29 Cdo 2335/2012 — Nejvyšší soud

29 Cdo 2335/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 3. 2014 Spisová značka:29 Cdo 2335/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.2335.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Akciová společnost Prekluze Společník Valná hromada Dotčené předpisy:§ 183i odst. 1 obch. zák. § 183n odst. 3 obch. zák. § 183j odst. 6 obch. zák. čl. 15 směrnice 2004/25/ES Kategorie rozhodnutí:B EU Zveřejněno na webu:25. 4. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 2335/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatelky Z. M., zastoupené Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, PSČ 301 00, za účasti společnosti ZAT a. s., se sídlem v Příbrami, K Podlesí 541, PSČ 261 80, identifikační číslo osoby 45148431, zastoupené Mgr. Tomášem Peškem, advokátem, se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Klimentská 1207/10, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 354/2007, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. února 2011, č. j. 14 Cmo 559/2009-268, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit společnosti ZAT a. s. na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.573,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: Usnesením ze dne 20. srpna 2009, č. j. 77 Cm 354/2007-229, Městský soud v Praze zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ZAT a. s., (dále jen „společnost“) ze dne 9. srpna 2007, kterým bylo rozhodnuto o přechodu všech účastnických cenných papírů společnosti na hlavního akcionáře (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů soudního řízení (výrok II.). Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky usnesením ze dne 14. února 2011, č. j. 14 Cmo 559/2009-268, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). Soudy vyšly z toho, že: 1) Společnost BRIXEN LIMITED, se sídlem v Limasol, Pikioni 4, P. C. 3075, Kyperská republika, reg. č. 164864 (dále jen „hlavní akcionář“) nabyla rozhodný podíl (90 %) na hlasovacích právech dne 13. října 2006. Následně rozhodný podíl pozbyla a opětovně jej nabyla na základě smlouvy ze dne 31. ledna 2007. Téhož dne požádala o svolání valné hromady podle § 183i zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. března 2008 (dále též jen „obch. zák.“). V řízení nebylo prokázáno, že by převody akcií v období mezi 13. říjnem 2006 a 31. lednem 2007 byly činěny za účelem prodloužení lhůty upravené v § 183n odst. 3 obch. zák. 2) Znalecký posudek byl zpracován dne 24. května 2007, Česká národní banka udělila hlavnímu akcionáři souhlas k přijetí rozhodnutí podle § 183i a násl. obch. zák. za protiplnění ve výši 493,62 Kč na jednu kmenovou akcii na majitele o jmenovité hodnotě 1.010,- Kč a ve výši 493.617,20 Kč na jednu kmenovou akcii na majitele o jmenovité hodnotě 1.010.000,- Kč. 3) Představenstvo společnosti schválilo navrhované protiplnění jako „spravedlivé“. 4) Dokumenty týkající se určení hlavního akcionáře, zdůvodnění výše protiplnění, znalecký posudek i rozhodnutí České národní banky byly akcionářům zpřístupněny v sídle společnosti ode dne 4. července 2007. 5) Dne 9. srpna 2007 se konala valná hromada společnosti, která rozhodla o přechodu všech účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře. Hlavní akcionář „se prokázal“ akciemi společnosti „představujícími 366.297 hlasů z celkového počtu 385.328 hlasů. 6) Navrhovatelka byla akcionářkou společnosti vlastnící jednu akcii na majitele o jmenovité hodnotě 1.010,- Kč. Na takto ustaveném základě odvolací soud (mimo jiné) vysvětlil, že § 183i odst. 1 obch. zák. zakotvuje oprávnění hlavního akcionáře, nikoli povinnost, při splnění tam uvedených podmínek požádat o svolání mimořádné valné hromady. Jestliže hlavní akcionář dosáhne zákonem požadovaného podílu na základním kapitálu a nevyužije svého oprávnění k postupu podle § 183i obch. zák., zanikne mu podle § 183n odst. 3 obch. zák. toto právo odvíjející se od okamžiku nabytí rozhodného podílu. Označené ustanovení však