29 ICdo 12/2018 – Nejvyšší soud

MSPH 76 INS XY 176 ICm XY 29 ICdo 12/2018-220 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce S. M., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Vladimírem Vaňkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 28/559, PSČ 120 00, proti žalovanému Z/C/H Legal v. o. s., advokátní kancelář, se sídlem v Praze 1 - Starém Městě, Národní 973/41, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27222861, jako insolvenčnímu správci dlužníka P. D., o vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 176 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka P. D., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. února 2016, č. j. 176 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 76 INS XY), ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. června 2017, č. j. 176 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 76 INS XY), a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2017, č. j. 176 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 76 INS XY), takto: I. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. února 2016, č. j. 176 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 76 INS XY), ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. června 2017, č. j. 176 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 76 INS XY), a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2017, č. j. 176 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 76 INS XY), se v té části prvního výroku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ohledně budovy č. p. XY a pozemku parc. č. XY, mění t a k t o: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. října 2015, č. j. 176 ICm XY, se v té části bodu I. výroku, kterou soud prvního stupně zamítl žalobu ohledně budovy č. p. XY a pozemku parc. č. XY, potvrzuje v tom správném znění, že se zamítá žaloba, kterou se žalobce domáhal vyloučení pozemku parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 304 m2, jehož součástí je stavba č. p. XY, rodinný dům, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území XY, obec XY, z majetkové podstaty dlužníka. P. D. II. Ve zbytku se dovolání zamítá. III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 300 Kč. Odůvodnění: [1] Rozsudkem ze dne 12. října 2015, č. j. 176 ICm XY, Městský soud v Praze (dále též jen „insolvenční soud“): 1/ Zamítl žalobu, kterou se žalobce S. M. domáhal vůči žalovanému ZILVAROVÁ CTIBOR HLADKÝ v. o. s., jako  insolvenčnímu správci dlužníka P. D. vyloučení označených nemovitých věcí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka (bod I. výroku). 2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku). [2] Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 208, § 225, § 229 odst. 3, § 246 odst. 1, § 253 odst. 2 a § 274 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), dále z ustanovení § 39 a § 588 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), a z článku 4 odst. 2 Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Spolkovou republikou Německo o podpoře a vzájemné ochraně investic ze dne 2. října 1990, uveřejněné pod číslem 573/1992 Sb. (dále jen „dohoda o ochraně investic“) – dospěl po provedeném dokazování k následujícím závěrům: [3] Kupní smlouva ze dne 4. února 2009 uzavřená mezi manžely P. D. (dlužníkem) a J. D. (dále jen „J. D.“) jako prodávajícími a žalobcem jako kupujícím (dále též jen „kupní smlouva“) je absolutně neplatná, neboť prodávající hodlali touto smlouvou převést na kupujícího více nemovitostí, přičemž kupní cena byla sjednána souhrnnou částkou 21 miliónů Kč. Kupní smlouva tedy neobsahuje cenu jednotlivých nemovitostí, což odporuje závěrům obsaženým v „R 67/2004“ [jde o rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2002, sp. zn. 22 Cdo 2127/2000, uveřejněný pod číslem 67/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále opět jen „R 67/2004“), který je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupný i na webových stránkách Nejvyššího soudu]. [4] I kdyby byla kupní smlouva platná, nemůže být účinná. V době její „účinnosti“ (dne 1. března 2013) byl dlužník již v konkursu a jedinou osobou oprávněnou nakládat s majetkem dlužníka a osobou oprávněnou vykonávat práva a povinnosti související s majetkovou podstatou příslušející jinak dlužníku, byl od 4. listopadu 2011 insolvenční správce dlužníka. Dlužník (prodávající) nemůže být po