29 Cdo 701/2021 — Nejvyšší soud

29 Cdo 701/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 4. 2023 Spisová značka:29 Cdo 701/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.701.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Promlčení Náhrada škody Odpovědný zástupce Odpovědnost objektivní Uplatňování pohledávky Insolvenční řízení (účinky, zahájení) Dotčené předpisy:§ 620 odst. 1 o. z. § 619 o. z. § 167 odst. 1 a 3 IZ. § 298 odst. 1 IZ. § 299 IZ. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:30. 7. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 701/2021-454 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce ŠkoFIN s. r. o., se sídlem v Praze 5, Pekařská 635/6, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 45805369, zastoupeného Mgr. Petrem Šabatkou, advokátem, se sídlem v Praze, Panská 854/2, PSČ 110 00, proti žalovanému Advokátní kanceláři DAJBYCH & JÍRA, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Vinohradská 3330/220a, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 29150558, zastoupenému Mgr. Janem Polesným, advokátem, se sídlem v Praze, Vinohradská 3330/220a, PSČ 100 00, o zaplacení částky 296.147 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 C 524/2018, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. září 2020, č. j. 14 Co 191/2020-412, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. září 2020, č. j. 14 Co 191/2020-412, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 6. února 2020, č. j. 46 C 524/2018-364, zamítl žalobu, kterou se žalobce (ŠkoFIN s. r. o.) domáhal po žalovaném (Advokátní kanceláři DAJBYCH & JÍRA, s. r. o.) zaplacení částky 296.147 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 13. října 2018 do zaplacení (bod I. výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku). 2. Soud prvního stupně vyšel při posuzování žalobou uplatněného nároku zejména z toho, že: [1] Žalobce uzavřel s Allianz pojišťovnou, a. s., dne 19. dubna 2010 skupinovou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo (mimo jiné) sjednání jednotlivých pojištění pro soubor nových a ojetých vozidel v majetku žalobce financovaných formou úvěru. [2] Dne 10. května 2013 uzavřel žalobce se společností AZ Group Czech s. r. o. (dále též jen „společnost AZ“ nebo „dlužník“) smlouvu o úvěru č. 815965 na částku 1.231.000 Kč (dále jen „smlouva o úvěru“) za účelem financování motorového vozidla značky XY, typ XY (dále jen „předmět zajištění“). Pohledávky žalobce za společností AZ z titulu smlouvy o úvěru byly zajištěny převodem vlastnického práva k předmětu zajištění. [3] Dne 5. března 2014 uzavřel žalobce (jako „klient“) se žalovaným (jako „advokátem“) smlouvu o poskytování právních služeb, kterou se žalovaný zavázal poskytovat žalobci za úplatu poradenství ve věci správy a vymáhání pohledávek, které se stanou předmětem insolvenčního řízení dlužníka, likvidace dlužníka, dědického řízení po zesnulém dlužníkovi nebo pasivních exekučních řízení. Šlo o pohledávky evidované v informačním systému žalobce, do kterého měl žalovaný přístup, anebo o pohledávky žalobcem přímo zadané. [4] Žalobce dopisem ze dne 10. února 2015 odstoupil od smlouvy o úvěru z důvodu prodlení společnosti AZ s úhradou plateb, uplatnil vlastnické právo k předmětu zajištění a vyzval společnost AZ k neprodlenému přistavení předmětu zajištění na některou z oznámených adres. [5] Jednatel společnosti AZ nahlásil dne 27. února 2015 Policii České republiky odcizení předmětu zajištění na přesně nezjištěném místě. [6] Žalobce dopisem ze dne 13. března 2015 informoval společnost AZ o aktuální výši dlužné částky, která k tomuto dni činila 776.737 Kč, a vyzval ji k úhradě dluhu. [7] Usnesením ze dne 15. června 2015, č. j. MSPH 79 INS XY (zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne), Městský soud v Praze (mimo jiné) zjistil úpadek společnosti AZ, prohlásil konkurs na její majetek a vyzval věřitele dlužníka, aby do insolvenčního řízení přihlásili své pohledávky ve lhůtě dvou měsíců od zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku. [8] Žalovaný (jako zástupce žalobce) přihlásil 30. července 2015 (správně 3. srpna 2015) do insolvenčního řízení společnosti AZ žalobcovu pohledávku z