29 Cdo 2268/2018 — Nejvyšší soud

29 Cdo 2268/2018 citace  Právní věta:Vylučovací žalobou podle § 159 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona se lze úspěšně domoci i vyloučení náhradního peněžitého plnění dosaženého zpracováním věci sepsané do majetkové podstaty dlužníka. Jestliže movitá věc, která je předmětem vylučovací žaloby, zanikne zpracováním, lze pokračovat v excindačním řízení, vyplývá-li ze zákona, že okamžikem zpracování věci vzniklo žalobci (vylučovateli) vlastnické právo k věci vzniklé zpracováním předmětem řízení je bez dalšího (bez nutnosti měnit žalobu) nová věc. V těch případech, kdy žalobci (vylučovateli) vzniklo (u věci nezpracované v dobré víře) časově omezené právo „volby výhodnějšího řešení“ (§ 1075 odst. 1 a 2 o. z.), lze v excindačním řízení pokračovat poté, co se na základě provedené volby nebo v důsledku jejího nevyužití vyjasnilo, že žalobci (vylučovateli) vzniklo vlastnické právo k věci vzniklé zpracováním předmětem řízení se takto rovněž stává (bez nutnosti měnit žalobu) nová věc. Vyplývá- li ze zákona, že okamžikem zpracování věci vzniklo žalobci (vylučovateli) pouze právo požadovat za zpracovanou věc peněžité plnění, jehož hodnota je „ukryta“ ve věci vzniklé zpracováním, je ve smyslu ustanovení § 225 odst. 5 insolvenčního zákona „výtěžkem“ tohoto „jiného nakládání“ s věcí (jejího zpracování do nové věci) „podíl“ žalobce (vylučovatele) na věci vzniklé zpracováním v míře odpovídající „hodnotě zpracované věci“. V souladu s ustanovením § 225 odst. 5 a 6 insolvenčního zákona se v takovém případě stává předmětem řízení bez dalšího (bez nutnosti měnit žalobu) tento podíl na nové věci. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 6. 2020 Spisová značka:29 Cdo 2268/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:29.CDO.2268.2018.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Insolvence Incidenční spory Zpracování Dotčené předpisy:§ 159 odst. 1 písm. b) předpisu č. 182/2006Sb. § 225 předpisu č. 182/2006Sb. § 135b předpisu č. 40/1964Sb. § 1074 předpisu č. 89/2012Sb. § 1075 předpisu č. 89/2012Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:4. 10. 2020 Publikováno ve sbírce pod číslem:28 / 2021 Anotace:Soud prvního stupně svým rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce vůči žalovanému (insolvenčnímu správci dlužníka žalobce) domáhal zaplacení částky ve výši 77.110,18 EUR s příslušenstvím. Žalobce se již přitom v minulosti žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhal vůči žalovanému vyloučení věci, 497,485 tun lepenky, z majetkové podstaty dlužníka s odůvodněním, že věc není majetkem dlužníka, nýbrž žalobce. V reakci na podanou žalobu sdělil žalovaný insolvenční správce podáním insolvenčnímu soudu, že s ohledem na bezprostředně hrozící újmu uskladněné lepence přistoupil k jejímu zpracování, a to se souhlasem věřitelského výboru a po jejím předchozím oceněním znalcem. Za tohoto stavu žalobce vzal žalobu zpět, načež insolvenční soud řízení zastavil usnesením. Odvolací soud ve svém rozhodnutí zdůraznil, že předpokladem úspěchu žalobce v daném řízení mělo být „prokázání“ vlastnického práva k lepence. Naopak v okamžiku, kdy po zastavení řízení o vylučovací žalobě nastala nevyvratitelná právní domněnka, že lepenka byla zahrnuta do soupisu majetkové podstaty dlužníka oprávněně, již žalobce neměl možnost v jiném řízení prokázat své vlastnické právo. Podle odvolacího soudu mohlo být předmětem vylučovací žaloby i peněžité plnění, jde-li o náhradní peněžité plnění získané insolvenčním správcem za majetek zpeněžený z majetkové podstaty, který by jinak sám byl (mohl být) předmětem vylučovací žaloby. Žalobce tak dle názoru odvolacího soudu měl pokračovat v řízení o vylučovací žalobě a učinit nutný procesní krok návrhem na změnu žaloby, kterým se domáhal vyloučení peněžitého plnění získaného správcem za spornou věc. Tomu nijak nebránilo, že lepenka po zpracování jako věc přestala existovat, neboť i nový výrobek či peněžní prostředky získané jeho prodejem byly součástí majetkové podstaty. V této souvislosti odvolací soud doplnil, že § 225 odst. 6 insolvenčního zákona „dopadá na vydání každého výtěžku (prospěchu), který