29 Cdo 5758/2016 — Nejvyšší soud

29 Cdo 5758/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 10. 2018 Spisová značka:29 Cdo 5758/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.5758.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Právnická osoba Obchodní rejstřík Obchodní firma Ochrana názvu právnické osoby Ochrana obchodního jména (firmy) Dotčené předpisy:§ 132 o. z. § 421 odst. 1 o. z. § 423 odst. 1 o. z. § 424 o. z. § 90 odst. 1 předpisu č. 304/2013Sb. § 27 odst. 7 předpisu č. 250/2000Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:15. 1. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 5758/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatele města Břeclav, se sídlem v Břeclavi, náměstí T. G. Masaryka 42/3, PSČ 690 02, identifikační číslo osoby 00283061, o návrhu na zápis Tereza Břeclav, příspěvková organizace, se sídlem v Břeclavi, Pod Zámkem 2881/5, PSČ 690 02, do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. Pr 1943/KSBR, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 5 Cmo 209/2016, takto: Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 5 Cmo 209/2016, jakož i usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 6. 2016, č. j. Pr 1943-RD11/KSBR, Fj 60674/2016, se ruší a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Odůvodnění: Návrhem doručeným Krajskému soudu v Brně (dále též jen „rejstříkový soud“) dne 9. 5. 2016 se navrhovatel domáhá zápisu příspěvkové organizace s názvem „Tereza Břeclav, příspěvková organizace“ (dále též jen „příspěvková organizace“) do obchodního rejstříku. Rejstříkový soud usnesením ze dne 3. 6. 2016, č. j. Pr 1943-RD11/KSBR, Fj 60674/2016, návrh zamítl. Cituje ustanovení § 424 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), a § 90 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále též jen „z. v. r.“), rejstříkový soud vyložil, že obchodní firma identifikuje podnikatele v právních vztazích jako konkrétní subjekt a nesmí být proto zaměnitelná s firmou jiného podnikatele. Zaměnitelnost je přitom nutné posuzovat jak sluchem, tak i zrakem. V obchodním rejstříku je již zapsána společnost TEREZA spol. s r. o., se sídlem v Praze, identifikační číslo osoby 48027871. Přestože název zapisované příspěvkové organizace není s firmou označené společnosti shodný, je s ní zaměnitelný. Zákazníkovi totiž utkví v paměti jeho příznačná část (slovo „Tereza“), kterou obsahuje jak kmen firmy již zapsané společnosti, tak i kmen navrhované firmy příspěvkové organizace. Zbývající prvek navrhované firmy (slovo „Břeclav“) je tzv. slabým prvkem, jenž nemá dostatečnou rozlišovací schopnost a není s to sám o sobě zaměnitelnost vyloučit. Odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. 32 Odo 840/2004, rejstříkový soud uzavřel, že příspěvkovou organizaci nelze zapsat do obchodního rejstříku pro zaměnitelnost navrhované firmy s firmou jiného (již zapsaného) podnikatele. Ve výroku označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatele rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud předně zdůraznil, že právní úprava názvu právnické osoby (nepodnikatele) a obchodní firmy (podnikatele) obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, se „neodchýlila významným způsobem od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013“, a proto je možné vycházet z dosavadní judikatury přijaté při výkladu § 10 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“). I nadále nesmí být obchodní firma zapisované osoby zaměnitelná s obchodní firmou již zapsaného podnikatele, a to bez ohledu na to, u kterého rejstříkového soudu v České republice je zapsán. Posouzení zaměnitelnosti navrhované obchodní firmy příspěvkové organizace učiněné rejstříkovým soudem považoval odvolací soud za správné. Podle odvolacího soudu průměrnému zákazníkovi „utkví“ slovo „Tereza“ v paměti a může u něj vyvolat dojem, že příspěvková organizace je personálně či majetkově propojena s již zapsanou společností TEREZA spol. s r. o. Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky posouzení zaměnitelnosti názvu příspěvkové organizace (Tereza Břeclav, příspěvková organizace) s obchodní firmou obchodní společnosti (TEREZA spol. s r. o.), která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Podle názoru dovolatele odvolací soud nesprávně aplikoval ustanovení § 132 odst. 2 o. z. Označení obou právnických osob (příspěvkové organizace a společnosti TEREZA spol. s r. o.) se odlišuje natolik výrazně, že k záměnám účastníků z pohledu průměrného zákazníka nemůže dojít. V názvu příspěvkové organizace je uveden dodatek „příspěvková organizace“, který nelze nikterak zkracovat. Silným prvkem v názvu příspěvkové organizace je podle přesvědčení dovolatele slovo „Břeclav“. Tato příspěvková organizace byla zřízena již v roce 1991 za účelem provozování tělovýchovných a rekreačních zařízení (odtud název Tereza). Významná je podle dovolatele i skutečnost, že každá z posuzovaných právnických osob sídlí jinde, a jejich předmět činnosti je odlišný; k záměně těchto subjektů tudíž nemůže z pohledu průměrného zákazníka dojít. Dovolatel dále zdůrazňuje, že příspěvková organizace existuje pod tímto názvem již 25 let, do obchodního rejstříku se zapisuje jen proto, že tak stanoví zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. I proto nelze bez dalšího aplikovat na projednávanou věc závěry, jež Nejvyšší soud učinil v rozsudku sp. zn. 32 Odo 840/2004. Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., a to pro řešení (dovoláním otevřené) otázky zaměnitelnosti názvu příspěvkové organizace zapisované do obchodního rejstříku s obchodní firmou zapsané společnosti, dovolacím soudem doposud (v obdobných souvislostech) neřešené. Podle § 132 o. z. jménem právnické osoby je její název (odst. 1). Název musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy. Název nesmí být klamavý (odst. 2). Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. Podle § 423 odst. 1 o. z. obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel nesmí mít víc obchodních firem. Podle § 424 o. z. obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. Z § 90 odst. 1 z. v. r. vyplývá, že nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé. Podle § 27 odst. 7 věty první zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Má-li být název právnické osoby způsobilý odlišit tuto právnickou osobu od jiné osoby (§ 132 odst. 2 věta první o. z.), nesmí být shodný ani zaměnitelný s názvy (jmény) jiných osob. Požadavek na nezaměnitelnost názvu právnické osoby (formulovaný již v posledně označeném ustanovení) občanský zákoník opětovně zdůrazňuje ve vztahu k obchodní firmě (§ 424 o. z.), tedy jménu (v případě právnických osob názvu), pod nímž je určitá osoba zapsána do obchodního rejstříku. Požadavek nezaměnitelnosti obchodní firmy byl obsažen již v právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 (srov. § 10 odst. 1 obch. zák.), a proto lze i při výkladu § 132 odst. 2 věty první o. z. a § 424 o. z. zásadně vycházet z východisek formulovaných judikaturou (i odbornou literaturou) při výkladu § 10 odst. 1 obch. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 23 Cdo 3394/2017). Z té se podává, že při posuzování (ne)zaměnitelnosti názvu (firmy) je nutné hodnotit míru shody se jmény (firmami) jiných osob (podnikatelů), přičemž je nezbytné vycházet z dojmu, který (navrhovaný) název (firma) vyvolává u průměrné osoby (§ 4 odst. 1 o. z.), jež přichází (může přicházet) s právnickou osobou do styku, resp. – jde-li o podnikatele – u (jeho) průměrného zákazníka (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2219/