29 Cdo 477/2022 – Nejvyšší soud

29 Cdo 477/2022-2054 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Rostislava Krhuta v konkursní věci dlužníka Golf Ještěd, s. r. o., se sídlem ve Světlé pod Ještědem, Rozstání 5, PSČ 463 51, identifikační číslo osoby 25046586, zastoupeného JUDr. Jakubem Svobodou, Ph. D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Perštýně 362/2, PSČ 110 00, o návrhu věřitelů a/ V. J., narozeného XY, bytem XY, a b/ PROPAP, s. r. o., se sídlem v Jablonci nad Jizerou 443, PSČ 512 43, identifikační číslo osoby 25924478, zastoupeného Mgr. Petrou Hromádkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Jindřicha Plachty 3163/28, PSČ 150 00, na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 41 K 1/2016, za účasti Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové, Zieglerova 189/1, PSČ 500 39, o dovolání navrhujícího věřitele b/ proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2021, č. j. 4 Ko 1/2020-1971, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Návrhem ze dne 22. května 2002 se věřitel V. J. (dále jen „navrhující věřitel a/) domáhal u Krajského soudu v Ústí nad Labem prohlášení konkursu na majetek dlužníka (Golf Ještěd, s. r. o.). 2. Usnesením ze dne 28. června 2002, č. j. 46 K 23/2002-45, prohlásil Krajský soud v Ústí nad Labem konkurs na majetek dlužníka. 3. Usnesením ze dne 19. října 2010, č. j. 1 Cm 17/2007-348 (žurnalizovaným na č. l. 812-817 konkursního spisu), Městský soud v Praze na základě žaloby pro zmatečnost (mimo jiné) zrušil usnesení o prohlášení konkursu ze dne 28. června 2002. Toto usnesení pak ve spojení s usnesením ze dne 2. září 2011, č. j. 11 Cmo 136/2011-370 (žurnalizovaným na č. l. 818 konkursního spisu), které nabylo právní moci dne 30. září 2011 a jímž Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) odmítl (podle § 218 písm. b/ o. s. ř.) odvolání věřitele PROPAP, s. r. o. (dále též jen „navrhující věřitel b/), maje ho za „vedlejšího účastníka řízení“, nabylo právní moci dne 12. února 2011. 4. Usnesením ze dne 29. února 2012, č. j. 46 K 23/2002-1069, Krajský soud v Ústí nad Labem opět prohlásil konkurs na majetek dlužníka, jednaje jako s navrhujícím věřitelem vedle navrhujícího věřitele a/ i s navrhujícím věřitelem b/. K odvolání dlužníka odvolací soud usnesením ze dne 19. června 2012, č. j. 2 Ko 21/2012-1152, potvrdil usnesení o prohlášení konkursu ze dne 29. února 2012. Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu ze dne 19. června 2012 odmítl Nejvyšší soud usnesením ze dne 6. listopadu 2012, č. j. 29 Cdo 3157/2012-1198. 5. Usnesením ze dne 19. května 2016, č. j. 38 Cm 241/2015-83 (žurnalizovaným na č. l. 1367-1369 konkursního spisu), které nabylo právní moci dne 21. června 2018, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „konkursní soud“) zrušil usnesení o prohlášení konkursu ze dne 29. února 2012. 6. Usnesením ze dne 16. června 2017, č. j. K 1/2016-1503, konkursní soud opět prohlásil konkurs na majetek dlužníka. K odvolání dlužníka odvolací soud usnesením ze dne 11. prosince 2017, č. j. 4 Ko 8/2017-1567, zrušil usnesení konkursního soudu ze dne 16. června 2017 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 7. Komerční banka, a. s. (dále jen „banka“), přihlásila do konkursu vedeného na majetek dlužníka dne 15. června 2002 pohledávku ve výši 10.504.868,45 Kč vzešlou ze smlouvy o hypotečním úvěru uzavřené dne 3. května 1999 (dále jen „úvěrová smlouva“). 8. Na základě usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. října 2002, č. j. 46 K 23/2002-135, vstoupil do konkursního řízení místo banky jako nabyvatel pohledávky (postupník) navrhující věřitel b/. Za trvání účinků prvního konkursu došlo k částečné úhradě pohledávky (zbývá ji uhradit ve výši 3.607.485,45 Kč). Navrhující věřitel b/ přihlásil pohledávku do konkursu vedeného na majetek dlužníka znovu 22. března 2012 a 12. července 2017. 9. Navrhující věřitel b/ přihlásil do konkursu vedeného na majetek dlužníka dne 22. března 2012 dále pohledávku ze zajišťovací směnky vlastní vystavenou dlužníkem s doložkou „bez protestu“ dne 3. května 1999. Šlo o blankosměnku vystavenou na řad banky, vyplněnou v souladu se směnečným vyplňovacím prohlášením z 3. května 1996 (č. l. 1054-1058) navrhujícím věřitelem b/ coby nynějším majitelem směnky co do směnečné sumy částkou 20 miliónů Kč a co do data splatnosti datem 30. ledna 2012. Navrhující věřitel b/ přihlásil směnečnou pohledávku do konkursu vedeného na majetek dlužníka znovu 12. července 2017. 