29 Cdo 677/2024 — Nejvyšší soud

29 Cdo 677/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 3. 2024 Spisová značka:29 Cdo 677/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:29.CDO.677.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vedlejší účastník Insolvenční řízení Věřitel Insolvenční správce Dotčené předpisy:§ 93 o. s. ř. § 53 odst. 1 IZ. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 4. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 677/2024-434 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Ing. Miroslavy Motyčkové, se sídlem v Uherském Hradišti, Prostřední 132, PSČ 686 01, jako insolvenční správkyně dlužníka ZITA DEL ROZZ, spol. s r. o. v likvidaci, identifikační číslo osoby 25844261, proti žalovanému LUXOS spol. s r. o., se sídlem v Ostravě, U Řeky 594, PSČ 720 00, identifikační číslo osoby 42867606, zastoupenému Mgr. Richardem Merkunem, advokátem, se sídlem v Praze, Václavská 316/12, PSČ 120 00, za účasti C. M. B. COMMERCIAL LTD, se sídlem v Londýně, Kidd Rapinet Llp, 29 Harbour Exchange Square, E14 9GE, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo osoby 09043782, jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, zastoupeného JUDr. Davidem Heryánem, advokátem, se sídlem v Poděbradech, Vilová 1367, PSČ 290 01, o zaplacení částky 15 878 560 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 C 88/2009, o vstupu vedlejšího účastníka do řízení, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. září 2023, č. j. 15 Co 171/2023-404, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 11. dubna 2023, č. j. 30 C 88/2009-363, Okresní soud v Ostravě nepřipustil vedlejší účastenství společnosti C. M. B. COMMERCIAL LTD (dále též jen „společnost C“) v řízení na straně žalobkyně. 2. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že vedlejší účastník přes výzvu soudu neprokázal právní zájem na výsledku řízení. 3. K odvolání společnosti C Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že připustil účast společnosti C jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně. 4. Odvolací soud – cituje § 93 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a odkazuje na označenou judikaturu Nejvyššího soudu – uzavřel, že společnost C má, jako přihlášený věřitel v insolvenčním řízení dlužníka (ZITA DEL ROZZ, spol. s r. o. v likvidaci), právní zájem na výsledku řízení. Výsledek řízení totiž bude mít vliv na rozsah uspokojení její pohledávky v insolvenčním řízením vedeném na majetek dlužníka. K námitkám žalovaného odvolací soud uvedl, že právní zájem společnosti C na výsledku řízení nevylučuje ani její personální propojení s dlužníkem, ani skutečnost, že věřitelem dlužníka se „stala zcela dobrovolně“ na základě smlouvy s původním věřitelem (JUDr. Jurajem Podkonickým). Významné není ani to, že jde o pohledávku v bagatelní výši, kterou navíc společnost C nabyla několik let po zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka. 5. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 6. Přípustnost dovolání vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jakož i otázek, které dosud nebyly dovolacím soudem řešeny. 7. Dovolatel namítá, že aktivita vedlejšího účastníka ve vztahu k insolvenčnímu řízení postrádá racionální ekonomický smysl. Nelze tedy ani dojít k závěru, že vedlejší účastník je veden snahou o co nejvyšší uspokojení přihlášené pohledávky; takového cíle mohl dosáhnout na jednání dne 27. dubna 2022 (při němž mu zástupce dovolatele nabídl úhradu celé jeho přihlášené pohledávky). 8. Dovolatel považuje za zásadní, že vedlejší účastník je úzce personálně a majetkově propojen s dlužníkem (statutární orgán vedlejšího účastníka je rovněž společníkem dlužníka). Vedlejší účastník tedy nesmí (mimo jiné) ze zákona hlasovat na schůzi věřitelů [§ 53 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)]. Podle dovolatele tak nebude mít výsledek sporu o pravost pohledávky fakticky žádný vliv na míru hlasovacích práv vedlejšího účastníka. 9. Dovolatel má dále za to, že v tomto případě nelze vycházet z existující judikatury dovolacího soudu k vedlejšímu účastenství přihlášeného věřitele v řízení o určení pravosti pohledávky jiného věřitele; vycházet se má z obecné judikatury k vedlejšímu účastenství. Míní, že vedlejší účastník nesplňuje obecná kritéria přípustnosti vedlejšího účastenství. Potud se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury. Vedlejší účastník sledoval pouze formální naplnění domněle jediné podmínky pro vedlejší účastenství v tomto řízení a nenaplnil materiální podmínky vedlejšího účastenství. 10. Dovolatel závěrem opakuje, že společnost C a dlužník jsou personálně propojeni, stejně jako další přihlášení věřitelé (přihlášky P1, P11, P12 a P13). Dlužník přitom neposkytl insolvenčnímu správci řádnou součinnost. Společnost C údajně disponuje informacemi a podklady o dlužníku. Existuje přitom důvodná obava, že soudu jsou předkládány zkreslené informace a účelově vybrané listiny. 11. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., jako nepřípustné odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. 12. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je oproti mínění dovolatele souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. 13. Vedlejší účastník se neúčastní řízení proto, aby v něm uplatňoval nebo bránil své právo, ale z důvodu, že chce pomoci zvítězit ve sporu některému z účastníků řízení, neboť na jeho úspěchu ve věci má právní zájem. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. září 2011, sp. zn. 21 Cdo 3766/2010, k jehož závěrům se Nejvyšší soud přihlásil např. v usnesení ze dne 26. dubna 2017, sp. zn. 29 Cdo 1868/2016. 14. Vedlejší účastenství v řízení nelze založit proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší účastník vstoupil, v řízení podporován. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 806/2002. 15. Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení je, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu, tj. právní zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva). Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení nepostačuje. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2015, sp. zn. 30 Cdo 113/2014, uveřejněné pod číslem 74/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. 16. Právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku řízení ve smyslu § 93 odst. 1 o. s. ř. zpravidla vyplývá z toho, že ačkoliv jeho práva a povinnosti hmotněprávní povahy nejsou předmětem řízení, mohou být rozhodnutím ve věci samé dotčena zprostředkovaně skrze jeho právní poměr k účastníkovi řízení (srov. obdobně Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I., § 93. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 607). Nejčastěji se bude jednat o případy tzv. postihu (např. § 1876 odst. 2, § 1937 odst. 2 nebo § 2917 o. z.). Řečeno jinak, právní zájem na výsledku řízení svědčí vedlejšímu účastníku tehdy, jestliže úspěch procesní strany, kterou v řízení podporuje, se zprostředkovaně a ve svém důsledku příznivě projeví i v jeho právním postavení (tj. co do jeho práv a povinností hmotněprávní povahy), čímž může být zabráněno dalšímu řízení, v němž by vystupoval již jako účastník řízení. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2016, sp. zn. 30 Cdo 2539/2015, uveřejněný pod číslem 91/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. 17. Z judikatury Nejvyššího soudu dále plyne, že zájem na co nejvyšším uspokojení přihlášené pohledávky z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty je především zájmem majetkovým. Nicméně současně platí, že rozsah (míra) uspokojení přihlášené pohledávky se bezprostředně dotýká práv a povinností přihlášeného věřitele plynoucích z hmotného práva (předurčuje, v