29 Cdo 166/2013 — Nejvyšší soud

29 Cdo 166/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 6. 2015 Spisová značka:29 Cdo 166/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.166.2013.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Hospodaření s majetkem státu Incidenční spory Majetková podstata Stát Státní podnik Žaloba vylučovací (excindační) Dotčené předpisy:§ 347 předpisu č. 109/1964Sb. ve znění do 30.06.1988 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:1. 9. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 166/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně České republiky – Ministerstva obrany, se sídlem v Praze 6 – Dejvicích, Tychonova 1, PSČ 160 01, proti žalované JUDr. Janě Dudkové, advokátce, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 709/33, PSČ 110 00, jako správkyni konkursní podstaty úpadce NAŠE VOJSKO, TISKÁRNA, PRAHA, státní podnik, identifikační číslo osoby 00000345, zastoupené JUDr. Jiřím Novákem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Sokolská 1788/60, PSČ 120 00, o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 36/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. září 2012, č. j. 13 Cmo 136/2008-132, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 12. září 2012, č. j. 13 Cmo 136/2008-132, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. listopadu 2007, č. j. 58 Cm 36/2007-32, vyloučil ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce NAŠE VOJSKO, TISKÁRNA, PRAHA, státní podnik pozemek parc. č. 1837/2 o výměře 43 350 m², zapsaný u Katastrálního úřadu Praha – město na listu vlastnictví č. 11, pro obec a katastrální území R. (dále též jen „sporný pozemek“) [bod I. výroku] a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku). Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1/ Dne 14. září 1984 byla mezi „Čs. státem, FNMO, zastoupeným Krajskou vojenskou ubytovací a stavební správou Praha“ a národním podnikem Naše vojsko – tiskárna uzavřena hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku č. 44/19.90 – 29/84 (dále jen „první hospodářská smlouva“), kterou stát převedl na úpadce správu národního majetku vymezeného v příloze č. 1 této smlouvy. Příloha č. 1 obsahovala mimo jiné sporný pozemek s označením skladová plocha a železniční vykládací rampa. Příloha č. 2 obsahovala ujednání, že sporný pozemek nelze v současné době převést do správy přejímající organizace z důvodu probíhající investiční výstavby, část tohoto pozemku (vyznačená v pozemkové mapě) bude dočasně užívána přejímající organizací. 2/ Hospodářskou smlouvou o majetkoprávním uspořádání a budoucím užívání objektu ze dne 25. ledna 1990 (dále jen „druhá hospodářská smlouva“) uzavřenou mezi „Čsl. státem, FMNO, zastoupeným Krajskou vojenskou ubytovací a stavební správou Praha“ a úpadcem se stát zavázal na vlastní náklady objednat zaměření skutečného stavu areálu, a to do tří měsíců od uzavření smlouvy, a po zhotovení geometrického plánu předat bezúplatně pozemky včetně sporného pozemku úpadci. Do doby předání byl úpadce oprávněn užívat pozemky bezúplatně a ve stejném rozsahu a ke stejným účelům, jak byly užívány k 1. lednu 1990. 3/ Usnesením ze dne 20. února 2003, č. j. 76 K 11/2003-44, prohlásil Městský soud v Praze konkurs na majetek úpadce a správcem konkursní podstaty ustavil žalovanou. 4/ Dne 23. února 2007 sepsala žalovaná sporný pozemek do konkursní podstaty úpadce. 5/ Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. března 2007, č. j. 76 K 11/2003-540, vyzval žalobkyni, aby podala žalobu na vyloučení sporného pozemku ze soupisu konkursní podstaty úpadce a žalobkyně tak včas učinila. 6/ Podle výpisu z katastru nemovitostí ke dni 2. května 2007 svědčí vlastnické právo ke spornému pozemku žalobkyni (České republice) a příslušnost hospodařit s tímto majetkem má Ministerstvo obrany. Na tomto základě soud prvního stupně ve vztahu k první hospodářské smlouvě uzavřel, že sporný pozemek nebyl „čsl. státem“ převeden na národní podnik Naše vojsko – tiskárna a tudíž následně úpadci. Úpadce tak neměl nikdy ke spornému pozemku právo hospodaření. Naplněna nebyla ani druhá hospodářská smlouva. Podle soudu prvního stupně tak „právo hospodaření k předmětnému pozemku nebylo žalovanému převedeno a žalovanému tudíž nesvědčí žádné právo (ani vlastnické či právo hospodaření), které by opravňovalo správce konkursní podstaty k zápisu sporného pozemku do soupisu konkursní podstaty úpadce“. Námitkou, že sporný pozemek nemůže být podle § 43 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „zákon o majetku státu“), předmětem konkursu, se soud prvního stupně nezabýval, když žalovaná neprokázala, že úpadci ke spornému pozemku svědčí jakékoliv právo. K odvolání žalované Vrchní soud v Praze napadeným rozhodnutím změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že zamítl žalobu, na „vyloučení pozemku parc. č. 1837/2 o výměře 28 797 m²“ ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce (první výrok). Současně rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok). Šlo o v pořadí druhé rozhodnutí odvolacího soudu. První rozsudek ze dne 19. listopadu 2008, č. j. 13 Cmo 136/2008-61, kterým odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil s odůvodněním, že sporný pozemek je „napaden“ nároky restituentů, které dosud nebyly zamítnuty (a proto nemůže být sepsán do soupisu konkursní podstaty), k dovolání žalované zrušil Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 30. března 2011, č. j. 29 Cdo 1307/2009-86, a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že skutečnost, že správce konkursní podstaty zahrnul do soupisu majetku konkursní podstaty věci, které mají být vydány oprávněným osobám podle zákonů upravujících zmírnění některých majetkových křivd (§ 68 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, dále jen „ZKV“), sama o sobě nezakládá právo třetích osob, jež by vylučovalo zařazení věci do soupisu majetku konkursní podstaty. Odvolací soud doplnil dokazování a vyšel dále z toho, že: 1/ V příloze č. 2 první hospodářské smlouvy se strany dohodly, že realizace převodu sporného pozemku je „vázána na odkládací podmínku, jíž je dokončení investiční výstavby na sporném pozemku a vyhotovení oddělovacího geometrického plánu“. 2/ Podle zakládací listiny úpadce ze dne 23. června 1989 přechází na úpadce 1. července 1989 veškerý majetek, práva a závazky zanikající výrobní hospodářské organizace Naše vojsko, tiskárna národní podnik. 3/ Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 10. listopadu 2008 plyne, že právo hospodaření ke spornému pozemku je zapsáno ve prospěch úpadce. 4/ Po vydání rozsudku soudu prvního stupně byly vypracovány dva geometrické plány, které se týkaly sporného pozemku. Dne 6. prosince 2007 byl vyhotoven geometrický plán č. 1587-207/2007, jímž byla od sporného pozemku oddělena jeho část. Výměra sporného pozemku (pozemku parc. č. 1837/2) poté činila 28 797 m². 5/ Následně byl podle oddělovacího geometrického plánu č. 1726-03/2009 ze dne 25. května 2009 ze sporného pozemku vyčleněn pozemek parc. č. 1837/193 o výměře 6 090 m², který již není sepsán v soupisu majetku konkursní podstaty a byl podle dohody vydán restituentům. 6/ Dohodou o společném postupu ze dne 20. ledna 2012 se žalovaná dohodla s osobami uplatňujícími ke spornému pozemku restituční nárok, že restituenti uplatňují restituční nárok k pozemku parc. č. 1837/193, který žalovaná uznává, a naopak neuplatňují tento nárok ke spornému pozemku (parc. č. 1837/2 v současné výměře 22 707 m²). Odvolací soud usnesením ze dne 5. září 2012 připustil změnu žaloby, navrženou žalobkyní v podání ze dne 26. března 2012, tak, že ze soupisu konkursní podstaty úpadce se vylučuje pozemek parc. č. 1837/2 o výměře 28 797 m². Na tomto základě odvolací soud ve vztahu k pozemku parc. č. 1837/193 uzavřel, že věcná legitimace k podání žaloby by svědčila pouze restituentům (kdyby žalovaná nadále trvala na zahrnutí tohoto pozemku do soupisu majetku konkursní podstaty úpadce). Podle odvolacího soudu je „důsledkem uvedeného závěr, že žalobkyně není osobou, jíž by svědčilo právo vylučující sepis části sporného pozemku, tj. pozemku B (pozemku parc. č. 1837/193), ze soupisu konkursní podstaty“. K požadavku žalobkyně na vyloučení sporného pozemku (o stávající výměře 22 707 m²) odvolací soud předeslal, že úpadce je v souladu s § 31 odst. 1 zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, a § 20 odst. 1 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, státním podnikem, na jehož právní poměry se použije úprava obsažená v zákoně č. 111/1990 Sb.,