29 Cdo 854/2000 — Nejvyšší soud

29 Cdo 854/2000 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 4. 2002 Spisová značka:29 Cdo 854/2000 ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:29.CDO.854.2000.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 29 Cdo 854/2000 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud jako soud dovolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně: T. M., zast. advokátem, proti žalovanému: V. Š., zast. advokátem, o náhradu škody 230.985,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 7 C 44/99, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. prosince 1999, čj. 29 Co 523/99-108, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 2. prosince 1999, čj. 29 Co 523/99-108 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Kladně jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 26. července 1999, čj. 7 C 44/99-80 rozhodl tak, že žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 222.783,-Kč spolu s 20% úrokem z prodlení. Co do částky 8 202,-Kč s příslušenstvím, žalobu zamítl. Odvolací soud rozsudkem ze dne 2. prosince 1999, čj. 29 Co 523/99-108, rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu na náhradu škody ve výši 230.985,- Kč s příslušenstvím zamítl. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 230.985,- Kč, s odůvodněním, že jednáním žalovaného, které bylo v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, jí vznikla škoda rovnající se ušlému zisku. Svým jednáním zmařil žalovaný žalobkyni zprostředkování pronájmu obchodních prostor (prodejních ploch) v domě čp. 583 v P 1, N. P. 15 a v domě čp. 581 v P. 1, H. 3 a 5 (tzv. D. d.) tak, že se dohodl se svým společníkem ve společnosti P. T., s.r.o. panem B. M. a majitel předmětných obchodních prostor nakonec uzavřel nájemní smlouvu se společností M. T. s.r.o., jejímž jediným společníkem byl pan M. Společnost M. T. s.r.o. však neměla povinnost zaplatit provizi za zprostředkování. Žalovaný, který tuto povinnost vyplývající ze smlouvy o zprostředkování ze dne 8.4.1998 uzavřenou se žalobkyní měl, se jí vyhnul tím, že ve vzniklé společnosti P. T., s.r.o., která tyto obchodní prostory posléze získala, figuroval jako společník. Soud prvního stupně dovodil, že žalobkyně měla se žalovaným platně uzavřenou zprostředkovatelskou smlouvu ze dne 8.4.1998 podle ust. § 642 a násl. zákona č. 513/1991 Sb. v platném znění, obchodního zákoníku (dále jen „obch.z“), ve které se žalovaný jako zájemce zavázal zaplatit zprostředkovateli (žalobkyni) provizi ve výši 50% měsíční úhrady nájemného, podle příslušné smlouvy uzavřené zájemcem s vlastníkem nemovitosti, přičemž nárok na provizi vznikne zprostředkovateli teprve podpisem příslušné smlouvy vztahující se k předmětu zprostředkování, a to v případě, že zprostředkování je prokazatelně výsledkem činnosti zprostředkovatele. Účastníci smlouvy se dohodli v článku IV. předmětné smlouvy na vzájemném způsobu informování a v čl. V. na způsobu ukončení smlouvy. Žalobkyně a žalovaný spolupracovali v průběhu roku 1997 a 1998 na základě předmětné zprostředkovatelské smlouvy za účelem získání výše uvedených nájemních ploch. Majitelem předmětných nemovitostí byla společnost O. spol. s.r.o., která v průběhu května roku 1998 předala právo zajišťovat pro tyto nemovitosti nájemní vztahy společnosti A. M. C. s.r.o., což soud dovodil z dopisu ze dne 5.11.1998. Z provedených důkazů, zejména výpisem z obchodního rejstříku společnosti P. T., s.r.o. a M. T. s.r.o., soud dovodil, že žalovaný společně s panem M., který je jediným společníkem a jednatelem společnosti M. T. s.r.o. a panem R., založili společnost P. T., s.r.o. (vznikla zápisem v rejstříku dne 12.8.1998). Společnost M. T. s.r.o. dne 4.9.1998 postoupila nájemní práva k předmětným obchodním plochám společnosti P. T., s.r.o. Tato práva získala spol. M. T. s.r.o. podpisem nájemní smlouvy ze dne 25.8.1998 s majitelem nemovitostí společností O. spol. s.r.o. