29 ICdo 96/2023 – Nejvyšší soud

KSPH 66 INS 23802/2012 37 ICm 711/2013 29 ICdo 96/2023-1080 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce Lesy České republiky, s. p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106/19, PSČ 500 08, identifikační číslo osoby 42196451, zastoupeného JUDr. Romanem Poláškem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Těšnov 1059/1, PSČ 110 00, proti žalované Mgr. Monice Cihelkové, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 707/37, PSČ 110 00, jako insolvenční správkyni dlužníka LESS & FOREST s. r. o., zastoupené Mgr. Michaelou Bartoškovou, advokátkou, se sídlem v Praze 9, Litoměřická 834/19d, PSČ 190 00, o určení pravosti pohledávek, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 37 ICm 711/2013, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka LESS & FOREST s. r. o., se sídlem ve Zbraslavicích, Ostrov 3, PSČ 285 22, identifikační číslo osoby 27106632, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 66 INS 23802/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. března 2023, č. j. 37 ICm 711/2013, 105 VSPH 348/2022-1052 (KSPH 66 INS 23802/2012), takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 6. března 2023, č. j. 37 ICm 711/2013, 105 VSPH 348/2022-1052 (KSPH 66 INS 23802/2012), a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. března 2022, č. j. 37 ICm 711/2013-1017, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne 28. března 2022, č. j. 37 ICm 711/2013-1017, [1] určil, že žalobce (Lesy České republiky, s. p.) nemá za dlužníkem (LESS & FOREST s. r. o.) nezajištěnou pohledávku ve výši 14.814.408,52 Kč „z titulu náhrady škody způsobené ve smluvní územní jednotce Fulnek“ přihlášenou do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou č. P974 (bod I. výroku), a [2] rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku). 2. Insolvenční soud vyšel zejména z toho, že: [1] Dlužník uzavřel s žalobcem dne 8. ledna 2008 smlouvu o provádění lesnických činností č. 105/002/2008, smlouvu o provádění pěstební činnosti č. D-1/105/002/2008, smlouvu o provádění těžebních činností č. D-2/105/002/2008, a smlouvu o prodeji dříví č. PD/105/002/2008 (dále jen „původní smlouvy“). a) Ve smlouvě o provádění lesnických činností bylo ujednáno, že lesnické činnosti budou prováděny na základě této smlouvy, smlouvy o provádění pěstební činnosti a smlouvy o provádění těžebních činností, přičemž tyto smlouvy jsou na sobě navzájem závislé ve smyslu § 275 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“). V článku XV. bodu 5. písm. i/ pak bylo ujednáno, že žalobce je oprávněn od smlouvy odstoupit, bude-li dlužník v prodlení s prováděním lesnické činnosti po dobu delší než 1 měsíc. b) Smlouvou o provádění těžebních činností se dlužník zavázal poskytovat žalobci za úplatu služby spočívající v těžební činnosti v rozsahu uvedeném v příloze T1 a v zadávacích listech. V článku IX. bodu 4. písm. b/ smlouvy o provádění těžebních činností bylo ujednáno, že žalobce je oprávněn od smlouvy odstoupit, bude-li dlužník v prodlení s plněním objemu těžby podle těžebního projektu [tj. přílohy T1] o více než 20 %, s výjimkou případů, kdy toto prodlení bude způsobeno okolnostmi nezávislými na vůli dlužníka. [2] Žalobce doručil dlužníku dne 17. června 2008 listinu vyhotovenou dne 11. června 2008 a označenou „Odstoupení od Základní smlouvy č. 105/002/2008 ze dne 8. ledna 2008“, v níž dlužníku oznámil, že odstupuje od původních smluv v souladu s článkem XV. bodem 5. písm. i/ smlouvy o provádění lesnických činností „z důvodu prodlení dlužníka s prováděním lesnických činností po dobu delší než 1 měsíc (zastavením těžby a neprováděním těžebních činností dle zadávacích listů žalobce pro zpracování a asanaci kůrovcového dříví – zejména zadávacího listu ze dne 28. dubna 2008“. [3] Žalobce uzavřel s D. P. dne 29. července 2008 smlouvu o provádění činností č. 105/023/2008 a smlouvu o prodeji dříví č. PD/105/023/2008 a dne 3. října 2008 smlouvu o provádění činností č. 105/026/2008 a smlouvu o prodeji dříví č. PD/105/026/2008. Následně dne 8. října 2008 uzavřel žalobce se společností Opavská lesní a. s. smlouvu o dílo č. 105/025/2008 a dne 23. října 2009 smlouvu o provádění lesnických činností č. 105/020/2009 a smlouvu o prodeji dříví č. PD/105/020/2009. [4] Usnesením ze dne 2. října 2012, č. j. KSPH 37 INS 23802/2012-A-13, zjistil insolvenční soud úpadek