28 Cdo 2639/2012 — Nejvyšší soud

28 Cdo 2639/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 9. 2012 Spisová značka:28 Cdo 2639/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.2639.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Rehabilitace (soudní i mimosoudní) Dotčené předpisy:§ 2 odst. 2 a 3 předpisu č. 243/1992Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 10. 2012 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 18.10.2012IV.ÚS 3991/12doc. JUDr. Michaela Židlická, Dr.odmítnuto14.5.2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 2639/2012 ROZSUDEK Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a Mgr. Petra Krause o dovolání dovolatelů: A/ S. R. H., a b/ M. H., zastoupených JUDr. Martinem Kölblem, advokátem, 110 00 Praha 1, Štěpánská 39, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni z 21. 3. 2012, sp. zn. 13 Co 24/2011, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 5 C 207/2008 (žalobců S. R. H. a M. H., zastoupených JUDr. Martinem Kölblem, advokátem, 110 00 Praha 1, Štěpánská 39, a dalších účastníků řízení: 1. Obce Kamenec, 338 28 Kamenec-Břasy 14, 2. Obce Lhotka u Radnic, 338 28 Radnice u Rokycan, Lhotka-Břasy č. 11, 3. Obce Hlohovice, 336 27 Hlohovice, 4. Pozemkového fondu ČR, IČ 4679 7072, 300 00 Plzeň, Generála Píky č. 8, 5. V. M., 6. M. M., 7. L. B., zastoupené JUDr. Alenou Kasalovou, advokátkou, 300 00 Plzeň, Náměstí Republiky č. 2, 8. A. K., 9. J. S., 10. E. Z., 11. J. P., 12. D. P., 13. M. T., a 14. O. T., o určení vlastnického práva k nemovitostem), takto: I. Dovolání dovolatelů se zamítají. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení o dovolání. O d ů v o d n ě n í : O žalobě žalobců, podané u soudu 4. 11. 2008, bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech z 19. 10. 20109, č. j. 5 C 207/2008-320. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně bylo rozhodnuto, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky (každý z jedné ideální poloviny) pozemků parc. č. 461/3, 464/1, 468/2, 468/3, 468/5, 476/1,477, 478, 574 659/5 (podle geometrického plánu Ing. J. P.) v katastrálním území K. u radnic a dále pozemků parc. č. 543/19, 524/18, 770/149 (podle již uvedeného geometrického plánu) v katastrálním území L. Bylo však (výrokem rozsudku označeným II.) rozhodnuto, že žalobci nejsou vlastníky pozemků parc. č. 650/1, 462, 465 a 659/2 v katastrálním území K., s tím, však, že „restituční nárok žalobců, kteří jsou oprávněnými osobami ve vztahu (u každého ze žalobců jednou polovinou) k uvedeným pozemkům, se uznává“. Bylo také vysloveno, že v rozsahu pozemků uvedených výroky I. II. tohoto rozsudku soudu prvního stupně je tímto rozsudkem měněno rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Rokycany z 2. 9. 2008, č. j. PÚ 394/01-2 (1657/08). O nákladech řízení mezi žalobci a účastníky řízení Obcí Kamenec, Obcí Hlohovice a Pozemkovým fondem ČR bylo rozhodnuto, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Účastnici řízení Obci Lhotka u Radnic bylo uloženo zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení 9.190,84 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobcům bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně Okresnímu soudu v Rokycanech 4.016,50 Kč a na náhradu nákladů tohoto řízení, placených ze státních prostředků, do tří dnů od právní moci rozsudku. O odvolání účastníka řízení Pozemkového fondu ČR proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Plzni z 21. 3. 2012, sp. zn. 13 Co 24/2011. Tímto rozsudkem odvolacího soudu bylo rozhodnuto, že rozsudek Okresního soudu v Rokycanech z 19. 10.2010, č. j. 5 C 207/2008-320 (ve znění doplňujícího usnesení z 19. 11. 2008-319) se mění takto: Žalobci jsou (každý v rozsahu jedné ideální šestiny) podílovými spoluvlastníky pozemků parc. č. 461/3, 464/1, 468/1, 468/2, 468/3, 468/5, 476/1, 477, 478, 574 a 685/5 v katastrálním území K., jakož i pozemků§ parc. č. 543/19, 524/18, 770/147 a 770/1949 v katastrálním území L. Bylo však odvolacím soudem rozhodnuto, že žalobci nejsou vlastníky pozemků parc. č. 650/1, 462, 465 a 659/2 v katastrálním území K.; bylo však vysloveno, že restituční nárok žalobců (u každého z nich co do jedné ideální šestiny) se k těmto pozemkům uznává. Bylo rovněž vysloveno, že „v tomto rozsahu uvedených pozemků se nahrazuje rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Rokycany z 2. 