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný porušil svoji povinnost žalobkyni informovat o skutečnosti, že nehodlá sám za svoji osobu uzavřít smlouvu o pronájmu a informovat ji s takovým časovým předstihem, aby žalobkyně mohla využít výsledků své dosavadní činnosti pro jiného zájemce. Žalovaný neunesl důkazní břemeno v tom smyslu, že nepředložil žádný důkaz o tom, že žalobkyni řádně a včas informoval tak, jak mu to ukládá ust. § 643 obch.z. a ustanovení čl. IV. zprostředkovatelské smlouvy. Rozporu se zásadami poctivého obchodního styku se dopustil také tím, že při souběžném podnikání s panem B. M., s nímž založil společnost P. T., s.r.o., která posléze získala předmětné prostory do nájmu, neinformoval žalobkyni o tom, že nájemní smlouvu on jako fyzická osoba již uzavřít nechce. Výše předpokládaného zisku odpovídá výši provize. Odvolací soud vyšel zejména z dopisu ze dne 30.10.1997, v němž žalovaný požádal žalobkyni o pronájem prodejní plochy v přízemí domů čp. 583 v P. 1, N. P. 15 a domu čp. 581 v P. 1, H. 3 a 5, z dopisů společnosti O. spol. s.r.o. žalobkyni ze dne 19.5.1998 a 5.11.1998 o pozastavení jednání o pronájmu těchto místností a o tom, že pronájem zajišťuje od května společnost A. M. C. s.r.o., ze znění zprostředkovatelské smlouvy ze dne 8.4.1998 a smlouvy ze dne 25.8.1998 mezi společností O. spol. s.r.o. jako pronajímatelem předmětných obchodních ploch a společností M. T. s.r.o. jako jejím nájemcem, z dodatku k této smlouvě ze dne 4.9.1998 o postoupení práv nájemce prodejních ploch na společnost P. T., s.r.o., z dopisu ze dne 22.10.1998, v němž žalovaný vrací žalobkyni vyúčtování její fakturou ze dne 1.10.1998 pod č. 3/98, z nabídky prostor v uvedených domech, kterou adresovala dne 10.12.1998 žalobkyni společnost O. spol. s.r.o. a v níž jmenovala mezi stávajícími nájemníky i společnost P. T., s.r.o. a konečně z výpovědí účastníků před soudem prvního stupně, zcela rozdílně popisujících ústní ujednání mezi nimi před podepsáním smlouvy ze dne 8.4.1998 i okolnosti, za nichž se společnost P. T., s.r.o. stala nájemcem předmětných nebytových prostor. Z výše uvedeného dopisu společnosti O. spol. s.r.o. ze dne 5.11.1998 odvolací soud zjistil, že ředitelka této společnosti prohlásila, že na doporučení žalobkyně probíhala od října 1997 jednání se žalovaným o možnosti pronájmu nebytových prostor v „D. d.“, N. P. 15 a v H. 3 a 5. Od května 1998 zajišťovala pronájem obchodních ploch A. M. C. s.r.o., se kterou se dále žalobkyně účastnila jednání. Odvolací soud ze zprostředkovatelské smlouvy ze dne 8.4.1998 dovodil, že smlouva nerespektuje zájem žalovaného o pronájem prodejních ploch v domech čp. 581 a 583 v P. 1 a nezavazuje žalobkyni k prokazatelné činnosti, jejímž výsledkem mělo být uzavření určité nájemní smlouvy mezi žalovaným a třetí osobou. Ze smlouvy nevyplývá, že žalobkyně měla pouze obstarat pro žalovaného příležitost k uzavření nájemní smlouvy s pronajímatelem nebytového prostoru ve smyslu ust. § 645 obch.z. Nárok na provizi váže až na uzavření takové smlouvy podle ust. § 644 obch.z. Předmětnou zprostředkovatelskou smlouvu považuje odvolací soud za neplatnou, a to od okamžiku jejího podpisu. Z nájemní smlouvy ze dne 25.8.1998 uzavřené mezi O. spol. s.r.o. jako pronajímatelem a společností M. T. s.r.o. jako nájemcem soudy zjistili, že jejím předmětem bylo 301,8 m2 obchodních prostor, z čehož 30m2 bylo za 250 německých marek (dále jen „DM“) a zbytek ploch za 60 DM za 1m2. Splatnost byla dohodnuta v českých korunách v aktuálním kurzu 18,715 Kč za 1 DM. Odvolací soud dovodil, že žalobkyně neoznačila důkaz o tom, že by jednala se spol. A. M. C. s.r.o. o zprostředkování uzavření nájemní smlouvy ze dne 25.8.1998 mezi O. spol. s.r.o. a M. T. s.r.o., nebo jednala o postoupení nájemních práv ze dne 4.9.1998 ze spol. M. T. s.r.o. na společnost P. T., s.r.o. Žalobkyně jednala o pronájmu předmětných nemovitostí pouze se společností O. spol.s.r.o. a nemohl jí vzniknout nárok na zaplacení provize podle smlouvy o zprostředkování ze dne 8.4.1998. Odvolací soud dále z dopisu společnosti O. spol. s.r.o. ze dne 19.5.1998 dovodil, že to byla právě tato společnost, která přerušila jednání o pronájmu místností žalovanému a která záležitost předala spol. A. M. C. s.r.o.,