dlužníka a ustanovil do funkce insolvenčního správce žalovanou, usnesením ze dne 30. ledna 2013, č. j. KSPH 37 INS 23802/2012-B-125, následně povolil reorganizaci dlužníka a usnesením ze dne 22. dubna 2014, č. j. KSPH 37 INS 23802/2012-B-529, k návrhu dlužníka přeměnil reorganizaci v konkurs [§ 363 odst. 1 písm. a/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)]. [5] Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou č. P974 nevykonatelnou a nezajištěnou pohledávku v celkové výši 14.814.408,52 Kč (jistinu ve výši 14.638.743,60 Kč a smluvní úroky z prodlení ve výši 175.664,92 Kč) z titulu nároku na náhradu škody, jež mu vznikla v důsledku odstoupení od původních smluv (pro porušení smluvních povinností dlužníkem) a nutnosti uzavřít následně náhradní smlouvy, neboť ceny za sjednané plnění v náhradních smlouvách se liší (ve výši uplatněné žalobu v této věci) v neprospěch žalobce (dále jen „sporná pohledávka“). [6] Na přezkumném jednání, jehož se žalobce neúčastnil, popřela žalovaná spornou pohledávku co do pravosti (a in eventum též co do výše, aniž by však uvedla, v jaké výši spornou pohledávku popírá). [7] Dne 28. února 2013 podal žalobce žalobu na určení pravosti (in eventum výše) sporné pohledávky. 3. Na takto ustaveném skutkovém základě – odkazuje na ustanovení § 193, § 194, § 197 odst. 1 a § 198 odst. 1 insolvenčního zákona a ustanovení § 373 a § 380 obch. zák. – dospěl insolvenční soud (mimo jiné) k následujícím závěrům: [1] Žaloba byla podána včas. [2] Žalovaná účinně popřela spornou pohledávku co do pravosti, avšak nikoli co do výše, neboť neuvedla, jak vysoká je podle ní sporná pohledávka. [3] Právo na náhradu škody vzniká poškozenému tehdy, jsou-li (současně) splněny tři předpoklady, a to (i) porušení právní povinnosti škůdcem, (ii) vznik škody na straně poškozeného a (iii) existence příčinné souvislosti mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti. V projednávané věci je přitom bezpředmětné, zda škůdce zavinil vznik škody, neboť podle § 373 i § 380 obch. zák. je právo na náhradu škody založeno na objektivní odpovědnosti škůdce. [4] Žalobce měl právo od původních smluv odstoupit podle článku XV. bodu 5. písm. i/ smlouvy o provádění lesnických činností ve spojení s článkem IX. bodem 4. písm. b/ smlouvy o provádění těžebních činností v případě prodlení dlužníka s těžbou podle těžebního projektu (přílohy T1 smlouvy o provádění těžebních činností) či zadávacích listů. Zadávací listy přitom měly být dlužníku předávány žalobcem v průběhu celého smluvního vztahu, a to zejména s ohledem na neočekávané situace, typicky v reakci na polomy či (jako v dané věci) nucený výsek v důsledku kůrovcové kalamity. [5] Jelikož žalobce odvozoval tvrzené právo na náhradu škody od toho, že „byl nucen“ od původních smluv odstoupit pro jejich porušení dlužníkem a následně uzavřít náhradní smlouvy, které pro něj již nebyly tak výhodné jako smlouvy původní, je pro posouzení dané věci klíčové (s ohledem na uvedený důvod pro odstoupení od původních smluv žalobcem v listině ze dne 11. června 2008), zda dlužník porušil svou (právní) povinnost provádět těžební činnost na základě zadávacích listů. Žalobce totiž k výzvě soudu výslovně uvedl, že slovní spojení „zastavení těžby“ použité v odstoupení ze dne 11. června 2008 „je třeba vykládat kumulativně s dále uvedeným odkazem na neprovádění těžebních činností dle zadávacích listů“. [6] Povinnost provádět těžební činnost podle zadávacích listů vznikne dlužníku tehdy, jsou-li mu zadávací listy předány. [7] Jelikož žalobce v řízení (přes poučení poskytnuté soudem) nepředložil zadávací list ze dne 28. dubna 2008 (výslovně zmíněný v odstoupení od původních smluv) ani žádný jiný zadávací list z tohoto období, nelze než uzavřít, že žalobce neprokázal, že by v rozhodném období (vůbec) nějaké zadávací listy vznikly, a pokud ano, že byly předány dlužníku. [8] S ohledem na uvedené insolvenční soud žalobu zamítl, neboť žalobce neprokázal, že by mu svědčil právní důvod pro odstoupení od původních smluv. 4. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 6. března 2023, č. j. 37 ICm 711/2013, 105 VSPH 348/2022-1052 (KSPH 66 INS 23802/2012), potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). 5. Odvolací soud se ztotožnil s argumentací insolvenčního soudu a k odvolacím námitkám (mimo jiné) dodal, že ačkoliv dle žalobních tvrzení bylo důvodem odstoupení žalobce od smlouvy