9. 2008, č. j. PÚ 394/01-2(1657/08). O nákladech řízení mezi žalobci a účastníky řízení Obcí Kamenec, Obcí Hlohovice a Pozemkovým fondem ČR nemá žádný z nich právo na jejich náhradu. Účastnici řízení Obci Lhotka u Radnic bylo uloženo zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení 9.190,84 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobcům bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně 4.016,50 Kč na náhradu nákladů tohoto řízení, placených ze státních prostředků, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Účastníci řízení Obci Kamenec bylo uloženo zaplatit Okresnímu soudu v Rokycanech 4.016,50 Kč na náhradu nákladů tohoto řízení, placených ze státních prostředků, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Účastnici řízení Obci Lhotka u Radnic bylo uloženo zaplatit Okresnímu soudu v Rokycanech na náhradu nákladů tohoto řízení, placených ze státních prostředků, 45.083,- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu. O nákladech odvolacího řízení bylo odvolacím soudem rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na jejich náhradu. V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud přezkoumal podle ustanovení § 212 a § 212a občanského soudního řádu rozsudek soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání odvolatele Pozemkového fondu ČR je důvodné. Odvolací soud poukazoval na to, že tomuto soudnímu řízení předcházelo řízení u Pozemkového úřadu v Rokycanech, v němž bylo rozhodnuto rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu v Rokycanech z 2. 9. 2008, č. j. PÚ 394/01-2. Toto rozhodnutí správního orgánu, jímž bylo rozhodnuto, že S. R. H. a M. H. nejsou vlastníky jimi uváděných pozemků v katastrálním území K. a v katastrálním území L., odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) neshledal správným. Odvolací soud měl dále za to, že soud prvního stupně po správném postupu v tomto řízení podle ustanovení § 244 a násl. občanského soudního řádu dospěl na základě zjištění, učiněných ve správním i soudním řízení k tomu, že je na místě žalobě žalobců vyhovět, což učinil jednak částečným rozsudkem z 20. 8. 2009, který nabyl právní moci 17. 10. 2009, jímž byl zcela uznán restituční nárok žalobců k pozemkům ve vztahu k účastníkům řízení V. M., M. M., A. K., E. Z., J. P., D. P., M. T. a O. T., s tím, že restituční nárok je tu dán, ale nejsou plněny podmínky pro vydání těchto pozemků. Stejný způsobem pak soud prvního stupně rozhodl i konečným rozsudkem z 19. 10. 2010 ve vztahu ke zbývající části předmětu řízení, tj. ohledně pozemků, týkajících se účastníků řízení Obce Kamenec, Obce Lhotka u Radnic a Obce Hlohovice, když dále Pozemkový fond ČR je účastníkem řízení ze zákona (§ 9 odst. 8 zákona č. 229/1991 Sb.). Ohledně pozemků, k nimž žalobcům rovněž svědčí restituční nárok (každému z nich v rozsahu jedné ideální poloviny), ale ohledně nichž je dána překážka vydání věcí žalobcům pro jejich zastavěnost, rozhodl soud prvního stupně (podle odvolacího soudu správně) tak, že žalobci nejsou vlastníky těchto pozemků (pro vydání nezpůsobilých) s konstatováním, že i tu je restituční nárok žalobců ohledně těchto pozemků (pro každého v rozsahu jedné šestiny) dán. Co do posouzení toho, zda žalobci jsou v daném případě oprávněnými osobami, vycházel i odvolací soud ze zjištění o tom, že pozemky, k nimž žalobci uplatnili restituční nárok, byly původně majetkem firmy „S. a H., veřejná obchodní společnost“. Protože veřejné obchodní společnosti nebyly podle Všeobecného obchodního zákona č. 1/1963 ř. z. právnickými osobami, proto z hlediska restitučních předpisů bylo nutno za oprávněné osoby považovat společníky veřejné obchodní společnosti; v daném případě jedním ze společníků uvedené veřejné obchodní společnosti byla K. H. (babička žalobců S. H. a M. H.) a dalšími dvěma společníky uvedené společnosti byli její švagři – Z. H. a A. H. (sourozenci). Odvolací soud tu (shodně se soudem prvního stupně) měl za to, že ve vztahu k naplnění restitučního důvodu je v daném případě tento důvod naplněn podle zákona č. 243/1992 Sb. (ve znění zákona č. 212/2000 Sb.). Restitučním důvodem tu je, dovozoval odvolací soud, pozbytí majetku na základě kupní smlouvy (týkající se i předmětných pozemků) z 21. 9. 1939, uzavřené společníky již uvedené veřejné obchodní společnosti „S.