29 Cdo 1194/2021 — Nejvyšší soud

29 Cdo 1194/2021 citace  Právní věta: Návrh na udělení výjimky ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty (§ 295 odst. 3 insolvenčního zákona) je „podáním obsahujícím návrh ve věci samé“, pro které platí § 42 odst. 2 o. s. ř. Totéž platí pro odvolání proti usnesení, jímž insolvenční soud o takovém návrhu rozhodl, nebo pro dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud o takovém odvolání rozhodl. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 2. 2023 Spisová značka:29 Cdo 1194/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.1194.2021.3 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Insolvenční řízení Předkupní právo Převod vlastnictví Návrh na zahájení řízení Dotčené předpisy:§ 1124 odst. 1 o. z. § 284 odst. 2 IZ. ve znění do 31.05.2019 § 285 odst. 1 IZ. ve znění do 31.05.2019 § 295 odst. 1, 3 IZ. ve znění do 31.05.2019 Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:31. 5. 2023 Publikováno ve sbírce pod číslem:3 / 2024 Anotace:Soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po druhém žalovaném převedení specifikovaných spoluvlastnických podílů na označených nemovitostech za částku 210 000 Kč z důvodu porušení jejího předkupního práva. Současně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanými (insolvenčním správcem a druhým žalovaným), jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k předmětným spoluvlastnickým podílům. Vyšel přitom ze skutkových zjištění, že žalobkyně je matkou dlužnice, na jejíž majetek bylo vedeno insolvenční řízení, a je spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. V listopadu 2018 uzavřeli žalovaní namítanou kupní smlouvu, v insolvenčním rejstříku byla zveřejněna 26. 11. 2018. První žalovaný (insolvenční správce) žalobkyni dopisem (doručeným 27. 11. 2018) vyzval k uplatnění předkupního práva, současně ji poučil o zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty dle § 295 IZ a nutnosti podání žádosti k insolvenčnímu soudu. V lednu 2019 žalobkyně oznámila žalovanému, že předkupní právo využije a v žádosti doručené insolvenčnímu soud žádala o uplatnění souhlasu k uplatnění předkupního práva. Insolvenční soud uzavřel, že žalobkyně (matka dlužnice) nemohla na základě předkupního práva nabýt spoluvlastnické podíly, neboť své předkupní právo neuplatnila řádně ve lhůtě (podání bylo doručeno v nedostatečné formě, doplněné až po uplynutí lhůty). Dále konstatoval, že neplatnosti kupní smlouvy se v tomto případě nelze domáhat v nalézacím řízení, ale je třeba postupovat podle IZ, tj. podáním žaloby do tří měsíců od jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Ztotožnil se přitom s jeho skutkovými i právními zjištěními. K žádosti o udělení výjimky k nabytí podílu na nemovitosti dle § 295 IZ dodal, že je na ni třeba nahlížet jako na podání ve věci samé, proto musí být splněny náležitosti podání dle § 42 o. s. ř., které však v tomto případě rovněž nebyly splněny (žalobkyně nedodala originál žádosti, pouze elektronickou verzi bez elektronického podpisu). Proti rozhodnutí odvolacího soudu brojila žalobkyně dovoláním. Nejvyšší soud se následně zabýval výkladem výjimky ze zákazu nabytí majetku z majetkové podstaty ve smyslu § 295 IZ. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 2 3 29 Cdo 1194/2021-192 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně J. S., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Šafránkem, advokátem, se sídlem v Praze, Slezská 1357/1, PSČ 120 00, proti žalovaným 1) O. T., narozené XY, bytem XY, a 2) VitalSign, s. r. o., se sídlem v Praze 3, Hájkova 1622/12, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 28945824, o převodu spoluvlastnických podílů a o určení zániku kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 9 C 118/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. ledna 2021, č. j. 24 Co 207/2020-163, takto: I. Dovolání proti té části druhého výroku rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. ledna 2021, č. j. 24 Co 207/2020-163, jíž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 9. června 2020, č. j. 9 C 118/2019-89, v bodech I. a II. výroku, se zamítá. II. Jinak se dovolání odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 9. června 2020, č. j. 9 C 118/2019-89, Okresní soud v Nymburce: [1] Zamítl žalobu, jíž se žalobkyně (J. S.) domáhala po druhém žalovaném (VitalSign, s. r. o.) převedení specifikovaných spoluvlastnických podílů na označených nemovitostech za částku 210 000 Kč, z důvodu porušení jejího předkupního práva (bod I. výroku). [2] Zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že kupní smlouva uzavřená dne 22. listopadu 2018 mezi prvním žalovaným (tehdy JUDr. Danielem Kaplanem, LL. M., jako insolvenčním správcem dlužnice O. T., dále též jen „D. K.