28 Cdo 640/2005 — Nejvyšší soud

28 Cdo 640/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:7. 12. 2006 Spisová značka:28 Cdo 640/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:28.CDO.640.2005.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 640/2005 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Františka Ištvánka o dovolání dovolatele H. m. P., zastoupeného advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze z 21. 10. 2004, sp. zn. 25 Co 268/2004, vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 6 C 123/2002 (žalobce A. V., zastoupeného advokátem, proti žalovaným: 1. H. m. P., zastoupenému v řízení před soudy obou stupňů advokátem, a 2. Městské části P., o určení vlastnictví k nemovitostem) takto: I. Zrušuje se rozsudek Městského soudu v Praze z 21. 10. 2004, sp. zn. 25 Co 268/2004, a to ve výrocích označených I. a III. II. V tomto rozsahu se věc vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení o odvolání žalobce Ing. A. V. proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze 4. 2. 2004, čj. 6 C 123/2002-57. O d ů v o d n ě n í : O žalobě žalobce, podané u soudu 27. 3. 2002, bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, čj. 6 C 123/2002-57. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně byla zamítnuta žaloba žalobce o určení, že je vlastníkem (s podílem ½) pozemku parc. č. 2342/65 (o výměře 340 m2) a pozemku parc. č. 2342/72 (o výměře 363 m2), zapsaných na listu vlastnictví č. 1716 pro katastrální území S., obec P., u Katastrálního úřadu P., jelikož i pozemku parc. č. 2342/9 (o výměře 843 m2), zapsaného na listu vlastnictví č. 1696 pro katastrální území S. u Katastrálního úřadu P. Byl také zamítnut žalobcův žalobní návrh o určení, že zůstavitelka A. V., která zemřela 4. 5. 1991, byla ke dni své smrti vlastnicí (s podílem ½) pozemku parc. č. 2342/65 (o výměře 340 m2), pozemku parc. č. 2342/72 (o výměře 363 m2) a pozemku parc. č. 2342/9 (o výměře 843 m2) v katastrálním území S., obec P. Uvedeným rozsudkem soudu prvního stupně byla rovněž zamítnuta žaloba žalobce Ing. A. V. o určení, že je vlastníkem (s podílem ½) části pozemku parc. č. 2342/64 a části pozemku parc. č. 2342/66, zapsaných na listu vlastnictví č. 1716 pro katastrální území S. (ve vložce č. 31 pozemkové knihy pro katastrální území Ř.), jakož i části pozemku parc. č. 2342/71, části pozemku parc. č. 2472/73, částí pozemků par. č. 2342/32, parc. č. 2342/33, parc. č. 2342/56 a parc. č. 2342/57, zapsaných na listu vlastnictví č. 1716 pro katastrální území S., obec P. (v pozemkové knize ve vložce č. 31 pro katastrální území Ř.) u Katastrálního úřadu P. Stejně tak byl zamítnut žalobní návrh žalobce Ing. A. V. o určení, že tytéž pozemky zapsané na listu vlastnictví č. 1716 pro katastrální území S. (v pozemkové knize ve vložce č. 31 pro katastrální území Ř.) byly z jedné poloviny vlastnictvím zůstavitelky A. V., zemřelé 4. 5. 1991. Také byl zamítnut žalobní návrh žalobce Ing. A. V. o určení, že je vlastníkem (s podílem ½) pozemku parc. č. 2342/8 zapsaného na listu vlastnictví č. 1696 pro katastrální území S. (v pozemkové knize ve vložce 31 pro katastrální území Ř.), jakož i žalobní návrh téhož žalobce o určení, že zůstavitelka A. V. (která zemřela 4. 5. 1991) byla ke dni smrti vlastnicí (z ½) téhož pozemku parc. č. 2342/8 v katastrálním území S. Ohledně nákladů řízení bylo soudem prvního stupně rozhodnuto tak, že žalobce je povinen zaplatit na náklady řízení 10.225,- Kč žalovanému H. m. P.; ve vztahu žalobce a žalované Městské části P. bylo rozhodnuto, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně bylo uvedeno, že sice na straně žalobce byl shledán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, protože naléhavost právního zájmu je tu třeba spatřovat v tom, že „bez navrhovaného určení žalobce nemůže uplatnit své potencionální dědické právo po své matce A. V. v rámci institutu dodatečného projednání dědictví“. Soud prvního stupně však poukazoval na to, že pozemky, o něž jde v tomto řízení, přešly kupní smlouvou z 19. 12. 1985 ze žalobce Ing. A. V. a jeho matky A. V. za kupní cenu 12.262,40 Kč na Čs. stát – Výstavbu H. m. P., výstavbu sídlišť P., a také na to, že žalobce se neúspěšně domáhal vydání těchto pozemků podle ustanovení zákona č. 229/1991 Sb. (zákona o půdě), ale Magistrát h. m. P. – Pozemkový úřad rozhodl svým rozhodnutím z 8. 