10. Usnesením ze dne 2. dubna 2020, č. j. 41 K 1/2016-1748, konkursní soud (na základě návrhu navrhujících věřitelů a/ a b/ a za účasti Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové) mimo jiné opět prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod I. výroku) a ustavil správce konkursní podstaty (bod II. výroku). 11. Konkursní soud – vycházeje z ustanovení § 1 odst. 2, § 4 odst. 2, § 12a odst. 1 a § 13 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) – dospěl k závěru, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti, když navrhující věřitel b/ a další věřitelé (vyjma navrhujícího věřitele a/, ohledně jehož pohledávky dlužník vznesl důvodnou námitku promlčení) mají vůči dlužníku splatné pohledávky a majetek dlužníka tvoří pouze částka 1.734.911,10 Kč, představující dosud nerozdělený zůstatek určený k rozvrhu dle konečné zprávy (vydané v době, kdy trvaly účinky dříve prohlášeného konkursu na majetek dlužníka). 12. K odvolání dlužníka (č. l. 1768-1769, 1804-1809) odvolací soud usnesením ze dne 29. června 2020, č. j. 4 Ko 1/2020-1815, potvrdil usnesení konkursního soudu ve výroku o prohlášení konkursu. 13. Usnesením ze dne 31. května 2021, č. j. 29 Cdo 3310/2020-1858 [jde o usnesení posléze uveřejněné pod číslem 18/2022 Sb. rozh. obč., které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu] Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu ze dne 29. června 2020 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 14. Usnesením ze dne 20. září 2021, č. j. 4 Ko 1/2020-1971, odvolací soud: [1] Změnil usnesení konkursního soudu ze dne 2. dubna 2020 tak, že návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka zamítl (první výrok). [2] Určil, že zánik účinků prohlášení konkursu nastane uplynutím patnáctého dne od právní moci usnesení (druhý výrok). [3] Určil, že dlužníku se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů (třetí výrok). 15. Odvolací soud dospěl po rekapitulaci průběhu řízení a po přezkoumání napadeného usnesení k následujícím závěrům: 16. Odvolací soud – jsa vázán závazným právním názorem obsaženým ve zrušujícím usnesení Nejvyššího soudu – se v návaznosti na dlužníkem vznesenou námitku promlčení zabýval aktivní věcnou legitimací navrhujících věřitelů k podání návrhu na prohlášení konkursu. 17. Pohledávky navrhujícího věřitele a/ jsou pohledávkami z obchodního styku, proto se promlčely uplynutím čtyřleté promlčecí doby [§ 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“)] a promlčely se v době od 19. prosince 2004 do 4. září 2005. Dlužníkem (důvodně) vznesená námitka promlčení pak není v rozporu s dobrými mravy. Navrhující věřitel a/ proto neosvědčil svou aktivní věcnou legitimaci. 18. U pohledávky navrhujícího věřitele b/ z úvěrové smlouvy [jistiny ve výši 3.517.485,45 Kč, jež k 30. lednu 2012 dosáhla (s přirostlými úroky z prodlení) celkem částky 21.976.388,93 Kč] začala běžet promlčecí doba nejpozději 28. listopadu 2001 (kdy se stala v plném rozsahu splatnou). 19. Směnečná pohledávka navrhujícího věřitele b/ má původ v zajišťovací směnce vlastní vystavené dlužníkem (ve formě blankosměnky) 3. května 1999. Navrhující věřitel b/ nabyl blankosměnku od banky společně s pohledávkou z úvěrové smlouvy a vyplnil ji v souladu s vyplňovacím směnečným prohlášením doplněním směnečné sumy (20.000.000 Kč) a data splatnosti (30. ledna 2012). 20. V návaznosti na závěry obsažené ve zrušujícím usnesení Nejvyššího soudu je zjevné, že v době vydání napadeného usnesení konkursního soudu (2. dubna 2020) se již promlčela jak pohledávka z úvěrové smlouvy (nejzazší desetiletá promlčecí doba skončila v roce 2011) tak směnečná pohledávka (tříletá promlčecí doba uplynula v roce 2015). 21. Ve vazbě na označenou judikaturu Nejvyššího soudu [včetně rozsudku ze dne 22. srpna 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, uveřejněného pod číslem 59/2004 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 59/2004“)] a s přihlédnutím k tomu, že navrhující věřitel b/ není původním dlužníkovým věřitelem (nabyl pohledávky postoupením) má odvolací soud za to, že vznesení námitky promlčení dlužníkem není v rozporu s dobrými mravy. 22. Ke způsobu, jakým navrhující věřitel b/ počítá promlčecí dobu v konkursním řízení z pohledu ustanovení § 112 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), odkazuje odvolací soud na právní názor Nejvyššího soudu obsaže