28 Cdo 2986/2020 — Nejvyšší soud

28 Cdo 2986/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 11. 2020 Spisová značka:28 Cdo 2986/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:28.CDO.2986.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Bezdůvodné obohacení Promlčení Znalecký posudek Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 § 107 odst. 1 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:16. 3. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 961/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 2986/2020-566 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobců a) F. M., narozeného dne XY, bytem XY, a b) J. M., narozeného dne XY, bytem XY, obou zastoupených Mgr. Markem Plajnerem, advokátem se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, proti žalované BENETA Group a.s., se sídlem v Benátkách nad Jizerou, Pražská 190/136, IČO 27424880, zastoupené Mgr. Janem Krátkým, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, nám. Míru 14, o zaplacení částky 222.995 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 15 C 337/2013, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. ledna 2020, č. j. 18 Co 157/2017-537, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 31. srpna 2020, č. j. 18 Co 157/2017-560, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Krajský soud v Praze k odvolání žalobců výrokem I. rozsudku ze dne 20. 1. 2020, č. j. 18 Co 157/2017-537, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 31. 8. 2020, č. j. 18 Co 157/2017-560, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 9. 11. 2016, č. j. 15 C 337/2013-386 [jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobci domáhali po žalované zaplacení částky ve výši 222.995 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 60.000 Kč od 31. 10. 2013 do 29. 12. 2013, z částky 120.000 Kč od 30. 12. 2013 do 2. 3. 2014, z částky 180.000 Kč od 3. 3. 2014 do 29. 4. 2015, z částky 213.500 Kč od 30. 4. 2015 do 25. 5. 2015 a z částky 222.995 Kč od 26. 5. 2015 do zaplacení (výrok I.), a jímž dále rozhodl, že žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v celkové výši 111.591,60 Kč, a to každý ze žalobců polovinu této částky, tedy žalobce a) částku 55.795,80 Kč, a žalobce b) částku 55.795,80 Kč, k rukám zástupce žalované Mgr. Jana Krátkého (výrok II.), a České republice - na účet nebo do pokladny Okresního soudu v Mladé Boleslavi -náklady státu v celkové výši 43.874 Kč, a to každý ze žalobců polovinu této částky, tedy žalobce a) částku 21.937 Kč, a žalobce b) částku 21.937,- Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.)] a dále rozhodl, že žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 65.498 Kč k rukám jejího zástupce a České republice - na účet Krajského soudu v Praze - náklady státu ve výši 4.235 Kč. Rozhodnutí odvolacího soudu je shodně se soudem prvního stupně založeno na závěru, že žalobou (podanou dne 31. 10. 2013) uplatněný nárok žalobců [v průběhu řízení se souhlasem soudu prvního stupně postupně změněný (rozšiřovaný)] na zaplacení náhrady za bezdůvodné obohacení ve výši žalované částky, které dle nich mělo žalované vzniknout tím, že v období od 1. 11. 2011 do 30. 4. 2015 užívala bezesmluvně pozemky v jejich podílovém spoluvlastnictví (každého v rozsahu id. ½) v uzavřeném areálu v Benátkách nad Jizerou, tím, že se na nich nacházejí budovy ve vlastnictví žalované, není důvodný. Soudy poukázaly na to, že z průběhu předchozího řízení vedeného u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 12 C 154/2009 mezi týmiž účastníky řízení, jakož i z průběhu daného řízení je zřejmé, žalobci nejsou schopni se se žalovanou shodnout v tom, jaké částky jim má žalovaná platit za užívání pozemků, přičemž k vyřešení věci účastníci nedospěli ani jiným způsobem (např. uzavřením nájemní smlouvy, případně převodem pozemků); žalovaná tak žalobcům zasílala nepravidelně různé platby jako zálohy „na vznikající bezdůvodné obohacení“, nicméně výše bezdůvodného obohacení nebyla pro období od 1. 11. 2011 do 30. 4. 