“) a druhým žalovaným, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k předmětným spoluvlastnickým podílům, zaniká a nemá právní následky (bod II. výroku). [3] Uložil žalobkyni zaplatit D. K. na náhradě nákladů řízení částku 22 844,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho zástupce (bod III. výroku). [4] Uložil žalobkyni zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 22 844,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho zástupce (bod IV. výroku) 2. Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že: [1] Žalobkyně je matkou dlužnice, na jejíž majetek bylo vedeno insolvenční řízení u Krajského soudu v Praze (dále též jen „insolvenční soud“ nebo „odvolací soud“) pod sp. zn. KSPH 37 INS 15989/2013. [2] Žalobkyně je spoluvlastníkem nemovitostí označených v žalobě; její podíl na pozemku parc. č. 50/11 činí 1/4 a podíl na stavbě č. p. 158 činí 5/8. [3] Dne 22. listopadu 2018 uzavřel D. K. s druhým žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod spoluvlastnických podílů dlužnice (náležejících do majetkové podstaty dlužnice) za kupní cenu 210 000 Kč (dále též jen „kupní smlouva“). V bodě 4. 3 kupní smlouvy si strany ujednaly rozvazovací podmínku pro případ uplatnění předkupního práva některým ze spoluvlastníků nemovitostí. V insolvenčním rejstříku byla kupní smlouva zveřejněna 26. listopadu 2018. Právní účinky vkladu vlastnického práva ve prospěch druhého žalovaného nastaly ke dni 7. března 2019. [4] Dopisem ze dne 22. listopadu 2018 D. K. vyzval spoluvlastníky předmětných nemovitostí k uplatnění jejich předkupního práva, s tím, že mu ve lhůtě tří měsíců od doručení výzvy oznámí, že využijí předkupního práva a složí na jeho účet částku 210 000 Kč a 1 000 Kč. [5] Žalobkyni, které byla výzva doručena 27. listopadu 2018, D. K. též poučil, že je-li osobou blízkou dlužnici, vztahuje se na ni zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty podle § 295 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), může však požádat insolvenční soud o udělení výjimky z tohoto zákazu. [6] V lednu 2019 žalobkyně oznámila e-mailem D. K., že předkupní právo hodlá využít. [7] Z žádosti datované dne 31. ledna 2019 plyne, že žalobkyně požádala insolvenční soud o udělení souhlasu k uplatnění předkupního práva podle § 295 insolvenčního zákona. Žádost byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna dne 15. května 2019. 3. Na tomto základě soud prvního stupně – odkazuje na § 284 odst. 2, § 295 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona, dále na § 22 odst. 1, § 2145 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) – uzavřel, že žalobkyně jako osoba dlužnici blízká (její matka) nemohla bez dalšího na základě zákonného předkupního práva nabýt spoluvlastnické podíly, které byly sepsány do majetkové podstaty dlužnice a následně zpeněženy přímým prodejem. S ohledem na zákaz formulovaný v ustanovení § 295 insolvenčního zákona bylo třeba, aby žalobkyně nejen řádně uplatnila předkupní právo spoluvlastníka nemovitostí, ale rovněž řádně požádala insolvenční soud o udělení výjimky ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty, což ve lhůtě pro uplatnění předkupního práva (do 27. února 2019) neučinila. Její žádost o udělení výjimky byla doručena insolvenčnímu soudu až v květnu 2019. Proto se žalobkyně nemůže domáhat převodu spoluvlastnických podílů pro porušení předkupního práva. 4. K žalobkyní namítané neplatnosti kupní smlouvy soud prvního stupně dodal, že neplatnosti se nelze domáhat žalobou podanou v nalézacím řízení, ale je třeba postupovat podle insolvenčního zákona, tzn. žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění kupní smlouvy v insolvenčním rejstříku u příslušného insolvenčního soudu. 5.