29 Cdo 3612/2015 — Nejvyšší soud

29 Cdo 3612/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 7. 2016 Spisová značka:29 Cdo 3612/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.3612.2015.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zemědělská půda Vlastnictví Smlouva o prodeji podniku Smlouva kupní Převod vlastnictví Pozemkový fond Nájem Konkurs Dotčené předpisy:§ 14a odst. 1 ZKV § 18a odst. 1 ZKV § 7 odst. 1 písm. b) předpisu č. 95/1999Sb. ve znění do 31.03.2012 § 7 odst. 4 předpisu č. 95/1999Sb. ve znění do 31.03.2012 § 4 odst. 5 předpisu č. 95/1999Sb. ve znění do 31.03.2012 § 7 odst. 9 předpisu č. 95/1999Sb. ve znění do 31.03.2012 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:3. 11. 2016 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 25.11.2016IV.ÚS 3907/16JUDr. Vladimír Sládečekodmítnuto29.11.2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 3612/2015 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce D. B., zastoupeného JUDr. Sylvou Rychtalíkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 10, Kodaňská 521/57, PSČ 101 00, proti žalované České republice - Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 01312774, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, PSČ 120 00, za účasti Ing. L. D., jako vedlejšího účastníka na straně žalované, zastoupeného JUDr. Markem Neustupným, advokátem, se sídlem v Mariánských Lázních, U Mlékárny 290/2, PSČ 353 01, o nahrazení projevu vůle žalované k uzavření kupní smlouvy o převodu pozemku, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 9 C 389/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajného soudu v Plzni ze dne 29. září 2014, č. j. 10 Co 92/2014-227, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradu nákladů dovolacího řízení 23.086,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce vedlejšího účastníka. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 12. prosince 2013, č. j. 9 C 389/2010-145, ve znění usnesení ze dne 8. dubna 2014, sp. zn. 9 C 389/2010-198, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal toho, aby žalovaná byla zavázána uzavřít s ním specifikovanou smlouvu o převodu vlastnického práva k pozemku parcelního čísla 147/1, zapsanému na listu vlastnictví číslo 10002 pro katastrální území N., obec N., u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, katastrálního pracoviště Cheb (dále jen „sporný pozemek“). Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1) Dne 29. března 1999 uzavřel Pozemkový fond České republiky (dále jen „Pozemkový fond“) s F. Č. nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl závazek Pozemkového fondu přenechat F. Č. sporný pozemek, aby jej dočasně užíval. 2) Usnesením ze dne 10. července 2002, č. j. 27 K 26/2002-8, prohlásil Krajský soud v Plzni konkurs na majetek F. Č. (dále jen „úpadce“) a ustavil správcem konkursní podstaty úpadce Mgr. F. Š. (dále jen „správce“). 3) Původní nájemní smlouva uzavřená dne 29. března 1999 mezi Pozemkovým fondem a úpadcem byla dne 31. března 2006 nahrazena nájemní smlouvou uzavřenou mezi Pozemkovým fondem a správcem (dále jen „nájemní smlouva“). 4) Správce přenechal žalobci sporný pozemek k dočasnému užívání „smlouvou o zajišťování provozování části podniku“ a smlouvami „o obhospodařování pozemků“. 5) O prodeji podniku (či části podniku) úpadce zahrnující sporný pozemek jednal správce nejprve s žalobcem. Kvůli špatné platební morálce žalobce, který neplnil své závazky ze smlouvy o zajišťování provozování části podniku, resp. smluv o obhospodařování pozemků, však žalobci podnik úpadce (či jeho část) prodán nebyl. 6) Nájem sporného pozemku byl smlouvou „o prodeji části podniku“ ze dne 26. března 2010 převeden na Ing. L. D., na nějž byly (úplatně) postoupeny též pohledávky úpadce za žalobcem vzniklé ze smlouvy o zajišťování provozování části podniku, resp. smluv o obhospodařování pozemků (dále jen „prodej části podniku“). 