titulu smlouvy o úvěru ve výši 790.955,54 Kč. Pohledávka byla přihlášena jako nezajištěná, a to z důvodu odcizení předmětu zajištění. [9] Usnesením ze dne 10. února 2016, č. j. KRPA-79374-73/TČ-2015-001478, Policie České republiky odložila trestní věc týkající se podezření ze spáchání zločinu krádeže předmětu zajištění pro nedostatek skutkových zjištění potřebných k zahájení trestního stíhání. [10] Allianz pojišťovna, a. s., uhradila z havarijního pojištění č. 2015035899 na účet žalobce pojistné plnění ve výši 1.049.400 Kč na základě škodní události (nahlášené společností AZ) spočívající v odcizení předmětu zajištění. [11] Žalobce vydal na základě výzvy insolvenčního správce dlužníka ze dne 6. ledna 2017 získané pojistné plnění do majetkové podstaty dlužníka, neboť pohledávka žalobce za dlužníkem byla přihlášena do insolvenčního řízení jako nezajištěná. [12] Na základě rozvrhového usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. září 2018, č. j. MSPH 79 INS XY, zveřejněného v insolvenčním rejstříku 20. září 2018 (dále jen „rozvrhové usnesení“), byla pohledávka žalobce za dlužníkem uspokojena v rámci insolvenčního řízení pouze z části, a to ve výši 81.912,40 Kč. Rozvrhové usnesení nabylo právní moci dne 6. října 2018. [13] Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k nahrazení škody, kterou mu měl způsobit při výkonu advokacie jako žalobcův zástupce, žalovaný však nárok neuznal a žalobci ničeho dobrovolně nezaplatil. 3. Na takto ustaveném skutkovém základě – odkazuje na ustanovení § 609, § 619 odst. 1 a 2, § 620 odst. 1, § 629 odst. 1, § 1354 a § 3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), § 553 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), § 2 odst. 1 písm. g/, § 167 odst. 1 a § 298 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), § 16 odst. 1 a 2 a § 24 odst. 1 a 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii – dospěl soud prvního stupně k následujícím závěrům: [1] Promlčecí lhůta počíná běžet dnem, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu, či kdy se o nich dozvědět mohla a měla (§ 619 odst. 1 a 2 o. z.), avšak je nutno rozlišovat mezi objektivní a subjektivní promlčecí lhůtou. [2] Okolnosti rozhodné pro počátek běhu (subjektivní) promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě (§ 620 odst. 1 o. z.) Dozvědět se o škodě znamená, že se poškozený dozví o majetkové újmě určitého druhu a rozsahu, kterou lze natolik objektivně vyčíslit v penězích, že lze právo na její náhradu důvodně uplatnit u soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2002, sp. zn. 33 Odo 477/2001). Tříletá subjektivní promlčecí lhůta tak běží ode dne, kdy poškozený získal představu o výši škody a o tom, kdo za škodu odpovídá. [3] Přestože se žalobce mohl o vzniku případné škody dozvědět již v okamžiku marného uplynutí lhůty pro podání přihlášek do insolvenčního řízení společnosti AZ (tj. 16. srpna 2015) a v tomto okamžiku též o tom, že původcem tvrzené škody je žalovaný, nemohl v uvedeném okamžiku namítanou škodu řádně vyčíslit. Proto nelze za rozhodný okamžik pro běh subjektivní promlčecí lhůty považovat 16. srpen 2015, ale až den, kdy žalobce již mohl reálně vyčíslit výši požadované škody, tj. 6. říjen 2018, kdy nabylo právní moci rozvrhové usnesení. [4] Jelikož žalobce podal žalobu 17. prosince 2018, tj. před uplynutím tříleté subjektivní promlčecí lhůty, jeho právo se nepromlčelo (§ 609 o. z.); žalovaným vznesená námitka promlčení tudíž není důvodná. [5] Pro dovození odpovědnosti advokáta z titulu porušení jeho povinností stanovených v § 16 zákona o advokacii musí být kumulativně splněny tyto podmínky: výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody; přičemž advokát odpovídá za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie bez zřetele na zavinění (tedy z tzv. objektivní odpovědnosti) [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2003, sp. zn. 25 Cdo 1862/2001]. [6] Je sice pravdou, že žalobce splňoval v době přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka veškeré předpoklady pro to, aby mohla být jeho pohledávka přihlášena jako zajištěná (§ 2 odst. 1 písm. g/ insolvenčního zákona), avšak s ohledem na informace, které měl žalovaný