majetková podstata získala naložením s věcí, která do soupisu být pojata neměla“. Ustanovení § 159 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona přitom mezi incidenční spory zařazuje nejen spory o vydání výtěžku zpeněžení podle ustanovení § 225 odst. 5 insolvenčního zákona, nýbrž i spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty. Proti rozsudku odvolacího soudu následně žalobce podal dovolání, neboť měl za to, že Nejvyšším soudem nebyly dosud zodpovězeny tyto právní otázky: a) Dopadá ustanovení § 225 odst. 6 insolvenčního zákona na vydání každého výtěžku (či jakéhokoli jiného prospěchu), který majetková podstata získala nejen zpeněžením, ale i jakýmkoli jiným naložením s věcí, která neměla být pojata do soupisu? b) Zahrnuje ustanovení § 159 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona mezi incidenční spory jen spory o vydání výtěžku zpeněžení podle ustanovení § 225 odst. 5 insolvenčního zákona nebo i spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty? Lze za takovou „jinou majetkovou hodnotu“ považovat „výtěžek zpracování“ věci? c) Platí ustanovení § 225 odst. 3 insolvenčního zákona o vzniku nevyvratitelné právní domněnky o řádném soupisu bezvýjimečně? V podaném dovolání pak žalobce požadoval, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud shledal podané dovolání přípustným podle § 237 o. s. ř. pro posouzení předložených otázek týkajících se výkladu ustanovení § 225 odst. 5 a 6 insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 159 odst. písm. b) insolvenčního zákona, dosud Nejvyšším soudem v daných skutkových souvislostech beze zbytku nezodpovězených. Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 09.10.2020IV.ÚS 2888/20 prof. JUDr. Jan Filip, CSc. odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost15. 12. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 2268/2018-338 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce JIVA TRADE s. r. o., se sídlem v Olomouci, Horní Lán 1200/15, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 25 89 13 59, zastoupeného Mgr. Davidem Černým, advokátem, se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, PSČ 779 00, proti žalované Mgr. Zuzaně Orbesové, se sídlem v Olomouci, Želežniční 469/4, PSČ 779 00, jako insolvenční správkyni dlužníka JIP - Papírny Větřní, a. s., identifikační číslo osoby 45 02 25 26, zastoupené JUDr. Adamem Rakovským, advokátem, se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, PSČ 120 00, o zaplacení částky 77.110,18 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 78/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2018, č. j. 70 Co 432/2017-297, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 20.134,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 12. července 2017, č. j. 11 C 78/2014-255, (mimo jiné) zamítl žalobu, kterou se žalobce (JIVA TRADE s. r. o.) domáhal vůči (původnímu) žalovanému (Mgr. Ing. Ivo Halovi, jako insolvenčnímu správci dlužníka JIP - Papírny Větřní, a. s.) zaplacení částky 77.110,18 EUR s 8,05% úrokem z prodlení od 31. března 2014 do zaplacení (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). Městský soud v Praze k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 18. ledna 2018, č. j. 70 Co 432/2017-297, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). Ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů ve vazbě na obsah spisu plyne, že: 1) Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 6. června 2013, č. j. KSCB 28 INS 11674/2013-A-18, zjistil úpadek dlužníka a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Ing. Ivo Halu; následným usnesením ze dne 17. října 2013, č. j. KSCB 28 INS 11674/2013-B-45, insolvenční soud prohlásil konkurs na majetek dlužníka. 2) Insolvenční správce dlužníka podáním ze dne 3. října 2013 vyrozuměl žalobce o soupisu majetku do majetkové podstaty dlužníka (šlo o majetek označený jako nedokončená výroba - Větřní, nedokončená výrobu - Lukavice a sklad surovin, včetně připojeného seznamu majetkových položek); podání insolvenčního správce obsahovalo rovněž poučení ve smyslu ustanovení § 225 odst. 1 až 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení