29 ICdo 183/2024 – Nejvyšší soud

MSPH 79 INS 13631/2016 179 ICm 1755/2019 29 ICdo 183/2024-501 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci žalobců a/ K. P. a b/ advokátní kanceláře J&K LawPartners, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Valentinská 56/11, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 24200841, proti žalovanému SLAVIA International, a. s., se sídlem v Praze 4, Glazunovova 885/8, PSČ 148 00, identifikační číslo osoby 45241376, zastoupenému JUDr. Mgr. Marcelem Petráskem, M.B.A., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, PSČ 110 00, o určení pravosti vykonatelné pohledávky pro dobu, po kterou trvalo insolvenční řízení, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 179 ICm 1755/2019, jako incidenční spor v insolvenční věci žalobce a/, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 79 INS 13631/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. června 2024, č. j. 179 ICm 1755/2019, 105 VSPH 832/2023-461 (MSPH 79 INS 13631/2016), takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne 19. září 2023, č. j. 179 ICm 1755/2019-406, vyhověl žalobě žalobců (a/ Ing. Davida Jánošíka, jako insolvenčního správce dlužníka K. P., b/ advokátní kanceláře J&K LawPartners, s. r. o., jako popírajícího věřitele) a určil, že vykonatelná pohledávka žalovaného (SLAVIA International, a. s.), přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka (K. P.) pod č. P14/1 ve výši 117 931 424,49 Kč, není po právu (bod I. výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (body II. a III. výroku). 2. Jde přitom již o druhé rozhodnutí insolvenčního soudu ve věci poté, co Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. března 2023, sen. zn. 105 VSPH 117/2023, k odvolání žalovaného zrušil rozsudek insolvenčního soudu ze dne 23. září 2022, č. j. 179 ICm 1755/2019-237. 3. Insolvenční soud vyšel zejména z toho, že: 1/ Žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku ve výši 117 940 136,49 Kč, která je evidována pod č. P14, jejíž vykonatelnost dovozuje z notářského zápisu sepsaného notářkou Mgr. Šárkou Sýkorovou dne 1. října 2015, sp. zn. N 797/2015 a NZ 711/2015 (dále jen „notářský zápis“). Jako důvod vzniku pohledávky žalovaný v přihlášce uvedl smlouvu o půjčce ze dne „12. července 2014“ (správně 12. července 2004; dále jen „smlouva o půjčce 1“), smlouvu o půjčce ze dne „1. února 2015“ (správně 1. února 2005; dále jen „smlouva o půjčce 2“) a dohodu o změně smluv o zápůjčce ze dne 1. října 2015 (dále také „Dohoda o novaci“). 2/ Žalobce b/ je věřitelem dlužníka se zjištěnou pohledávkou přihlášenou do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou P11. 3/ Pohledávku žalovaného P14/1 při zvláštním přezkumném jednání konaném dne 28. května 2019 popřel dlužník, insolvenční správce (žalobce a/) co do důvodu a výše a také žalobce b/, a to včas podaným popěrným úkonem. Insolvenční správce jako důvod popření uvedl, že pohledávka nevznikla, resp. že o její existenci se vede spor. 4/ Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 30. října 2013, č. j. 98 C 56/2012-186, uložil společnosti CREVISTON (dále jen „společnost C“) zaplatit dlužníku částku 35 000 000 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a smluvní pokutu. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. dubna 2015, č. j. 96 Co 414/2014-336, potvrdil rozsudek obvodního soudu. Dlužníku byla přiznána pohledávka ve výši 85 060 000 Kč a na náhradě nákladů řízení částka 473 493 Kč, celkem tedy 85 533 493 Kč. Uvedenou částku společnost C zaplatila dlužníku dne 28. května 2015 převodem na úschovní účet společnosti Urbášek & Partners, advokátní kancelář, s. r. o. (dále jen „advokátní kancelář U“). 5/ Předběžným opatřením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. května 2015, č. j. 10 Nc 1007/2015-20, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. srpna 2015, č. j. 96 Co 216/2015-59, bylo dlužníku zakázáno nakládat s finančními prostředky ve výši 84 979 540,01 Kč deponovanými na úschovním účtu advokátní kanceláře U. 6/ Dne 1. října 2015 dlužník podepsal s žalovaným Dohodu o novaci, v níž se v souladu s § 1902 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dohodli na zřízení nového závazku dlužníka zaplatit žalovanému nejpozději do 20. října 2015 částku 80 987 942,47 Kč, spolu s úrokem ve výši 7 % ročně z dlužné částky počítaným od 20. října 2015 do zaplacení a v případě prodlení s úhradou také s úroky z prodlení z dlužné