč (výrok III.) a státu 14.546 Kč a že žalovaný je povinen uhradit státu na nákladech řízení 606 Kč. K odvolání žalobce (směřujícímu výslovně proti části výroku II. rozsudku soudu prvního stupně co do částky 949.042,86 Kč s úrokem z prodlení, která představuje částku 45.088.86 Kč s úrokem z prodlení za užívání předmětného pozemku v žalobou požadované částce 50 Kč za 1 m2 ročně za období od 27. 10. 2000 do 26. 10. 2002 a částku 903.954 Kč s úrokem z prodlení za užívání předmětného nebytového prostoru za období od 27. 10. 2000 do 10. 11. 2005, a proti výrokům o nákladech řízení - další část zamítavého výroku II. rozsudku soudu prvního stupně ohledně částky 1.950.930,64 Kč s příslušenstvím žalobce odvoláním nenapadl) a k odvolání žalovaného (proti výrokům I., III. a IV. tohoto rozsudku) Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 26. 7. 2016, č. j. 9 Co 757/2015-511, rozsudek soudu prvního stupně (v celém rozsahu) zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění tohoto rozhodnutí předně konstatoval, že „tu část výroku II. napadeného rozsudku, kterou byla zamítnuta žaloba v celkové částce 1.950.930,64 Kč a která nebyla odvoláním dotčena, nabyla právní moci a odvolací soud ji nepřezkoumával“. Soudu prvního stupně vytkl, že jeho závěr o tom, zda předmětný nebytový prostor je příslušenstv