29 Cdo 3311/2022 — Nejvyšší soud

29 Cdo 3311/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 4. 2024 Spisová značka:29 Cdo 3311/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:29.CDO.3311.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dražba Insolvenční řízení Insolvence Dotčené předpisy:§ 24 odst. 1 předpisu č. 191/2020 Sb. § 24 odst. 3 předpisu č. 26/2000 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:16. 5. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 15.07.2024II.ÚS 2013/24 David Uhlíř odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost23. 7. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 3311/2022-286 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobců a/ I. S., a b/ D. S., obou zastoupených Mgr. Radkem Vachtlem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Laubova 1729/8, PSČ 130 00, proti žalovaným 1/ Dražbyprost s. r. o., se sídlem v Ústí nad Labem, K. H. Borovského 280, PSČ 403 40, identifikační číslo osoby 28741552, zastoupenému JUDr. Filipem Štípkem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Hradiště 96/6, PSČ 400 01, 2/ JUDr. Manuelu Villalobosovi, se sídlem v Praze 8, V Zahradách 820/8, PSČ 180 00, a 3/ BTF Projekt, a. s., se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 29035945, zastoupenému Mgr. Petrou Jiráskovou Málkovou, advokátkou, se sídlem v Ústí nad Labem, Hradiště 96/6, PSČ 400 01, o určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 7 C 210/2020, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. května 2022, č. j. 11 Co 81/2021-250, ve znění opravného usnesení ze dne 24. června 2022, č. j. 11 Co 81/2021-254, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 25. ledna 2021, č. j. 7 C 210/2020-191, zamítl žalobu, jíž se žalobci (a/ I. S. a b/ D. S.) domáhali určení, že veřejná dražba dobrovolná, konaná elektronicky dne 6. května 2020, jejímž předmětem byl (v rozhodnutí specifikovaný) soubor nemovitých věcí včetně „veškerých součástí a příslušenství“, je neplatná (bod I. výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. až IV. výroku). 2. Soud prvního stupně – cituje ustanovení § 15 odst. 4, § 17, § 22 písm. a/ a § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ustanovení § 225, § 229 odst. 1 a 3 písm. c/, § 284, § 286, § 287, § 293 a § 295 odst. 1 a 2 písm. b/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ustanovení § 574 a § 1187 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, a odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu – po provedeném dokazování dospěl k následujícím závěrům: 3. Žalobci v posuzované věci nemají postavení nerozlučných společníků a žalobkyně a/ není aktivně legitimována k podání žaloby, když nebyla navrhovatelem dražby, ani jinou z osob uvedených v ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách. Žalobkyně a/ sice vlastnila předmět dražby, avšak vlastník (pokud současně není navrhovatelem dražby) není osobou oprávněnou domáhat se vyslovení neplatnosti dražby. Z pohledu zákona o veřejných dražbách byl oprávněn vykonávat vlastnická práva k předmětu dražby druhý žalovaný (JUDr. Manuel Villalobos) jako insolvenční správce žalobkyně a/ podle § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách. Naopak žalobce b/ je ve věci aktivně legitimován, neboť ve vztahu k předmětu dražby mu náleží oprávnění ze smluvního předkupního práva. 4. V souladu s platnými opatřeními proti šíření nemoci SARS-CoV-2 bylo veřejné dražby možné konat, přičemž nebylo možné uskutečnit pouze výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci; tato úprava se však neuplatní na prodej podle insolvenčního zákona, jelikož se zde ani subsidiárně nepoužije ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). S ohledem na šíření této nemoci bylo předání předmětu dražby odloženo až do doby, kdy již neplatila žádná protiopatření. Nedošlo tedy k situaci, jež by mohla být v rozporu s dobrými mravy. 5. Dražba řádně proběhla v souladu s pokynem zajištěného věřitele prostřednictvím prvního žalovaného (Dražbyprost s. r. o.) coby dražebníka, přičemž smlouvu o provedení dražby uzavřel druhý žalovaný. Na věci nic nemění, že v momentě konání dražby byla v insolvenčním řízení vedeném na majetek žalobkyně a/ zjištěna pouze část pohledávky zajištěného věřitele. 6. Předmět dražby byl vydražen třetím žalovaným (BTF Projekt, a. s.), který byl oprávněn se dražby účastnit; není tedy osobou, která je z účasti na dražbě vyloučena podle § 295 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona. Za podstatné ovlivňování činnosti dlužnice nelze považovat okolnost, že s ní třetí žalovaný uzavřel (jednu) smlouvu. 7. K odvolání žalobců Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 11. května 2022, č. j. 11 Co 81/2021-250, ve znění opravného usnesení ze dne 24. června 2022, č. j. 11 Co 81/2021-254, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý až čtvrtý výrok). 8. Odvolací soud – odkazuje na ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, § 2 písm. g/, § 201 odst. 1, § 293 odst. 1 a § 295 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona a na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu – se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně a k odvolacím námitkám dále doplnil: 9. Žalobkyně a/ není aktivně věcně legitimována k podání žaloby, neboť okruh osob oprávněných k podání žaloby na určení neplatnosti veřejné dražby stanoví § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách taxativně a žalobkyně a/ do tohoto okruhu „jednoznačně“ nepatří. 10. Opatření zavedená zákonem č. 191/2020 Sb. mají kogentní povahu a jejich výčet je proto nezbytné považovat za úplný, aniž by bylo přípustné analogicky rozšiřovat jejich dopad i na situace, které zákonodárce neupravil. 11. Právní pojem zajištěného věřitele je nutné vykládat v kontextu celého insolvenčního zákona, který v § 2 písm. g/ insolvenčního zákona podává jeho legální definici. Současně není pochyb, že pohledávka zajištěného věřitele byla v insolvenčním řízení žalobkyně a/ zjištěna „v určitém rozsahu“. Zajištěnému věřiteli zůstává zachováno jeho postavení bez zřetele na výši zjištěné pohledávky a bez zřetele na později nastalé skutečnosti, včetně těch, které by mohly vést k zániku pohledávky. 12. Skutečnost, že žalobkyně a/ uzavřela se třetím žalovaným smlouvu k zajištění pohledávky další osoby, nelze považovat za podstatné ovlivňování majetkové činnosti žalobkyně a/ ve smyslu § 295 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona. 13. Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci v „celém rozsahu“ dovolání, jehož přípustnost vymezují ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od (dovolateli označené) ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, popřípadě že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena. Dovolatelé namítají, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požadují, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolatelé formulují otázky následovně: [1] Náležela žalobkyni a/ aktivní legitimace k podání žaloby? [2] Uplatní se v poměrech projednávané věci (veřejné dražby dobrovolné) ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb., jež brání výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci? [3] Byl v insolvenčním řízení žalobkyně a/ zajištěný věřitel, jehož pokynem ke zpeněžení nemovitostí byl insolvenční správce vázán? [4] Byl třetí žalovaný oprávněn nabýt nemovitosti ve veřejné dražbě dobrovolné v souladu s ustanovením § 295 insolvenčního zákona? 14. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatelé odvolacímu soudu vytýkají, že posouzení aktivní legitimace žalobkyně a/ je nesprávné, neboť „dřívější taxativní povaha“ § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách je judikaturou Nejvyššího soudu prolomena ve vztahu osoby dlužníka a jeho insolvenčního správce. 15. Dovolatelé jsou toho názoru, že dražbu nebylo možné provést s poukazem na analogické použití ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. Dražba totiž by