28 Cdo 4284/2011 — Nejvyšší soud

28 Cdo 4284/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 2. 2012 Spisová značka:28 Cdo 4284/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.4284.2011.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Příspěvek na dopravu Dotčené předpisy:§ 4 odsdt. 1 a 2 předpisu č. 87/1991Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:5. 3. 2012 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí -II.ÚS 1663/12JUDr. et PhDr. Stanislav Balíkodmítnuto24.7.2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 28 Cdo 4284/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a Mgr. Petra Krause o dovolání dovolatelek a) G. J., Ch. a b) E. J., Ch., zastoupených Mgr. Ladislavem Malečkem, advokátem, 412 01 Litoměřice, Nerudova 22, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze 16. 6. 2011, sp. zn. 12 Co 278/2007, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 13 C 147/1992(žalobce L. K., Ž., zastoupeného JUDr. Lubomírem Pánikem, advokátem, 400 01 Ústí nad Labem, Masarykova 43, proti žalovaným 1. Statutárnímu městu Ústí nad Labem, IČ 0008 1531, 400 01 Ústí nad Labem, Velká hradební 2336/8 (Magistrát města Ústí nad Labem), 2. I. K., Ú., 3. Z. L., L., 4. JUDr. J. C., správci konkursní podstaty společnosti JIMA, s. r.o. (IČO 4322 7732), advokátu, 400 01 Ústí nad Labem, Hrnčířská 56/14, 5. G. J., Ch., zastoupené Mgr. Ladislavem Malečkem, advokátem, 410 01 Litoměřice, Nerudova 22, a E. J., Ch., zastoupené Ing. Ilonou Kopeckou, 403 17 Chabařovice, Haškova 670, a 6. G. J., Ch., zastoupené Mgr. Ladislavem Malečkem, advokátem, 410 01 Litoměřice, Nerudova 22, o vydání nemovitostí, t a k t o : I. Dovolání dovolatelek s e o d m í t a j í . II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání. O d ů v o d n ě n í : O žalobě žalobce, podané u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 13C 147/92, bylo posléze rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem z 9. 10. 2006, č. j. 13C 147/92-369. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně bylo žalovanému Statutárnímu městu Ústí nad Labem uloženo vydat žalobci dům v Ch. se stavební parcelou (o výměře 1 100 m2) v katastrálním území Ch., zapsané na listu vlastnictví pro toto katastrální území u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj (katastrální pracoviště Ú.), a to do 3 dnů po právní moci rozsudku. Žalovanému Statutárnímu městu Ústí nad Labem bylo uloženo zaplatit žalobci L. K. 21.318,55 Kč na úhradu nákladů řízení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Bylo také rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobcem a ostatními žalovanými nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému Statutárnímu městu Ústí nad Labem bylo ještě uloženo zaplatit na účet Okresního soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek 24.000,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Doplňujícím rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem z 12. 7. 2010, č. j. 13C 147/92-449, bylo ještě rozhodnuto, že se žaloba žalobce L. K. o vydání domu č. v Ch. a stavební parcely (o výměře 1 100 m2) v katastrálním území Ch.zamítá vůči žalovaným I. K., Z. L., JUDr. J. C., správci konkursní podstaty JIMA, s. r.o., Ú., Ing. F. J. a G. J. Uvedeným žalovaným nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. O odvolání žalobce L. K. a žalovaných Z. L., G. J. a E. J. proti uvedeným rozsudkům soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze 16. 6. 2011, sp. zn. 12 Co 278/2007. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem z 9. 10. 2006, č. j. 13C 147/92-369 (ve spojení s rozsudkem téhož soudu z 12. 7. 2010, č. j. 13C 147/92-449) potvrzen „ve vyhovujícím i v zamítavém výroku ve věci samé“. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným Statutárním městem Ústí nad Labem byl změněn potud, že výše nákladů řízení činí částku 20.358,- Kč; jinak byl tento výrok potvrzen. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými I. K., Z. L. a JUDr. J. C. byl potvrzen. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými E. J. a G. J. byl změněn tak, že žalobce je povinen zaplatit společně a nerozdílně žalovaným E. J. a G. J. 7.794,- Kč na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku. Výrok o soudním poplatku byl změněn tak, že výše tohoto poplatku činí 500,- Kč; jinak byl tento výrok potvrzen. Posléze bylo uvedeným rozsudkem odvolacího soudu rozhodnuto, že se dovolání E. J. a G. J. odmítají. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu těchto nákladů. V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolací soud přezkoumal odvoláními napadený rozsudek soudu prvního stupně (jakož i rozsudek jej doplňující) a tento věcně správný rozsudek ve vyhovujícím i zamítavém výroku ve věci samé potvrdil podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu. Odvolání žalovaných Z. L., E. J. a G. J. byla odvolacím soudem odmítnuta podle ustanovení § 218 písm. b) občanského soudního řádu, a to jako odvolání, která byla podána někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, když žaloba proti nim byla soudem prvního stupně v celém rozsahu zamítnuta. Odvolací soud konstatoval, že v průběhu odvolacího řízení zemřel původně žalovaný Ing. F. J.; odvolací soud proto usnesením z 19. 4. 2011 (sp. zn. 12 Co 278/2007) rozhodl, že v řízení bude pokračováno s G. J. a E. J., které jsou dědičkami uvedeného zemřelého účastníka řízení a dědictví po něm neodmítly. Odvolací soud poukazoval na zjištění učiněná soudem prvního stupně, z nichž rovněž vycházel, že totiž žalobce L. K. je v daném případě oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, neboť jeho matka A. K. byla sestrou původní vlastnice nemovitostí, o něž jde v tomto řízení, B. F., jejíž nemovitosti přešly do vlastnictví státu darovací smlouvou z 27. 3. 1962, uzavřenou v tísni (darující bylo 77 let, nebyla v dobrém zdravotním stavu, pobírala pouze důchod a její finanční prostředky nestačily na údržbu nemovitostí), tedy ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 87/1991 Sb. Žalobce vyzval v zákonné lhůtě právní předchůdce Statutárního města Ústí nad Labem k vydání nemovitostí; jelikož nedošlo k dohodě o vydání nemovitostí, domáhal se tohoto nároku žalobou u soudu. Nemovitosti, o něž jde v tomto řízení, držel k 1. 4. 1991 (t. j. ke dni účinnosti zákona č. 87/1991 Sb.) dosud Podnik bytového hospodářství v Ústí nad Labem, který je pak převedl na jiný subjekt. Žalovaná I. K. nabyla vlastnictví předmětných nemovitostí v dražbě v rámci malé privatizace; tímto převodem došlo k porušení povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., obsahujícím zákaz pro povinnou osobu převést věc do vlastnictví jiného, a to v celé době do vydání věci oprávněné osobě podle uvedeného zákona. Vzhledem k těmto důvodům odvolací soud shledal rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím i zamítavém výroku správným ve vztahu k žalovanému Statutárnímu městu Ústí nad Labem a potvrdil tento rozsudek podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu. Pokud šlo o žalované I. K., Z. L., JUDr. J. C., správce konkurzní podstaty společnosti JIMA, s. r. o., v Ústí nad Labem, G. J., Ing. F. J. (za něhož po jeho úmrtí bylo jednáno s jeho dědičkami E. J. a G. J.), shledal odvolací soud, že tito žalovaní jsou jen postupníky, kteří nabyli předmětné nemovitosti smlouvami uzavřenými mezi I. K. a JIMOU, s. r. o., ze dne 1. 4. 1993, mezi JIMOU, s. r. o., a Z. L. ze 16. 1. 1995 a mezi Z. L. a manželi J. z 11. 11. 1996; odvolací soud byl toho názoru,že uvedení žalovaní nemají v tomto sporu postavení povinných osob, když nejsou nositeli hmotného práva v tomto právním vztahu; žalobě o uložení povinnosti těmto žalovaným nebylo tedy soudem prvního stupně důvodně vyhověno, když uváděné kupní smlouvy o nabytí nemovitostí byly ve smyslu ustanovení zákona č. 87/1991 Sb. neplatné. O nákladech řízení před soudem prvního stupně rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a podle vyhlášky č. 270/1990 Sb. (ve znění vyhlášky č. 177/1996 Sb.). O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 občanského soudního řádu podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. O soudním poplatku bylo odvolacím soudem rozhodnuto s poukazem na ustanovení § 11 odst. 2 a § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátu, který v řízení zastupoval žalované G. J. a E. J., dne 1. 8. 2011 a dovolání těchto žalovaných bylo předáno na poště k dor