prohlášení konkursu vázán smluvním projevem své vůle v kupní smlouvě. A jelikož obecně platí, že ze smlouvy se lze domáhat plnění, je-li účinná, nemůže být kupní smlouva o převodu předmětných nemovitostí právním důvodem pro vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Nad rámec uvedeného upozorňuje insolvenční soud na ustanovení § 253 odst. 2 insolvenčního zákona. [5] Žalobce nemůže uspět s návrhem na vklad do katastru nemovitostí, proto insolvenční soud zamítl (pro nedůvodnost a nehospodárnost) jeho návrh na přerušení řízení o vylučovací žalobě odůvodněný poukazem na to, že u Městského soudu v Praze je pod sp. zn. 27 C 5/2013 vedeno řízení, v němž se žalobce domáhá vkladu vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí. [6] Žalobce tedy neprokázal, že žalovaný sepsal nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka neoprávněně, ani to, že žalobci svědčí právo, které by vylučovalo zařazení nemovitostí do majetkové podstaty. Insolvenční soud má naopak prokázáno, že insolvenční správce sepsal nemovitosti do majetkové podstaty po právu. [7] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 8. února 2016, č. j. 176 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 76 INS XY), ve znění usnesení ze dne 6. června 2017, č. j. 176 ICm XY, 104 VSPH XY(MSPH 76 INS XY) [o opravě záhlaví rozsudku se zřetelem ke změně obchodní firmy žalovaného do podoby uvedené v záhlaví tohoto rozsudku], a ve znění usnesení ze dne 23. listopadu 2017, č. j. 176 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 76 INS XY): 1/ Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok). 2/ Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [8] Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 205, § 208, § 224 odst. 1, § 225 a § 246 odst. 1 insolvenčního zákona, z ustanovení § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a z článku 4 odst. 2 dohody o ochraně investic – dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k následujícím závěrům: [9] Pro aplikaci ustanovení § 225 insolvenčního zákona je zcela použitelná judikatura Nejvyššího soudu k předpokladům, za nichž lze vyhovět žalobě na vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty [§ 19 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“)]. Podle této judikatury žaloba musí být podána jinou osobou než úpadcem, v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení věci [§ 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)], musejí trvat účinky konkursu a věc musí být nadále sepsána v konkursní podstatě [rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2002, sp. zn. 29 Cdo 2086/2000 uveřejněný pod číslem 27/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 27/2003“)]. [10] Žalobce podal včasnou žalobu a v řízení tvrdil a prokazoval, že s dlužníkem a jeho manželkou uzavřel kupní smlouvu o převodu vlastnictví k nemovitostem za kupní cenu ve výši 21 miliónu Kč, s tím, že podle článku VIII. kupní smlouvy bude podán návrh na vklad vlastnického práva do příslušného katastru nemovitostí nejdříve 31. března 2013 (s ohledem na „odstranění závad uvedených v části C listu vlastnictví“). [11] U kupní smlouvy se rozlišují její obligační a věcněprávní účinky. Obligačním účinkem platně uzavřené kupní smlouvy je právo kupujícího získat do vlastnictví předmět kupní smlouvy a tomu odpovídající právo prodávajícího získat za předmět kupní smlouvy sjednanou kupní cenu. Věcněprávním účinkem kupní smlouvy je přechod vlastnického práva k předmětu kupní smlouvy. Ten u nemovitostí, které se zapisují do katastru nemovitostí, nastává vkladem kupní smlouvy do katastru nemovitostí. Prodávající nemusí být vlastníkem předmětu koupě v době uzavření kupní smlouvy, musí jím však být v době, kdy mají nastat věcněprávní účinky smlouvy. [12] Žalobce vlastnické právo k nemovitostem nenabyl vzhledem k dohodě (podle § 36 obč. zák.) o odkladu věcněprávních účinků kupní smlouvy (tak, že návrh na vklad vlastnického práva do příslušného katastru nemovitostí bude podán nejdříve 31. března 2013). Insolvenční soud však 3. listopadu 2011 prohlásil konkurs na majetek dlužníka, čímž podle § 268 odst. 1 insolvenčního zákona zaniklo společné jmění dlužníka a J. D. a podle § 246 odst. 1 insolvenčního zákona přešlo na insolvenčního správce právo nakládat s majetkovou podstatou. Proto nebyl úspěšný žalobcův návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Ke dni