4. 1999 (potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Praze z 18. 11. 1999, čj. 45 Ca 83/99-53), že Ing. A. V. vlastníkem těchto pozemků není. Soud prvního stupně neshledal důvodnou námitku žalobce Ing. A. V., že by zmíněná kupní smlouva z 19. 12. 1985 byla neplatná pro nedostatek souhlasu jednotného zemědělského družstva, které bylo uživatelem pozemků, podle ustanovení § 42 zákona č. 122/1975 Sb.; rovněž neshledal soud prvního stupně důvodnou námitku, že kupní cena byla v uvedené kupní smlouvě sjednána v rozporu s tehdy platným cenovým předpisem – č. 128/1984 Sb. O odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze 4. 2. 2004, čj. 6 C 123/2002-57, rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem z 21. 10. 2004, sp. zn. 25 Co 268/2004. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl uvedený rozsudek soudu prvního stupně změněn ve všech zamítavých výrocích, označených I., II., IV., V. a VI. tak, že všem určovacím žalobním návrhům žalobce Ing. A. V. ohledně jeho vlastnictví (z ½) k pozemkům uvedeným v jeho žalobě a ohledně vlastnictví (z ½) jeho matky A. V. (v době její smrti dne 4. 5. 1991) k pozemkům rovněž uvedeným v žalobě žalobce, bylo vyhověno. Ve vztahu k žalované Městské části P. byly však zamítavé výroky (označené I., II., III., IV., V., VI. a VIII.) rozsudku soudu prvního stupně potvrzeny. Ohledně nákladů řízení před soudy obou stupňů ze strany žalovaného H. m. P. vůči žalobci bylo rozhodnuto o tom, že tento žalovaný uhradí žalobci na tyto náklady řízení 34.030,- Kč; ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou Městkou částí P. bylo rozhodnuto, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolání žalobce bylo odvolacím soudem posouzeno jako důvodné. Odvolací soud byl (shodně se soudem prvního stupně) toho názoru, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva k nemovitostem uváděným v jeho žalobě, ohledně nichž byly skutkové okolnosti správně zjištěny soudem prvního stupně; avšak ohledně důvodnosti určovacích žalobních návrhů žalobce dospěl odvolací soud k jinému právnímu závěru. Podle názoru odvolacího soudu v daném případě převzal stát nemovitosti na základě existujícího právního úkonu – smlouvy z 19. 12. 1985, která je však neplatná. Tuto smlouvu posoudil odvolací soud jako absolutně neplatnou. Odvolací soud zdůrazňoval, že tu bylo k uvedené smlouvě zapotřebí souhlasu jednotného zemědělského družstva ve smyslu ustanovení § 42 odst. 2 zákona č. 122/1975 Sb. a tato právní skutečnost tu musela být splněna, měly-li právní úkony účastníků uvedené smlouvy vést ke vzniku účinné smlouvy. Tento souhlas, jehož udělení patřilo do kompetence představenstva družstva, musel být dán písemně; souhlas tu byl hmotněprávním předpokladem platnosti smlouvy o koupi pozemků, užívaných družstvem, a nedostatek souhlasu způsoboval neplatnost kupní smlouvy podle ustanovení § 40 odst. 1 občanského zákoníku (ve znění platném do 31. 12. 1991), když takovýto právní úkon nebyl učiněn v předepsané formě. Uváděný souhlas musel být dán ze strany Jednotného zemědělského družstva Ch., které pozemky užívalo v době uzavření kupní smlouvy z 19. 12. 1985; soud prvního stupně měl však k dispozici pouze pozdější souhlas ze 6. 7. 1994 od Jednotného zemědělského družstva ČSSP Ch. (podepsaný hlavním agronomem družstva). Další okolnosti uváděné účastníky řízení (nezpůsobilost subjektu na straně kupujícího, rozpor kupní ceny s cenovou vyhláškou a tvrzeného vydržení na straně státu) neshledal odvolací soud opodstatněnými. Z uvedených důvodů byl rozsudek soudu prvního stupně odvolacím soudem změněn podle ustanovení § 220 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným H. m. P. bylo žalobě žalobce v plném rozsahu vyhověno. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou Městskou části P. byl odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé i ohledně úhrady nákladů řízení potvrzen. Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátu, který v řízení před soudy obou stupňů zastupoval žalované město, dne 7. 12. 2004 a dovolání ze strany