částky v zákonné výši. Dosavadními závazky dlužníka, které měly zaniknout uzavřením Dohody o novaci, byly 1/ závazek dlužníka zaplatit žalovanému částku 23 000 000 Kč, kterou mu žalovaný půjčil na základě smlouvy o půjče 1, a dále 2/ závazek dlužníka zaplatit žalovanému částku 24 500 000 Kč, kterou mu žalovaný půjčil na základě smlouvy o půjčce 2. V článku IV.2 Dohody o novaci dlužník prohlásil, že od žalovaného obdržel peněžité zápůjčky ve výši 23 000 000 Kč a ve výši 24 500 000 Kč. 7/ V notářském zápisu dlužník výslovně prohlásil, že uděluje svolení k tomu, aby podle něj byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby notářský zápis byl exekučním titulem, jestliže závazky v něm popsané řádně a včas nesplní. Na základě návrhu oprávněného (žalovaného) následně soudní exekutorka Mgr. Veronika Jakubovská zahájila exekuci podle notářského zápisu k vymožení v něm uvedené částky. 8/ Žalovaný vznikl dne 30. prosince 1991. V době, kdy měl dlužníku poskytnout půjčky na základě smluv o půjčkách 1 a 2, byla předsedkyní jeho představenstva MUDr. Marcela Horynová (nyní Mohlerová; dále jen „M. M.“), a to od 26. března 1999 (správně ve funkci předsedkyně představenstva od 20. prosince 2001) do 8. prosince 2005, členy představenstva dále byli V. P. (dále jen „V. P.“) [od 6. listopadu 1997 do 8. prosince 2005] a M. D. (dále jen „M. D.“) [od 7. prosince 1998 do 8. prosince 2005]. Od 19. prosince 2005 se stal členem představenstva a současně jeho předsedou Ing. Igor Střelec (dále jen „I. S.“), který byl v období od 25. dubna 2015 do 3. února 2016 zapsán jako jediný akcionář žalovaného. 9/ Žalovaný v letech 2004 a 2005 neprovozoval téměř žádnou činnost. Výsledky jeho hospodaření vykazovaly trvale ztrátu z podnikání a nízký stav finančních prostředků. Žalovaný také trvale vykazoval zápornou hodnotu vlastního kapitálu. V dlouhodobých a krátkodobých pohledávkách nebyla uvedena žádná částka, která by odpovídala výši poskytnutých půjček 1 a 2. V přiznání k dani z příjmu právnických osob poskytnuté nebo přijaté půjčky nebyly uvedeny. Na bankovních účtech se žádné významné peněžní prostředky nenacházely. V rámci dědického řízení po zůstaviteli A. M., narozeném XY a zemřelém 27. ledna 2006, který byl podle tvrzení některých slyšených svědků také částečným poskytovatelem půjčky dlužníku, nebyla žádná pohledávka, ať už za žalovaným nebo dlužníkem, projednávána s tím, že celková hodnota dědictví se pohybovala v řádu jednotek milionů Kč. 10/ Dlužník dne 19. listopadu 2014 písemně uznal svůj dluh vůči žalovanému ve výši 23 000 000 Kč, který vznikl na základě smlouvy o půjčce 1. Listina (uznání dluhu) obsahuje dlužníkův závazek, že na vyzvání žalovaného na něj převede svou dosud vymáhanou pohledávku za společností C za předpokladu, že své závazky předtím žalovanému neuhradí. 11/ Dne 1. září 2015 I. S. v postavení předsedy představenstva žalovaného prohlásil, že v případě inkasa pohledávky ve výši 85 000 000 Kč za společností C se zavazuje vyplatit finanční prostředky na účet dlužníka nebo na jím určené osoby tak, že žalovaný si přednostně ponechá 23 000 000 Kč a zůstatek z inkasované částky poukáže na dlužníkův účet. 4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu, cituje § 576, § 588, § 1902, § 1903 odst. 1 a § 2053 o. z., dospěl insolvenční soud k následujícím závěrům: 1/ Základním předpokladem privativní novace je existence závazku, který má být zrušen, přičemž musí jít o platný závazek. Žalovaný neměl (na základě provedeného dokazování) ke dni uzavření Dohody o novaci žádné pohledávky za dlužníkem, resp. nebylo prokázáno, že peněžní prostředky, které měly být v letech 2004 a 2005 v hotovosti poskytnuty dlužníku, byly peněžními prostředky žalovaného. Uzavření (údajných) smluv o půjčkách 1 a 2 mezi dlužníkem a žalovaným nepotvrdili ani tehdejší členové statutárního orgánu žalovaného M. D. a V. P. Žalovaný v rozhodné době neměl na svých bankovních účtech prostředky umožňující mu poskytnout dlužníku tvrzené půjčky, ani takové prostředky nebyly vloženy do společnosti formou půjčky akcionáře event. jinak [např. jejím majoritním akcionářem J. F. (dále jen „J. F.“) ani kýmkoli jiným (např. dalšími údajnými akcionáři A. M. nebo S. L.)]. Originály smluv o půjčce v řízení nebyly předloženy k důkazu. 2/ Žalovaný neměl ke dni sepisu prohlášení žádné pohledávky vůči dlužníku z titulu půjček a byl tedy pouze pověřen inkasem dlužníkovy pohledávky, kterou měl vůči společnosti C. V této době I. S. musel vě