2015 známa. Provedeným dokazováním pak bylo prokázáno, že žalovaná se do prodlení s placením těchto záloh nedostala a že jejich celková výše, poskytnutá každému ze žalobců v období od 1. 11. 2011 do 30. 4. 2015, odpovídala souhrnné výši obvyklého nájemného v daném místě a čase, jak bylo soudy zjištěno z revizního znaleckého posudku společnosti BDO Appraisal services - Znaleckého ústavu s. r. o. (nyní GT Appraisal services - Znalecký ústav a.s.) a z výpovědi zpracovatele tohoto posudku před soudy obou stupňů, se zohledněním promlčení uplatněného nároku žalobců na zaplacení náhrady za bezdůvodné obohacení za období od 1. 5. 2012 do 30. 4. 2013 (vznikající každým následujícím dnem poté, co bezdůvodné obohacení vzniklo) v dvouleté subjektivní promlčecí době podle § 107 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť žalobci, ačkoliv nepochybně věděli o tom, že žalovaná pozemky užívá i v tomto období, a dle nich jí tak vznikalo bezdůvodné obohacení, uplatnili nárok za období od 1. 5. 2012 do 31. 12. 2012 až v průběhu řízení před soudem prvního stupně podáním doručeným mu dne 30. 4. 2015 a nárok za období od 1. 1. 2013 do 30. 4. 2013 uplatnili taktéž až v průběhu řízení před soudem prvního stupně podáním doručeným mu dne 26. 5. 2015, takže právo na náhradu za bezdůvodné obohacení jim tak pro žalovanou důvodně vznesenou námitku promlčení nelze za období od 1. 5. 2012 do 30. 4. 2013 přiznat. K odvolací námitce žalobců, že „soud prvního stupně nesprávně posoudil námitku promlčení, když v daném případě se jednalo o úmyslné bezdůvodné obohacení, ohledně nějž platila desetiletá promlčecí doba“, odvolací soud (aniž jakkoli korigoval závěr soudu prvního stupně o promlčení nároku žalobců za toto období dle § 107 odst. 1 obč. zák.) dodal, že „je mu z jeho rozhodovací praxe známo, že účastníci již dlouhou řadu let nejsou schopni uzavřít pro obě strany akceptovatelnou nájemní smlouvu, avšak tuto skutečnost lze těžko podřadit pod úpravu zavinění tak, jak je upraveno v trestním zákoníku“. Důvodnými odvolací soud neshledal ani námitky žalobců týkající se závěrů revizního znaleckého posudku společnosti BDO Appraisal services - Znaleckého ústavu s. r. o., neboť „znalec“ dodržel soudem prvního stupně uložené zadání, závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, když „znalec“ popsal a řádně zdůvodnil použitý postup pro stanovení výše obvyklého nájemného v daném místě a čase i vhodnost výběru srovnatelných vzorků, znalecký posudek je bez jakýchkoli vnitřních rozporů, jeho závěry jsou logické, správné a na posuzovanou věc zcela přiléhající, a že jejich správnost se žalobcům nepodařilo jakkoli zpochybnit, a to ani doplňujícími dotazy na znalce v rámci odvolacího jednání. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci, jehož přípustnost spatřují v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek „hmotného práva“, a to: 1) „zda v případě, že žalovaná ví, že užívá cizí pozemek bez právního důvodu, neboť za toto užívání částečně nebo nepravidelně platí náhradu, dochází z její strany k úmyslnému bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce (žalobců)“, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. 33 Odo 938/2002, nebo ze dne 15. 4. 2009, sp. zn. 28 Cdo 709/2009; 2) „zda lze ve vztahu k platbám, které žalovaná dobrovolně a pravidelně hradila na náhradu na její straně vznikajícího bezdůvodného obohacení, účinně uplatnit námitku promlčení nároku připadajícího na období, kdy byly tyto platby uskutečněny, nebo se z její strany jedná o plnění odpovídající naturální obligaci, neboť k plnění došlo z její strany dobrovolně ještě před výzvou žalobců k plnění“, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena; 3) „zda lze za částečný úspěch ve věci (§ 142 odst. 3 občanského soudního řádu - poznámka NS) považovat situaci, kdy je sice dán a soudy uznán základ žalovaného nároku v podobě existence užívání pozemků žalobců žalovanou bez právního důvodu, avšak na základě znaleckého posudku je stanoveno, že žalobou uplatněný dluh z titulu bezdůvodného obohacení za takové užívání vzhledem k průběžným úhradám ze strany žalované nevznikl“, která v rozhodování d