podle odvolacího soudu nelze chápat tak, že hlavní akcionář, který jednou nevyužil svého oprávnění, při následných změnách výše jeho podílu a opětovném dosažení relevantního podílu by již nikdy nemohl oprávnění podle § 183i obch. zák. využít. Jestliže po nabytí rozhodného podílu hlavní akcionář nevyužije svého oprávnění podle § 183i obch. zák., následně jeho podíl klesne pod 90 % a poté jej opět dosáhne, běží nová tříměsíční lhůta podle § 183n odst. 3 obch. zák. od nového dosažení relevantního podílu. V projednávané věci tudíž běžela hlavnímu akcionáři lhůta podle § 183n odst. 3 obch. zák. od 31. ledna 2007. Odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku navrhovatelky, podle níž hlavní akcionář „porušil § 183j odst. 6 obch. zák.“, neboť znalecký posudek byl zpracován a souhlas České národní banky byl udělen až několik měsíců po podání žádosti podle § 183i obch. zák. V této souvislosti odvolací soud vysvětlil, že pro realizaci postupu podle § 183i a násl. obch. zák. musí hlavní akcionář požádat o svolání valné hromady a hlasovat na valné hromadě pro přijetí navrhovaného usnesení. Včasné svolání valné hromady již není v dispozici hlavního akcionáře. Doručí-li hlavní akcionář společnosti ve stanovené lhůtě žádost o svolání valné hromady, která nebude obsahovat všechny náležitosti stanovené v § 183j odst. 6 obch. zák., zahájí představenstvo kroky směřující k realizaci práva výkupu (svolá valnou hromadu) až poté, kdy hlavní akcionář chybějící náležitosti doloží. Hlavní akcionář má učinit vše pro to, aby společnosti doručil veškeré přílohy vymezené v § 183j odst. 6 obch. zák. v tříměsíční lhůtě podle § 183n odst. 6 obch. zák. Nelze však vyloučit, že se mu v této lhůtě nepodaří potřebné přílohy zajistit, neboť např. souhlas České národní banky i vypracování zadaného znaleckého posudku závisí na třetích osobách. Chybí-li v žádosti některá z předepsaných náležitostí, začne lhůta ke svolání valné hromady běžet teprve doplněním poslední z nich. Svoláním valné hromady až poté, kdy se žádost hlavního akcionáře včetně příloh podle § 183j odst. 6 obch. zák. stala perfektní, se právní postavení vlastníků účastnických cenných papírů dotčených výkupem nikterak nezhorší. Dodatečné předložení příloh k žádosti hlavního akcionáře o svolání valné hromady proto podle odvolacího soudu není důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), namítajíc naplnění dovolacího důvodu vymezeného v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. a navrhujíc, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil posledně označenému soudu k dalšímu řízení. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí dovolatelka spatřuje ve výkladu § 183n odst. 3 obch. zák. ve znění účinném do 31. března 2008, majíc za to, že právo na svolání valné hromady nelze uměle prodlužovat zcizováním a nabýváním akcií a že se tudíž ani při opětovném dosažení rozhodného podílu tímtéž akcionářem neobnovuje, zdůrazňujíc, že prekluzivní lhůta upravená v § 183n odst. 3 obch. zák. je jedním z prostředků ochrany minoritních akcionářů. Napadené rozhodnutí pak podle názoru dovolatelky činí zásadně právně významným i řešení otázky důsledků porušení § 183j odst. 6 obch. zák. ze strany hlavního akcionáře a následného nedodržení lhůty pro svolání valné hromad dle § 183j odst. 1 obch. zák. V projednávané věci byl znalecký posudek zpracován a souhlas České národní banky udělen až několik měsíců po podání žádosti podle § 183i odst. 1 obch. zák. Přitom jen žádost obsahující zdůvodnění určení výše protiplnění, znalecký posudek a stanovisko České národní banky lze považovat za žádost ve smyslu § 183i obch. zák. Žádost podanou hlavním akcionářem mělo tudíž představenstvo odmítnout a nikoliv na jejím základě svolat valnou hromadu. Společnost považuje napadené rozhodnutí za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl. Nejvyšší soud předesílá, že rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2012) se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.;