7) S prodejem části podniku vyslovil Krajský soud v Plzni souhlas usnesením ze dne 19. dubna 2010, č. j. 27 K 26/2002-119. 8) Pozemkový fond uzavřel s Ing. L. D. dne 13. května 2010 dodatek k nájemní smlouvě, v němž si smluvní strany mimo jiné „potvrdily“, že Ing. L. D. smlouvou o prodeji části podniku ze dne 26. března 2010 vstoupil do práv a povinností úpadce. 9) Poté, co Pozemkový fond uveřejnil dne 26. května 2010 záměr prodeje sporného pozemku, požádal žalobce o koupi sporného pozemku a uplatnil přednostní právo. 10) O koupi sporného pozemku požádal též Ing. L. D. a také on uplatnil přednostní právo. 11) Pozemkový fond přednostní právo žalobce neuznal a upřednostnil nárok Ing. L. D. jako nájemce sporného pozemku. 12) Usnesením ze dne 23. srpna 2011, č. j. 9 C 389/2010-41, Okresní soud v Chebu „připustil“, aby do řízení vstoupil jako vedlejší účastník na straně žalované Ing. L. D. 13) Pozemkový fond byl k 1. lednu 2013 zrušen. Do všech práv a povinností Pozemkového fondu vstoupila k tomuto datu Česká republika. Proto Okresní soud v Chebu usnesením ze dne 27. března 2013, č. j. 9 C 389/2010-98, rozhodl, že v řízení se bude nadále pokračovat s Českou republikou - Státním pozemkovým úřadem. Soud prvního stupně kvalifikoval vztah správce a žalobce založený smlouvou o zajišťování provozování části podniku jako vztah nájemce a podnájemce. Konstatoval také, že v okamžiku, v němž Pozemkový fond oznámil zahájení prodeje sporného pozemku, podnájem sporného pozemku trval. Dovodil však, že požádal-li vedlejší účastník (nájemce) o koupi sporného pozemku, náleží přednostní právo jemu, neboť postavení žalobce (podnájemce) je od postavení nájemce „vždy jen odvozeno“. Krajský soud v Plzni k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 29. září 2014, č. j. 10 Co 92/2014-227, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož byl vztah správce a žalobce vztahem nájemce a podnájemce. Přitakal též tomu, že v okamžiku, v němž Pozemkový fond oznámil zahájení prodeje sporného pozemku, podnájem sporného pozemku trval. Z toho dovodil, že vstoupil-li vedlejší účastník ohledně sporného pozemku do právního postavení dlužníka (tj. byl-li v době vyhlášení prodeje sporného pozemku jeho nájemcem), svědčí přednostní právo jemu, neboť podnájemní právo je toliko právem „akcesorickým“. Proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje za to, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Jde o otázky: 1) Zda je možné uzavřít smlouvu o prodeji (části) podniku, nebyly-li věci tvořící podnik zapsány do soupisu podstaty jako soubor? 2) Zda předmětem smlouvy o prodeji části podniku mohou být věci, které netvořily samostatnou organizační složku podniku? 3) Zda v případě, kdy přednostní právo na prodej zemědělského pozemku uplatní současně nájemce i podnájemce, má být před podnájemcem upřednostněn nájemce? Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tj. uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.) a navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. Poukazuje na to, že „základní podmínkou zpeněžení podniku v konkursu je požadavek jeho řádného sepsání v soupisu podstaty“, v němž musí být podnik zapsán jako samostatná položka. Není-li podnik do soupisu zapsán jako soubor, není možné věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží provozování podniku, zpeněžit jako celek, nýbrž pouze prodejem (či převodem) jednotlivých věcí (či práv), které podnik tvoří. Z těchto důvodů dovolatel soudům nižších stupňů vytýká, že smluvní závazkový vztah označený správcem a vedlejším účastníkem jako smlouva o prodeji části podniku nekvalifikovaly podle jeho obsahu. Přes označení smlouvy totiž podle dovolatele není (díky absenci zápisu podniku do soupisu) možné ji považovat za smlouvu o převodu části podniku. Dovolatel namítá také to, že soubor věcí, které byly předmětem smlouvy uzavřené mezi správcem a vedlejším účastníkem, nikdy netvořil „funkční celek“, a proto nemohl být převeden smlouvou o převodu části podniku. Zpeněžením věcí, práv a jiných majetkov